Rozdělení peněz a zisků mezi americkými společnostmi a důsledky pro investory

Ve Spojených státech je okolo 3.800 veřejně obchodovatelných společností. Investoři tak bezpochyby mají z čeho vybírat. Když se podíváme na jejich hospodářské výsledky, uvidíme jedno velké ALE. Výběr se totiž významně zužuje.

Sečteme jejich zisky a ztráty a vyjde nám absolutní číslo. Polovina této hodnoty je generována 30 společnostmi s největšími zisky, první stovka firem generuje více než 80 % zisků. Polovinu volných finančních prostředků drží 11 společností (i když zde je to ovlivněno tím, že největší společnosti jako třeba Apple raději drží z daňových důvodů peníze mimo Spojené státy a na výplatu dividend nebo zpětné odkupy akcií si místo toho půjčují od bank).

Hlavní důvody se zdají být dva. Prvním je, že „vítěz bere vše“, druhým pak skutečnost, že tak zvaní “early investoři“ změnili své chování a společnosti odkládají svůj vstup na burzu a nejsou proto zahrnuty v těchto statistikách.

Early investoři odmítají jít s akciemi na burzu předčasně, pokud společnost neprošla počátečními nejrychlejšími fázemi růstu a není již dostatečně velká na to, aby své prvotní investice odprodejem části podílů náležitě zhodnotili. IPO jsou tak sice větší co do objemu, ale výsledkem je menší výnos (a zároveň větší podíl ztrát) pro ty, co upisují při IPO akcie.

Vždyť tržní Facebook byl při IPO oceněni na 68 miliard, tržní kapitalizace firmy UBER je odhadovaná také kolem na 60 miliard dolarů – a to je UBER stále ve ztrátě. Jak velký potenciál pro zhodnocení akcie tam zbývá?

Žádná sláva to není. Vždyť firmy jako Microsoft, nebo Amazon šly na burzu s kapitalizací cca půl miliardy, Apple s kapitalizací 1,2 miliardy. V poměru s dnešní cenou akcií (S&P 500) by těmto firmám odpovídala kapitalizace v řádech jednotek až miliard dolarů.

Kombinace těchto dvou důvodů mě vede ke strategii nákupu akcií velkých zavedených společností vyplácejících zajímavé dividendy.