Ekonomika letos podle odhadů poroste o 3,1 %

V globální ekonomice se po několika letech slabého růstu začínají objevovat známky zlepšení. Roste světový obchod i zpracovatelský průmysl a indikátory důvěry v soukromém sektoru razantně posílily. Na druhou stranu však negativně působí hospodářsko-politické nejistoty či přetrvávají nerovnováhy a zranitelnost na některých zahraničních finančních trzích. Česká ekonomika těží nejenom z příznivých vnějších podmínek, ale zejména pak vnitřních.

Ekonomický růst se v 1. čtvrtletí 2017 ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím nečekaně výrazně zrychlil na 1,5 %. Meziročně se pak reálný HDP zvýšil o 4 %, čemuž napomohl i vyšší počet pracovních dnů. Na tomto výsledku se podílely téměř všechny složky užití. Tradičně robustní byla spotřeba domácností, která se meziročně zvýšila o 3,5 %. Růst spotřeby reflektoval nejen vysokou dynamiku zaměstnanosti i mezd, ale i klesající míru úspor v důsledku nízkých úrokových sazeb a nebývale vysoké důvěry spotřebitelů v další vývoj. Ve stejném rozsahu přispěl k růstu ekonomiky i vývoj zahraničního obchodu, podporovaný rostoucí vnější poptávkou po automobilech. Investice do fixního kapitálu se po v roce 2016 vrátily k meziročnímu růstu o 2,2 %. Nadále rostly nejenom soukromé investice, ale v nominálním vyjádření již i investice vládního sektoru. A v neposlední řadě rovněž nárůst spotřeby vládních institucí o 2,8 % přispěl k silnému růstu ekonomiky.

Pro následující část roku 2017 naznačují indexy důvěry i nákupních manažerů, průmyslová a stavební výroba i maloobchodní tržby pokračování příznivého vývoje. Pro zbývající část roku 2017 a rok 2018 očekáváme akceleraci růst spotřeby domácností založenou na mzdové dynamice odrážející nízkou míru nezaměstnanosti, vysokou míru participace a stále rostoucí míru volných pracovních míst. Spotřeba domácností bude také podporována snížením daňové zátěže u rodin s dětmi a nárůstem sociálních dávek. Investice by měly být stimulovány nejen pomocí prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů, ale i snižující se relativní cenou kapitálu vůči ceně práce při nízkých úrokových sazbách. Zlepšení kondice české ekonomiky i vnějšího prostředí vede ke zvýšení predikce růstu reálného HDP pro rok 2017 z 2,5 % na 3,1 % a pro rok 2018 z 2,5 % na 2,9 %.

Na přelomu let 2016 a 2017 došlo k výraznému zrychlení meziročního růstu spotřebitelských cen až nad inflační cíl České národní banky. V následujícím období by měl být nárůst cen pomalejší s tím, že by mělo dojít ke vzájemné kompenzaci proinflačních efektů růstu mezd a kladné produkční mezery a protiinflačních vlivů vyplývajících ze zpřísňování měnových podmínek, především pak v kurzové složce. V porovnání s dubnovou predikcí navíc předpokládáme nižší nárůst cen ropy. To vede k nepatrnému snížení predikce průměrné míry inflace v roce 2017 z 2,4 % na 2,2 % a v roce 2018 z 1,7 % na 1,6 %.

Na trhu práce způsobuje ekonomická konjunktura perzistentní zvyšování poptávky po pracovní síle. Vysoký růst zaměstnanosti, který od konce roku 2014 setrvale přesahuje hranici 1 %, postupně vyčerpává nevyužité zdroje. V květnu 2017 dosáhla sezónně očištěná harmonizovaná míra nezaměstnanosti (v mezinárodně srovnatelné metodice) 3,0 % a od začátku roku 2016 je nejnižší v rámci celé Evropské unie. Nárůst participace (využití osob mimo pracovní sílu), podporovaný demografickými faktory a prodlužováním statutárního věku odchodu do důchodu, má rovněž své limity. Nedostatek zaměstnanců se přitom stává bariérou pro extenzivní růst produkce. Díky výše uvedeným faktorům a výraznějšímu než odhadovanému poklesu se předpověď míry nezaměstnanosti pro rok 2017 mírně zlepšuje z 3,4 % na 3,2 %, pro rok 2018 pak z 3,2 % na 2,9 %. Na této úrovni má nezaměstnanost již jen velmi omezený prostor pro další pokles.

Běžný účet platební bilance dosáhl v 1. čtvrtletí 2017 přebytku 0,8 % HDP. Kladná salda bilancí zboží a služeb viditelně převyšují schodek prvotních důchodů, na nějž má největší vliv odliv důchodů z přímých zahraničních investic ve formě dividend a reinvestovaného zisku. Vyšší poptávka z ekonomického okolí české ekonomiky a nižší očekávaný nárůst cen ropy vedou ke zlepšení prognózy přebytku běžného účtu platební bilance. Predikce na rok 2017 se zvyšuje z 0,4 % HDP na 0,7 % HDP, předpověď na rok 2018 z 0,5 % HDP na 0,8 % HDP.

Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2016 dosáhlo poprvé v historii České republiky přebytku ve výši 0,6 % HDP. Výsledku bylo dosaženo primárně zlepšením strukturálního salda o 1,1 p. b. V prvním čtvrtletí tohoto roku bylo saldo sektoru vládních institucí mírně přebytkové ve výši 0,2 % HDP, za čímž, i přes růst náhrad zaměstnancům a sociálních dávek, stála dynamika daňových příjmů. Pro rok 2017 prozatím zůstává predikce přebytku hospodaření sektoru vládních institucí na 0,4 % HDP zachována. Kladné saldo v letošním roce potvrzují jak dosavadní výsledky pokladního plnění státního rozpočtu, tak i rozpočtů místních samospráv a zdravotních pojišťoven.

Rizika predikce považujeme za vyrovnaná. Hlavní pozitivní riziko představují vývoj a růstové vyhlídky ekonomik našich hlavních obchodních partnerů, což potvrzují nejen tzv. měkké ukazatele, ale i „tvrdá“ data. Naopak nepříznivě by zahraniční poptávku ovlivnila skutečnost, kdy by budoucí uspořádání vztahů mezi UK a EU významně zvyšovalo bariéry pro mezinárodní obchod. Negativní riziko pak rovněž představuje možnost výraznějšího zpomalení růstu čínské ekonomiky či eskalace problémů italského bankovního sektoru. Pokud jde o vnitřní rizika, tím nejvýznamnějším je v současné době nedostatek zaměstnanců s vhodnou kvalifikací. V neposlední řadě pak nezanedbatelné riziko představuje také razantní růst nabídkových cen bytů.          

Michal Žurovec, vnější vztahy a komunikace, MFCR