Víkendář: Měl by Putin větší radost z Clintonové?

Americký prezident Donald Trump ve dvou rozhovorech tvrdil, že ruský prezident Vladimir Putin by byl radši, kdyby v amerických prezidentských volbách zvítězila demokratická kandidátka Hillary Clintonová. Trump mimo jiné uvedl: „Jen se podívejte, co jsme udělali my. Naše kampaň stála na silné armádě, silných hranicích a nízkých cenách ropy. Ceny ropy teď leží skutečně nízko, posíláme LNG do Polska. To Putin nechce. Výdaje na armádu vzrostly o 56 miliard dolarů. To Putin také nechce. Proč by měl mít radost z mého zvolení?“ ptá se Leonid Bershidsky v komentáři pro agenturu Bloomberg.

Trump dodal, že pokud by se k moci dostala Clintonová, armádu by to „zdecimovalo“ a ceny ropy by se dostaly výš. Během jeho vlády ale Spojené státy „budou vyvážet energii a to se Putinovi nebude líbit“. Radost by naopak měl z Clintonové a jejích větrných elektráren, které by zvyšovaly cenu energií a tím by její vláda Rusku prospívala.

Je pravdou, že Clintonová během své kampaně nechtěla zvětšovat americkou armádu, spíše hovořila o její modernizaci. Putin se ale nestará o to, kolik mají Američané vojáků či bitevních lodí. Už během studené války nebyl Sovětský svaz schopen udržet krok s americkými výdaji na zbrojení, a to byl mnohem větší než současné Rusko. Dnes je americká armáda výrazně větší než ta ruská. A pokud vezmeme do úvahy všechny země NATO, Rusko je vojenským trpaslíkem. Jde ale o nedůležitou věc, protože obě země od vzájemného útoku odrazuje jejich jaderný arzenál. A v místních konfliktech zase nemá celková velikost armády velký význam.

Rusko a Spojené státy jsou ve sporu ohledně řešení konfliktu v Sýrii. Trump tu činí zhruba to, co by dělala Clintonová. Jeho hlavním cílem je porážka Islámského státu. Za Trumpa se zintenzivnilo bombardování i podpora rebelů, byly provedeny rovněž přímé izolované útoky proti silám syrského prezidenta Assada. Barack Obama tak daleko nešel, ale Clintonová se situovala do pozice syrského jestřába, takže by asi šla podobnou cestou. To by z ní ovšem lepšího kandidáta v očích Putina nečinilo.

V oblasti energetiky je to podobné. Clintonovou během její volební kampaně podporovala řada velkých energetických společností. Nikdy nedala najevo žádnou averzi k vývozům ropy z aljašských polí. Její plán pro čistou energii by jen uvolnil více ropy a plynu pro exporty a to by tlačilo globální ceny těchto komodit dolů. Navíc lobovala za větší energetickou diverzifikaci Evropy a snížení závislosti na ropě a plynu z Ruska. Ani tato oblast z ní tedy nečiní kandidáta, který by byl v Putinových očích tím, kdo by Rusku vyhovoval.

Demokratičtí kongresmani nyní podporují rozšíření sankcí proti Rusku a to také naznačuje, že Clintonová by v této oblasti nebyla tím, co by si Putin vybral. Trump se tedy ve svém odhadu mýlí, ale skutečná otázka zní trochu jinak: Je pro Putina lepší nepredikovatelnost, chaos a amatérství současné americké vlády, nebo staré známé vzorce a klišé, podle kterých by se chovala Clintonová?

Putin chová ke Spojeným státům hlubokou nedůvěru a žádný americký prezident na tom mnoho nezmění. Putin několikrát opakoval, že je ochoten spolupracovat s jakýmkoliv americkým prezidentem. Jinak řečeno, bude se chovat stále stejně. Jestliže ale vezmeme do úvahy jeho propagandistickou mašinérii, kterou během americké prezidentské kampaně v roce 2016 rozjel, je zřejmé, že jeho cílem byla krátkodobá destabilizace a zesměšňování americké demokracie.

Na druhou stranu ale není jasné, že by Putinovým cílem byla i dlouhodobá destabilizace USA. V čem by mu mohla prospět kromě toho, že by odvrátila pozornost od vnitřních problémů Ruska a od Putinových dobrodružství v zahraničí? Takový cíl by byl pro Putina celkově hodně nebezpečný, protože nikdo neví, co by byl Trump ochotný pod tlakem klesající podpory veřejnosti či televizních komentátorů učinit. Putinovi bližní i on sám se už dlouhé měsíce baví panikou amerických politických elit. I tato zábava ale po čase omrzí.