Co si myslí o budoucnosti EU elity a běžní lidé?

Do Evropy se vrací ekonomický růst, v Nizozemí a Francii zvítězili proevropští kandidáti a zdá se, že brexit se pro Evropskou unii stává spíše zdrojem jednoty, než aby ji ještě více rozděloval. Vedení EU tak hovoří o tom, že existuje příležitost pro nebývalé oživení myšlenky společné Evropy. Jak ovšem ukazuje průzkum od Chatham House a Kantar Public, veřejnost může zastávat jiný názor, upozorňuje pro Politico profesor politologie Matthew Goodwin z University of Kent.

Zmíněný průzkum probíhal během posledních šesti měsíců v Rakousku, Belgii, Francii, Německu, Řecku, Maďarsku, Itálii, Polsku, Španělsku a Velké Británii. Plyne z něj jedna dobrá zpráva: Jak veřejnost, tak elity se na několika věcech shodnou. Existuje silná podpora solidarity a myšlenky, že EU by měla být unií, ve které funguje redistribuce bohatství. Zatímco na straně veřejnosti podporuje podporu chudších zemí ze strany těch bohatších 50 % lidí (proti je 18 %), u elit to je 77 %. Většina elit i běžných občanů také vnímá pozitivně roli Německa a je hrdá na společnou evropskou identitu.

Tato zjištění vyznívají pro budoucnost společné Evropy pozitivně. Nicméně se také ukázalo, že existuje rovněž řada rozdílných postojů, a to i v rámci elit. Když byly například dotázány na Spojené státy evropské, tuto myšlenku podpořilo 40 % z nich, ale proti bylo 47 %. Podobný nedostatek konsenzu ohledně dalšího směru byl zřejmý i z dalších odpovědí a je tudíž těžké říci, jak by mělo být zmíněné solidarity vlastně dosaženo. V některých oblastech je pak jasně patrný rozdíl v názorech mezi veřejností a elitami. Asi 48 % veřejnosti chce například opětovný přesun moci směrem k jednotlivým zemím a vládám a běžní občané se obvykle na rozdíl od elit nedomnívají, že jim EU výrazně prospěla.

Znepokojující je i to, že 54 % veřejnosti se domnívá, že v jejich zemi se před dvaceti lety žilo lépe než nyní. Přibližně 55 % lidí se také domnívá, že během následujících deseti let nějaké země z EU odejdou. A pouze 8 % veřejnosti věří, že politiky zajímá, co si běžní lidé myslí. Největší rozdíly v názorech pak panují v oblasti imigrace. Většina elit má za to, že imigrace jejich zemi prospívá, podporuje kulturní život a nemá výrazný dopad na kriminalitu, veřejnost je opačného názoru. S postojem většiny zástupců elit se v této oblasti ztotožňuje pouze 25 % veřejnosti.

EU má před sebou volbu, která není jen černobílá ve stylu „více, či méně Evropy“. Její vedení by mělo brát do úvahy širokou škálu názorů ve společnosti a snažit se vyřešit vnitřní konflikty. Vývoj ve Velké Británii ukazuje, že pokud jsou dělicí čáry ve společnosti ignorovány, má to tvrdé dopady.