Kurzový závazek skončil, kdy stoupnou sazby?

První dva měsíce roku 2017 přinesly vzestup inflace do horní poloviny tolerančního pásma centrální banky. Neplnění inflačního cíle zespoda tedy přestalo centrální banku trápit a prostor k uzavření kapitoly kurzového závazku byl jasně otevřen. ČNB se k opuštění závazku rozhodla 6. dubna 2017 po jednačtyřiceti měsících jeho trvání. Švýcarský scénář po ukončení závazku však navzdory předpovědím nenastal – koruna se dosud ukázněně pohybovala v pásmu mezi 26,50 a 27 CZK/EUR. Investoři na uzavírání pozic ve velké většině vyčkávají. Je možné, že díky vyšší inflaci spekulují na zhodnocení investic do koruny i prostřednictvím očekávání vyšších úrokových sazeb.

Vzestup nákladové inflace je fenoménem, který bude ovlivňovat ekonomiku letos i v příštím roce v několika rovinách. Vyšší inflace jednak nese potenciál omezení spotřeby i tlaku na růst mezd, pro podnikatele pak bude znamenat růst nákladů primárně na suroviny, energii, polotovary a potažmo i mzdy. Minimálně v první polovině roku nebude silnější koruna prostřednictvím nižších dovozních cen inflaci tlumit.  

Rok 2017: Inflace roste, nezaměstnanost klesá

V roce 2017 zůstane hlavním tahounem růstu spotřeba domácností, podporovaná pevnou spotřebitelskou důvěrou. Spotřebitelská důvěra se opírá o silný trh práce, lidé se nebojí ztráty zaměstnání a věří v další růst mezd. I když růst cen již spotřebitelé vnímají, prozatím věří, že vyšší mzdy inflaci vyrovnají. Pokles registrované nezaměstnanosti na 4,5 % doprovázený růstem průměrné mzdy o 4,6 % při dosud očekávané inflaci pod 2,5 % bude znamenat reálný růst mezd nad 2 %. Silný trh práce je na rozdíl od spotřebitelů problémem pro podnikatele, kteří obtížně hledají zaměstnance. Náklady podniků tlačí nahoru nejen mzdové požadavky, ale i růst cen energií.

Investiční poptávka v roce 2017 oživí, a to především díky slabé srovnávací základně z předchozího roku. Vyšší intenzitu předpokládáme spíše ve druhé polovině roku, na což ukazuje dosavadní struktura dovozu i nepříliš živý zájem podniků o nové úvěry v prvních dvou měsících roku 2017.

Rok 2018: Silnější investice, stabilní spotřeba

Růst v eurozóně očekáváme aktuálně ve výši 1,6 %, což znamená stále celkem příznivé vnější podmínky pro domácí export v případě relativní kurzové stability. Silný trh práce bude exportérům zvyšovat domácí náklady a snižovat jejich cenovou konkurenceschopnost. Silnější investiční poptávka povede k růstu importu, takže příspěvek čistého vývozu pro hospodářský růst bude opět přibližně neutrální.

V roce 2018 dojde ke zvýšení úrokových sazeb téměř s jistotou. Domácnosti i podniky pocítí zvýšení klientských úrokových sazeb, k čemuž přispějí i vyšší požadavky na kapitálovou přiměřenost bank a regulace v oblasti úvěrů domácnostem. To by mělo ochladit poptávku po nemovitostech pořizovaných na úvěr, protože úroky hypoték porostou a jejich podmínky poskytování se zpřísní. I když se zřejmě zvýší i úroky na vkladech, bude díky vyšší inflaci reálná hodnota úspor nadále klesat. Proto nelze vyloučit, že ceny nemovitostí mohou pokračovat v růstu i v příštím roce.  

Rizika a nejistoty prognózy

Nejistot, které mohou výsledky prognózy poznamenat, je nebývale mnoho. Pod hlavním otazníkem je stále vývoj kurzu koruny a také intenzita i načasování oživení investiční poptávky. Dalším faktorem nejistoty je reakce domácností na růst cen, který může vést k oslabení spotřeby a vyšším tlakům na růst mezd. Domácnosti zatím inflaci nevnímají jako výraznou brzdu spotřeby, spoléhají na silný trh práce a růst mezd. Vznik mzdově inflační spirály nepovažujeme aktuálně za pravděpodobný, nicméně nákladové tlaky do inflace budou ze strany mezd sílit.

V roce 2017 ještě není hlavním scénářem zvýšení měnověpolitických sazeb. Pokud ale bude koruna i nadále poblíž 27 CZK/EUR, protiinflační působení měnového kurzu se oddálí a zvýšení úrokových sazeb se naopak přiblíží.

Výhled vnějšího prostředí přináší řadu rizik. Výsledky prvního kola francouzských prezidentských voleb přinášejí pro udržení hospodářského růstu v eurozóně pozitivní signál, ovšem vyjednávání o brexitu, protekcionistické tendence v USA a podzimní volby v Německu mohou přinést i méně příjemné zprávy. Rizikem prognózy je výraznější růst cen ropy než aktuálně očekávaný pozvolný vzestup na průměrnou hodnotu 60 USD za barel v roce 2018, ve stejném směru by působilo i výraznější posilování USD.