SERIÁL – Analýzy rozhodovací praxe v oblasti veřejných zakázek – Nastavení zadávacích podmínek jako výsostné území zadavatele

Redakce Ekonomického a Zdravotnického deníku přináší první díl seriálu věnovaný oblasti veřejných zakázek. Budeme v něm analyzovat rozhodovací praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zaobírat se tím, co se v oblasti veřejných zakázek událo zajímavého a zveřejňovat nejzajímavější veřejné zakázky.

Společnost Audioscan ve svém návrhu k ÚOHS napadala vymezení zadávacích podmínek na dodavatele CT – počítačového tomografu pro Nemocnici Pelhřimov, které podle jejího názoru neumožňovalo „rovnou“ účast v zadávacím řízení. Jakožto výhradnímu zástupci společnosti Toshiba Medical Systems jí nastavení zadávacích podmínek neumožňovalo nabídnout zadavateli přístroj splňující nastavené technické parametry. Základní spor mezi navrhovatelem a zadavatelem se vedl o nastavení technických parametrů přístroje v závislosti na výkonu jeho generátoru a rozsahu proudu a využitelnosti parametrů přístroje pro zadavatele. Navrhovatel tvrdil, že jím nabízený přístroj, který ovšem nesplňuje zadavatelem vymezené minimální parametry, vyhovuje podmínkám provozu zadavatele, zatímco zadavatel argumentoval, že takové nastavení parametrů by znemožňovalo pokrytí požadovaného spektra pacientů.  ÚOHS přistoupil k předběžnému opatření a zakázal zadavateli uzavření smlouvy a následně řízení dokonce přerušil, aby si vyžádal znalecký posudek Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT.

V rámci posouzení argumentace navrhovatele a zadavatele a s přihlédnutím ke znaleckému posudku nakonec ÚOHS konstatoval, že k porušení práv společnosti Audioscan nedošlo, neboť rozhodujícím faktorem při stanovení zadávacích podmínek je nutnost zadavatele naplnit své potřeby. Zadavatel ovšem nesmí stanovit své požadavky vedoucí k naplnění těchto potřeb tak, „…aby určitým dodavatelům zaručovaly konkurenční výhodu nebo vytvářely neodůvodněné překážky hospodářské soutěže.“[1]

ÚOHS na základě znaleckého posudku ČVUT dovozuje, že „…vyšší fyzické hodnoty generátoru a proudu představují již samy o sobě vyšší kvalitu přístroje …, neboť umožňují získání kvalitnějších výstupů.“[2]

ÚOHS zároveň zohledňuje systematickou přípravu zadavatele na realizaci veřejné zakázky, neboť ten se při své argumentaci opíral nejen o vlastní analýzy, ale rovněž o Strategický plán rozvoje zdravotnictví Kraje Vysočina do roku 2020, který pracuje s demografickým vývojem obyvatelstva a s předpokládaným vývojem nemocnosti v souvislosti s využitím pořizovaného přístroje. ÚOHS tak odmítl argumenty navrhovatele, že jím nabízený přístroj je schopen i za nižších kvalitativních podmínek splnit účel veřejné zakázky. I kdyby se tato skutečnost stala pravdivou, je plně v moci zadavatele nastavit zadávací podmínky. A ty byly podle vyjádření ÚOHS nastaveny objektivně a neomezily soutěžní prostředí.

Zajímavě pak ÚOHS řeší námitku společnosti Audioscan, že se zadavatel neřídil příkazem ministra zdravotnictví, který vyžaduje povolení tolerance parametrů ±10%, když konstatuje, že z hlediska posuzování souladu postupu zadavatele se zákonem jsou takové pokyny či příkazy interní povahy irelevantní. Takový postoj vyvolává otázku, zda nejsou podobné příkazy pro zadavatele nacházející se mimo přímou pravomoc ministerstev bezzubé a zbytečné.

Celý spor je zajímavý rovněž věcnou argumentací obou stran nesklouzávající k hledání procesních chyb a může rovněž posloužit jako doklad, že obrana zadavatele nenastává až v okamžiku podání námitek, nýbrž už v momentě definování zadávacích podmínek. V daném případě zadavatel nepodcenil tuto důležitou přípravnou fázi průzkumu trhu, stanovení koncepčních priorit a teprve na to navazující stanovení zadávacích podmínek, což mu umožnilo účinnou argumentaci proti námitkám navrhovatele. Průběh správního řízení také ukazuje, že si zadavatelé musí pro své nákupy vymezit dostatečnou časovou rezervu, protože zadávací řízení bylo zahájeno již 30. června 2016 a rozhodnutí padlo 24. března 2017 a důvodem rozhodně nebyly obstrukce navrhovatele nebo snad liknavý postup ÚOHS, ale zejména nutnost zpracování znaleckého posudku, neboť předmětný spor se odehrával především v ryze odborné rovině.

[1] Rozhodnutí č.j.: ÚOHS-S0584/2016/VZ-10510/2017/522/JKr, s. 34

[2] Tamtéž, s. 35

Jiří Reichl