Legislativní rada vlády strhala novelu o obchodních korporacích, Pelikán ji raději stáhl

Návrh novely zákona o obchodních korporacích (ZOK), která se dotýkala celkem 11 dalších zákonů, už vláda Bohuslava Sobotky pravděpodobně neprojedná. Legislativní rada vlády (LRV) ji měla na programu zasedání tento čtvrtek, avšak v úterý MSp požádalo předsedu LRV a ministra pro legislativu Jana Chvojku (ČSSD) o její stažení. Jak zjistila Česká justice, jednotlivé komise LRV k ní zaujaly velmi kritická stanoviska, která se promítla i do návrhu konečného stanoviska LRV.

Původním záměrem MSp bylo novelou ZOK odstranit některé chyby a nedostatky, vyplývající z aplikační praxe. Samotné ministerstvo pak navržené změny shrnulo následovně:

• Odstranění nepřesností či nejednoznačností (například problematika tzv. vypořádací smlouvy, druhů podílů a akcií aj.).
• Snížení regulatorní zátěže pro podnikatele a posílení autonomie vůle tam, kde omezení nejsou nezbytná (například rozhodování per rollam, úprava zákazu konkurence, založení družstva aj.).
• Zajištění větší transparentnosti organizačních struktur kapitálových společností a družstev v situacích, kdy je členem jejich voleného orgánu (jiná) právnická osoba. U takové právnické osoby má být vždy dohledatelná fyzická osoba, která jménem právnické osoby jedná, a kterou lze případně volat k odpovědnosti.
• Funkční a vůči zahraniční praxi konkurenceschopná úprava monistického systému vnitřní správy akciové společnosti, vyhovující požadavkům transparentnosti.
• Efektivní vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku a v této souvislosti i řešení problematiku tzv. neaktivních společností.
• Úprava některých ustanovení tak, aby byl naplněn jejich smysl a účel (například členství ve statutárním orgánu osobních společností, úprava protestu na valné hromadě aj.).
• Odstranění nedostatků v transpozici některých ustanovení směrnic Evropské unie.
• Realizace propojení obchodního rejstříku s ostatními obdobnými evropskými registry prostřednictvím systému propojení rejstříků a naplnění požadavků evropského práva,
• Zajištění větší ochrany práv společníků, zvláště menšinových, a posílení jejich právní jistoty (například dovolání se neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu osobních společností či zakotvení předkupního práva společníků společnosti s ručením omezeným k vlastním podílům společnosti), jakož i třetích osob.
• Odstranění legislativně-technických či terminologických chyb a duplicitních či jinak nadbytečných ustanovení.

V rámci připomínkového řízení, které skončilo na podzim minulého roku, se k novele ZOK sešly desítky nesouhlasných stanovisek a zásadních připomínek. Nejhlasitějšími kritiky byli zástupci družstevních asociací v čele se Svazem českých a moravských bytových družstev (SČMBD), jejichž připomínky si osvojil i premiér Sobotka a Úřad vlády je uplatnil i v připomínkovém řízení. Podle zástupců družstevních asociací novela ZOK vůbec neřeší problémy právní úpravy družstva a bytového družstva, na které upozorňovali, ale naopak novelizuje ustanovení, z nichž u většiny není důvod pro změny.

Novela ZOK obsahuje podle nich ve vztahu k družstvům obecně, k bytovým družstvům a nájmu družstevního bytu zásadní změny, které nejsou zpracovány na základě potřebné analýzy, ani s hlubší komparací principů úpravy v evropských zemích, a pro neexistenci potřebné analýzy nemohou být ani hodnoceny případné negativní důsledky pro družstva obecně a pro bytová zvlášť, uvádí se v jejich stanoviscích.

Ministerstvo však při vypořádání tyto připomínky odmítlo akceptovat a setrvávalo na svém stanovisku. Podle informací České justice se rozpory mezi družstevníky a ministerstvem projednávaly na schůzkách s premiérem Sobotkou, avšak bez většího dopadu na podobu novely, kterou Pelikánův resort v únoru postoupil k projednání LRV. To vedlo zástupce družstevních asociací k tomu, že se na konci února obrátili s dopisem na premiéra Sobotku i ministra Chvojku, v němž před přijetím návrhu novely ZOK varují s tím, že její přijetí by „velmi nepříznivě zasáhlo do právní úpravy bytových družstev a výrazně ztížilo jejich praktické fungování“.

Čtěte také: Pelikánova novela zákona o korporacích ohrožuje podnikatelské prostředí, varují lidé z praxe

Jednotlivé komise LRV pak k návrhu novely přijaly v průběhu března svá stanoviska, v nichž vyjádřily nesouhlas jak s celkovou koncepcí novely, tak s kvalitou jednotlivých úprav. Pracovní komise LRV pro soukromé právo například konstatovala, že předložená novela je pro ni v této podobě zcela nepřijatelná a uvedla sedm základních důvodů, proč návrh odmítá:

„Pro primo, jak výslovně potvrdili i přítomní zástupci předkladatele, věcné zadání, které předkladatel obdržel, znělo „opravit nedostatky a chyby ZOK“. Předkladatel tedy nebyl pověřen ke změně koncepce právní úpravy ani k žádným jiným systémovým změnám ZOK. Toto zadání však předkladatel zjevně nedodržel, neboť z celé řady zákonných ustanovení plyne, že důvodem navržené novelizace není pouze formální chybnost ZOK, ale zejména odlišný právní názor současných zástupců předkladatele, než jaký vyplynul z bezpočtu odborných jednání při několikaleté přípravě ZOK, což nemůže být legitimním důvodem pro takovouto novelizaci.

Pro secundo, přítomným členům Komise nejsou (s výjimkou veřejně diskutovaných nedostatků) známy (a ani zástupci předkladatele nebyli schopni konkretizovat) žádné závažné problémy, které přijatý ZOK v právní praxi působí; všeobecný poukaz zástupců předkladatele na „došlé podněty z praxe“ nezakládají legitimní důvod pro takovouto ukvapenou a dalekosáhlou revizi ZOK, ke které by došlo po pouhých 3 letech od okamžiku, kdy ZOK nabyl účinnosti. Nelze přitom nevidět, že takováto novelizace již ze své podstaty zásadním způsobem zasahuje zejména do principu právní jistoty adresátů právních norem.

Pro tertio, je nepochybné, že rekodifikace soukromého práva vždy vyvolá určité problémy v praxi; to však není důvod pro takovéto uspěchané a nedomyšlené změny. Pravý opak je zde nutný a žádoucí; teprve až právní doktrína a jurisprudence vytvoří novou odbornou literaturu a judikaturu a identifikuje výkladem neřešitelné problémy, jež nebudou řešitelné jinak než přímým zásahem zákonodárce, je načase uvažovat o rozsáhlejší novelizaci ZOK.

Pro quarto, je nežádoucí, aby novela implementovala do ZOK nové instituty a zavedla terminologii, která by byla věcné i formálně neslučitelná jak s nenovelizovanými partiemi ZOK, tak zejména se základním zákonem soukromého práva, kterým je občanský zákoník (se kterým musí být ZOK – má-li být funkční – formálně i věcně kompatibilní).

Pro quinto, je v ekonomickém i sociálním zájmu jak dotčených osob, tak i celé společnosti stabilita právní úpravy.

Pro sexto, je naprosto nereálná představa předkladatelů, že se jim takovouto novelizací podaří odstranit stávající nedostatky ZOK. Naopak by mohly být vyvolány jiné nedostatky, které dnes neexistují a které není bez analýzy problému v silách nikoho předvídat.

Pro septimo, je nezbytná řádná příprava takovéto rozsáhlé novelizace a její přiměřená diskuse s odbornou veřejností (což, jak dokazují protesty některých připomínkových míst, zjevně nebylo dostatečně provedeno).“

S kritickým stanoviskem se pak připojily i další dvě pracovní komise LRV a celkově odmítavě pak vyzněl i konečný návrh stanoviska LRV. V něm se navrhuje, aby novelizace ZOK byla „omezena pouze na opravu zjevných a veřejně diskutovaných chyb a dále na úpravy jednoznačně požadované praxí, které v rámci meziresortního připomínkového řízení a souvisejících diskusí nevyvolaly názorové střety a jsou tak obecně akceptovatelné“. Konkrétně se navrhuje z novely ZOK akceptovat:

–           úpravu zálohy na podíl na zisku (je třeba zachovat nevratnost plnění přijatého v dobré víře),

–           novou právní úpravu podnikatelských seskupení,

–           zrušení komanditní sumy,

–           novou právní úpravu monistického systému volených orgánů akciové společnosti,

–           změny v právní úpravě družstva s výjimkou úpravy ve vztahu k založení družstva a k bytovému družstvu.

Naopak se z novely ZOK navrhuje vypustit:

–  vztažení předpisů o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku na rozhodování společníků osobních obchodních společností (§ 108a), což je v rozporu s podstatou osobní společnosti,

–           novou úpravu založení družstva dohodou všech zakladatelů (zejména § 561a), která popírá družstevní principy uznávané od založení prvního družstva v roce 1844 v Anglii,

–           změny týkající se výhradně bytových družstev v části první hlavě VI dílu 2 ZOK, které se příčí skutečnému postavení bytových družstev a jejich členů, jejich právům a povinnostem,

–           čl. I. bod 396 (§ 361 odst. 2 má pro právní praxi značný význam a návrh na jeho zrušení je tedy nevhodný).

Část navržených změn pak LRV požaduje přepracovat. Například:

–           je třeba zachovat dosavadní koncepci druhů akcií (zejména § 276 ZOK), přičemž lze upravit v zákoně dispozitivní režim, v jakém se mohou stanovy akciové společnosti od zákona v tomto směru odchýlit; základní režim kmenových akcií však musí kogentním způsobem upravit zákon přímo,

–           je třeba zachovat pravidlo, že základní katalog práv spojených s akcií upravuje zákon; to nevylučuje dispozitivní možnost odchylné úpravy ve stanovách akciové společnosti,

–           dikce § 175 odst. 3 a § 419 odst. 2 ZOK nemůže být novelizována způsobem rozporným s předpisy práva EU; je nepřijatelné, aby formu notářského zápisu měl jak návrh rozhodnutí, tak i vlastní rozhodnutí přijaté per rollam.

Vzhledem k legislativním lhůtám, ale i politickému rozhodnutí, že vláda již v tomto volebním období nebude do Poslanecké sněmovny posílat nové zákony k projednávání, je tak novela ZOK závislá na výsledku voleb a vůli nového ministra spravedlnosti.

(epa)