Seriál VOLBY 2017: SPD Tomia Okamury věří ve volný trh bez Evropské unie

Analyzujeme ekonomické programy politických uskupení, která mohou uspět v letošních volbách do Poslanecké sněmovny. Po ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09 a Pirátské straně dostává prostor hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD).

• Propusťme svoje bruselské zastupitele, ale neobnovujme celnice, vyzývá SPD.
• Požaduje přímou vládu lidu, který bude v referendech hlasovat také o daních.
• Podle průzkumů veřejného mínění má podporu zhruba 3 až 7 % voličů.

Tokijský rodák Tomio Okamura zatím prožívá hvězdnou dekádu: Nejdříve (v roce 2012) úspěšně kandidovat do českého Senátu, potom (v roce 2013) přešel do Poslanecké sněmovny jako předseda Úsvitu přímé demokracie a nyní vede nové hnutí SPD, které podle sociologů může uspět v letošních volbách do dolní komory Parlamentu.

Svým ekonomickým programem patří SPD jednoznačně do pravé poloviny politického spektra: Chce ústavní garanci vyrovnaných státních rozpočtů, nižší daně, DPH mají podnikatelé platit pouze “ze skutečně zaplacených faktur”, odmítá “drahý a nefunkční sociální systém”. Zásadní změnu požaduje také v zahraniční ekonomické politice. “Chceme Evropu spolupracujících, svobodných a suverénních národních států, jako volný trh zboží, služeb a práce. Nechceme Evropu nesystémových dotací, dávek a úředníků,” píše SPD.

Lepší potraviny pro Němce, horší pro Čechy?

Leccos opravdu zvládáme bez Evropské unie, na základě přímých bilaterálních dohod. Například navigační systém Galileo sice řídí pražská centrála pod modrou vlajkou se zlatými hvězdami, ale na unikátním neutronové centru ve švédském Lundu spolupracují Švédsko, Dánsko, Česká republika a další země jako suverénní národní státy.

Evropská komise ostatně na začátku března představila pět alternativ dalšího vývoje, mezi kterými najdeme “pouze jednotný trh” (scénář 2). Unie by potom fungovala jednodušeji, pravděpodobně také srozumitelněji, skoro všechno důležité bychom řešili vnitrostátně. Ale abychom nebyli trpce překvapeni, raději načrtněme eventuální problémy, načež dáme slovo zastáncům české samostatnosti:

• Pokud nám vadí, že občas v supermarketu dostáváme méně kvalitní zboží než Němci, nebo že některé nadnárodní firmy platí lépe německé a hůře české dělníky, nikoho cizího neobviňujme. Bez politické Evropské unie, na dokonale volném trhu přece může soukromá společnost prodávat a platit kde chce, co chce a komu chce.
• Pokud bude český stát napadený například zahraničními hackery, nečekejme společné evropské sankce proti agresorovi. Svůj problém musíme řešit sami.
• Bez společné migrační politiky budou na hranicích obnoveny důkladnější kontroly.
• Soutěž mezi státy bude tvrdší, například v daňových pobídkách a “měnových válkách” po konci eura, které na politicky rozdrobeném území nemusí vydržet. Bez směrnic ATAD vyvedou obchodníci nezdaněné peníze snadněji pryč z České republiky.
• Úředníci zmizí z Bruselu, ale přibudou v Praze. Místo společných pravidel pro celé společenství budeme vyjednávat bilaterální dohody s každým státem zvlášť.

Národní státy prý zvládnou všechno úspěšněji

“Přestaňme strašit, že bez EU skončíme na mizině. Sledujme Velkou Británii, jestli odchod přežije, anebo tam na jaře vypukne hladomor,” říká Jaroslav Novák, který psal program SPD společně s Okamurou. “Například Čína není v EU, ale dělá tady byznys jako nikdo jiný. Ba právě proto, že nemusí dodržovat mnohdy šílené evropské direktivy, má zcela jasnou konkurenční výhodu oproti našim evropským firmám,” pokračuje Novák.

SPD vidí jako “bytostně proevropské” hnutí, které hájí národní zájmy, nikoli ovšem na úkor sousedů. Bruselu vyčítá, že nedokáže řešit problémy – “od přílivu nekvalitního čínského zboží, až po milionové vlny islámských kolonistů”. Věří, že národní státy ochrání svoje hranice lépe a přitom zachovají volný pohyb uvnitř Schengenského prostoru. Za primární cíl označuje přímou demokracii, ve které občané dokážou rozumně hlasovat o všem včetně daní, pokud budou politici nakládat s veřejnými prostředky “maximálně šetrně a účelně”.

Podobně jako v případě Úsvitu přímé demokracie, ani do SDP není snadné proniknout. Zájemce o členství nejdříve prochází “nejméně dvouletou čekatelskou lhůtou” a potom musí dostat souhlas od centrálního předsednictva.

Petr Woff