"Rutte je jistý premiér, konflikt s Turky velmi vážný a Le Penová jiná liga"

Mark Rutte bude zcela jistě nizozemským premiérem. Z Geerta Wilderse 13 procent vůdce vlastenecké revoluce neudělá a bude pokračovat v izolaci. Nizozemí zůstává soudržnou a liberální společností, před kterou ale stojí několik důležitých úkolů: zapracovat na integraci turecké a marocké menšiny, přispět ke znovunastolení stability v Evropě a to včetně nasazení nové vlády v případné reformě Evropské unie. Le Penová? Zcela jiná liga, než Wilders. Konflikt s Tureckem? Velmi vážný a to v několika rovinách. I tato témata komentuje po nizozemských volbách z Bruselu pro Patria.cz expert Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) na Nizozemí a Francii, Filip Chráska.

Patria.cz: Jak hodnotíte volební výsledek ve srovnání s průzkumy? Co vidíte jako důvody rozdílu?

Mark Rutte u holadské veřejnosti zabodoval svým tvrdým postojem v diplomatické krizi s Tureckem a proto získal nerozhodnuté voliče. A to včetně potenciálních voličů Geerta Wilderse. U dalších stran došlo k výsledku zhruba dle očekávání a to včetně propadu Strany práce. 

Patria.cz: Co Vás osobně na průběhu voleb nejvíce zaujalo a překvapilo?

Čekal jsem o něco větší úspěch Wilderse, dnešní doba je přeci jen vypjatá. Na druhou stranu se holandské ekonomice daří a podpora Wildersovy PVV závisí na hlasech přesvědčených xenofobů jen z poloviny. Ta druhá polovina jeho volebního potenciálu jsou ekonomicky deprivovaní občané, typicky dělníci s nižší kvalifikací, nezaměstnaní, důchodci v tíživé finanční situaci. Tyto ekonomicky zainteresované voliče však úspěšně přebraly ostatní strany, které na rozdíl od Wilderse měly skutečný program. Tedy Zelená levice nebo strana 50+.

Patria.cz: Lze již v této fázi vyčíst směr vyjednávání o vládní koalici? Je Rutte jistým premiérem?

Rutte bude premiérem zcela jistě. Sice by teoreticky byla možná i středolevá koalice bez účasti Rutteho i Wilderse, ale tak by musela mít opravdu příliš mnoho stran. Základním trojlístkem budou ideově spřízněné strany VVD, tedy Rutte, CDA, tedy křesťanští demokraté a D66, tedy středoví liberálové. Tyto strany mezi sebe zřejmě vezmou Zelenou levici nebo poraženou Stranu práce. 

Patria.cz: Jaký odhadujete prostor a budoucí strategii u Wilderse?

To bude nejspíš totožné s dosavadním stavem, tedy politická izolace. Wilders sice zaznamenal slušný výsledek, ale 13 procent hlasů z něj žádného vůdce vlastenecké revoluce neudělá. Jedná se o standardní porci protestní strany, podobně pozici KSČM v Česku. 

Patria.cz: Překvapením voleb je výsledek Zelených. Lze nejen v této rovině čekat posun témat na nizozemské politické scéně? Akcent na která témata?

Zelení úspěšně přebrali voliče Straně práce, Wildersovi i D66 a vyhráli dokonce s 19 procenty v Amsterodamu! To především díky mobilizaci mladých voličů. Ochrana životního prostředí a orientace na moderní a čisté technologie má v Nizozemí tradičně podporu napříč politickým spektrem. S D66 a Zelenými ve vládě by se ale toto téma dozajista ještě prohloubilo. Více než dvojnásobek hlasů pak získala také krajně levicová a proekologická Strana pro zvířata, ta však součástí Rutteho koalice určitě nebude. 

Patria.cz:  Po prudkém volebním neúspěchu jsou nastolovány otazníky nad budoucností Jeroena Dijsselbloema a to i v rámci skupiny ministrů financí eurozóny…

Jeho osud závisí na účasti jeho PvdA na příští vládě. Nedovedu si ale představit, že by po hořké zkušenosti včerejších voleb jen tak vstoupili do stejné řeky. Oním levicovým partnerem v koalici budou nově spíše Zelení a Jeroen Dijsselbloem nejspíše z pozice šéfa Euroskupiny odstoupí.

Patria.cz: Střet Nizozemí a Turecka byl interpretován jako možné posílení Wilderse. Bylo to naopak? Pomohl přísný postoj Ruttemu? S jakou vážností konflikt vnímáte? 

Konflikt je velmi vážný a má několik rovin. Na domácí politické scéně jeho potenciál zcela vyyužil Mark Rutte. Wilders z toho příliš profitovat nemohl, protože svůj protiislámský arzenál vystřílel již dávno před volbami. 

Další rovinou je ta evropská. Konflikt mezi Evropou a Tureckem možná vyeskaluje až k opravdovému vypovězení smlouvy o vracení syrských uprchlíků, což jistě nadělá všude na kontinentě další vrásky.

No a pak je tu další závažná, ale nejméně diskutovaná rovina. A tou je aktivizace tureckých komunit Erdoganovým režimem. To je do jisté míry v mezinárodní politice normální, zcela běžně svých komunit využívá k politickému lobbyingu Čína nebo Izrael. I České republice výrazně pomohli krajané například v USA, když se rozhodovalo o přijetí naší země do NATO.

Pak tu máme ale velmi problematický případ ruských menšin v Pobaltí, na Ukrajině, v Gruzii, kde jejich afilace ke Kremlu představuje závažný problém. Západoevropské vlády musí dokázat zajistit co nejvyšší loajalitu turecké menšiny, jinak zde doutná potenciál pro budoucí problémy. 

V Nizozemí již vstoupila se zhruba jedním procentem hlasů do parlamentu se dvěma poslanci strana DENK, která je finančně podporována Edoganem a hodlá hájit zájmy turecké menšiny. To je velmi špatná zpráva pro soudržnost společnosti. 

Patria.cz: Volby v Nizozemí jsou brány jako důležitá indikace pro další evropské volby s šancemi „populistů“, snad nejvýrazněji pro Francii. Souhlasíte ale opravdu s tím? Není Francie zcela jiný případ a „jiná liga“?

Marine Le Penová dozajista jiná liga je. Zatímco Wilders nikdy nedosáhl výsledku vyššího než 15 procent, Národní fronta již atakovala v regionálních volbách v roce 2015 dvojnásobek a podle průzkumů může Marine Le Penová ve druhém kole prezidentských voleb získat až ke 40 procentům hlasů. 

Rozdílů je tu několik. Wilders je mnohem agresívnější a otevřeně rasistický. Používá velmi hrubý slovník. Navíc Wilders nemá opravdový program. Jeho sliby se točí kolem perzekuce muslimů a vystoupení z Evropské unie. K praktickým otázkám řízení státu však nemá co říci. Socioekonomická situace v Nizozemí je navíc výrazně lepší než ve Francii. 

Marine Le Penová je sice také populistickou, krajně pravicovou kandidátkou, když však odhlédneme od obsahu jejího poselství, jedná se o distingovanou dámu, právničku, matku tří dětí, která více než nenávist k muslimům akcentuje svou lásku k Francii. Zemi předložila komplexní program, který řeší starosti obyčejných lidí. Ten program je silně levicový a protekcionistický, proto mám sám problém s nálepkou „krajní pravice“. Nicméně díky němu dokáže přitáhnout masy lidí ze všech odlehlejších, pařížskou elitou přehlížených regionů. Marseille, Lotrinsko, Pikardie a dalších. 

Řekl bych však, že Le Penová doufala ve Wildersovo vítězství, aby se sama svezla na vlně jeho popularity. Holanďané jí však vzali vítr z plachet. Francouzskému voliči teď bude jen těžko vysvětlovat, aby se vydal stejným směrem, jako Britové nebo Američané. 

Patria.cz: Na čem jsou teď Vašima očima Holanďané?

Holanďané sami byli především vítězi voleb. Volební účast byla nejvyšší za posledních 30 let a uspěly v podstatě všechny strany kromě sociálních demokratů. To znamená, že se každý jeden volič vyjádřil a jeho hlas měl váhu, aniž by musel dělat velké kompromisy a volit menší zlo. Země se zároveň nebude nijak měnit dle Wildersových představ, zůstává soudržnou a liberální společností, před kterou však stojí několik důležitých úkolů: zapracovat na integraci turecké a marocké menšiny, přispět ke znovunastolení stability v Evropě, a to včetně nasazení nové vlády v případné reformě Evropské unie.

Filip Chráska je spolupracovník Výzkumného centra AMO se zaměřením na evropskou ekonomickou integraci a západní Evropu. Spolupracuje s AMO od roku 2011, kdy začal působit v přípravném týmu Pražského studentského summitu. V letech 2013 a 2014 působil jako juniorní analytik se zaměřením na evropskou politiku. Spolupracoval na projektech Challenging the Czech Tales on European Policies, Trendy české evropské politiky a Agenda pro českou zahraniční politiku. Vystudoval mezinárodní obchod na VŠE v Praze a mezinárodní vztahy (EU Studies) na Leidenské univerzitě v Nizozemsku. Absolvoval stáže v Radě Evropy a Evropském parlamentu. V současnosti pracuje ve finančním sektoru jako referent pro evropské investiční fondy.