V eurozóně vládne špatná spotřebitelská nálada

Norimberk, 26. března 2002 - Pocit konzumentů, že obchod a služby využívají zavedení eura v hotovostním platebním styku ke zvyšování cen, zjevně v prvních dvou měsících nového roku 2002, zvláště v lednu, značně ovlivnil jejich spotřebitelskou náladu. To je jeden z nejdůležitějších výsledků studie konzumního klimatu, kterou společnost GfK uskutečnila na objednávku Evropské komise v šesti zemích Evropské unie.

Jenom v samotném Německu se indikátor „zájem nakupovat zboží dlouhodobé spotřeby“ v lednu tohoto roku zhoršil o 28 bodů. Změnu v takovém rozsahu během jednoho měsíce GfK ještě nikdy, a to se pravidelné měsíční dotazování provádí po celém Německu už více než 10 let, nezaznamenala. Ovšem rovněž ve Francii, Itálii a ve Španělsku byly tyto negativní změny indikátoru čítající asi jednotlivých 15 kritérií mimořádně výrazné.

Nejistota v eurozóně

Mnozí spotřebitelé v klíčových evropských zemích se zjevně zdráhali v prvních dvou měsících tohoto roku uskutečnit větší nákupy. Částečně si je vyřídili ještě v minulém roce za starou měnu, na niž byli zvyklí. To by mohlo objasnit velmi dobré výsledky předvánočních nákupů v maloobchodu. Důvodem tohoto vyčkávajícího postoje eventuálně může být podezření, že s novou měnou dojde v obchodě ke zvýšení cen.

Ačkoliv aktuální data úředních statistik dokládají, že zavedení eura nemělo žádné signifikantní účinky na míru inflace, je třeba vycházet z toho, že jednotlivé subjektivní dojmy konzumentů, jako např. zvýšené ceny v gastronomii a některých okruzích služeb přece jen spotřebitelskou náladu ovlivňují. Přitom jistě hraje svou roli i skutečnost, že si spotřebitelé na nové ceny ve spojitosti s eurem teprve musejí zvyknout.

Britové a Dánové jsou v klidu

Ve dvou zemích, které k Evropské měnové unii nepatří, naproti tomu zůstává nálada relativně stabilní. Ve Velké Británii byl naměřen lednový indikátor „zájem nakupovat zboží dlouhodobé spotřeby“ o tři body nižší, což svědčí jen o lehce sestupné tendenci, avšak v Dánsku je trend dokonce pozitivní.

 Očekávání konjunktury dává tušit zlepšení nálady

Současná tendence, hovořící ve prospěch zdrženlivosti při pořizování nákladnějšího zboží, měla v únoru své pokračování také v Německu, Francii a Španělsku. Pouze v Itálii, kde v lednu uvedený indikátor ve srovnání s předchozím měsícem klesl o bezmála 16 bodů, dosáhl v únoru opět stavu, jaký byl v listopadu 2001 (- 7 bodů). Ovšem i v případě Německa, Francie a Španělska je třeba vycházet z toho, že se při mimořádně silném poklesu zájmu o větší nákupy jedná spíše o krátkodobý fenomén a v průběhu roku tento zájem postupně poroste. Vycházíme přitom z té skutečnosti, že dva jiné ekonomické indikátory, nepřímo působící na spotřebu, ovlivňují spotřebitelské nálady spíše pozitivně:

Za prvé je nutno vycházet z toho, že základní životní náklady se vyvíjejí spíše v mírném tempu. Dnešní národní míry inflace se ze střednědobého pohledu budou nejspíš dále pohybovat směrem dolů místo nahoru. To opět zvýší pravděpodobnost, že se chuť nakupovat bude zase vyvíjet pozitivně, neboť analýzy především ve Spolkové republice ukázaly, že mírný vývoj cen se pozitivně odráží na zájmu spotřebitelů nakupovat.

Za druhé hodnotí většina konzumentů vývoj konjunktury spíše pozitivně. Italští spotřebitelé v současnosti vidí vývoj zvlášť optimisticky - hodnota indikátoru v únoru zvýšená o 21 bodů značně převyšuje dlouholetou průměrnou hodnotu nula. Taktéž ve Velké Británii se konjunkturní nálada od své nejhlubší deprese v říjnu 2001 znatelně zotavila. Tím se i u tohoto indikátoru stává Německo znovu tím posledním vzadu, ačkoliv také více Němců než v předchozích měsících vychází z toho, že konjunkturální sestup je minimálně zablokovaný. To platí i pro francouzské spotřebitele. Zatímco hodnota indikátoru byla v případě Francie ještě na podzim negativní, od února se nachází opět v pozitivním poli. Pouze Španělé neopustili spíše negativní hodnocení konjunkturálního vývoje, typické také pro předchozí měsíce.

Jestliže se bude kladné hodnocení předpokládaného hospodářského rozvoje v Evropě i nadále stabilizovat, je pravděpodobné, že se nálada spotřebitelů a náklonnost k nakupování v zemích EU oživí. Tyto dva faktory závisí především na strachu z dalšího růstu nezaměstnanosti, který, jak se předpokládá, bude postupně vstupovat spolu s optimističtějšími vyhlídkami na vzrůst. Ve světle toho se pak sníží omezování spotřebitelského nákupu a vytvoření pozitivní nálady ze vzrůstu domácí poptávky.

Ke studii o „spotřebitelském a spořicím klimatu“

Výsledky pocházejí z mezinárodní studie „Spotřebitelské a spořící klima“, kterou provedly společnosti GfK v šesti evropských zemích - Dánsku, Francii, Itálii, Německu, Španělsku a Velké Británii na objednávku Evropské komise. Základem této studie jsou měsíční interview, provedená u reprezentativního vzorku čítajícího v Německu 2 500 osob a v ostatních pěti zemích od 1 000 do 2 000 osob. Kromě jiného jim byly položeny dvě otázky, zaměřené na hodnocení celkové hospodářské situace v dané zemi a dále posouzení vlastní finanční situace. Šetření byla provedena v lednu a února 2002. Zde zmiňovanými indikátory byly:

U indikátoru očekávání konjunktury byla otázka pro respondenta formulována takto: „Co si myslíte o tom, jak se bude vyvíjet obecná hospodářská situace v příštích dvanácti měsících?“ (zlepší se - zůstane stejná - zhorší se)

U indikátoru  zájem o nákupy zboží dlouhodobé spotřeby byla otázka pro respondenta  formulována takto: Myslíte si, že je v současné době rozumné pořizovat si zboží dlouhodobé spotřeby? (doba je příznivá - méně příznivá - nepříznivá)

Společnosti GfK, podílející se na šetření:
GfK Danmark, Kodaň (1 000 rozhovorů); GfK Marktforschung, Norimberk (2 500 rozhovorů); GfK Sofema International, Paříž (2 000 rozhovorů); Martin Hamblin Group, Londýn (2 000 rozhovorů); GfK-ASM, Řím (2 000 rozhovorů), Emer-GfK, Valencia (2 000 rozhovorů).