Bankovní daň podle ČSSD. Chce získat 11 miliard korun ročně

Až 11 miliard korun ročně hodlá vybrat ČSSD od bank po případných vítězných volbách. Zavede jim totiž tzv. bankovní daň. Daň bude progresivní a s vyššími aktivy se bude zvyšovat i daňová sazba. Proti nápadu vystupují i kritici bank. 

Sektorová, bankovní, progresivní daň by měla dle plánu ČSSD vypadat takto:

0,05 % – do 50 miliard aktiv banky

0,10 % – od 50 do 100 miliard aktiv banky

0,20 % – od 100 do 300 miliard aktiv banky

0,30 % – od 300 miliard aktiv banky

Dle odhadů strany by měl výnos této daně představovat 11 miliard korun ročně. Čím vyšší banky budou mít aktiva, tím vyšší budou platit sazbu daně. Do nejvyšší sazby by měly spadnou tři největší banky, tedy Česká spořitelna, Komerční banka a ČSOB, včetně UniCredit Bank.

Banky mají být více společensky odpovědné

Argumenty předsedy vlády Bohuslava Sobotky a jeho spolustraníků z ČSSD jsou jasné. Banky v České republice nadprůměrně vydělávají a měly by se o své zisky podělit se společností. Podle informací ČSSD je ziskovost bank v České republice 13 procent, zatímco v Evropě je běžný maximálně 5 procentní ziskovost. Navíc banky odvádějí drtivou většinu zisku do zahraničí ve formě dividend a díky dani by se tak v ČR udržela větší část zisků, byť ve formě daně.

Banky by se také měly podílet více na financování veřejných výdajů a služeb a více dostát své společenské odpovědnosti v zemi, kde vykazují tyto vysoké zisky.

Proti dani jsou i kritici bank

Proti plánu, který není nijak nový a ČSSD ho ani nemůže reálně v prostředí současné politické situace prosadit, protestuje nejen většina politických stran, ale i mnozí kritici bank.

„Tento otřepaný nápad na sektorovou daň vůči bankám, jako nejbohatším společnostem, se opět vrací jako bumerang. V lidech má vyvolat pocit, že stát, respektive politici umějí zatočit i s těmi velkými, nicméně ve výsledku náklady ponesou ti malí, tedy bankovní klienti. Tam, kde funguje trh a konkurence, vnese takové opatření až kartelové jednání - banky budou mít motivaci se domlouvat, jak na nastalou situaci reagovat. Je to stejně hloupé a populistické, jakkoliv to slovo nerad používám, jako cenová regulace. Náklady se přesunou vůči klientům do méně viditelného prostředí a jede se dál. O potenciálním zhoršení úvěrových podmínek ani nemluvě. A to hovořím, jako letitý kritik poplatkové politiky našich bank,“ vysvětluje Patrik Nacher, bojovník proti bankovním poplatkům a majitel serveru Bankovní poplatky a provozovatel projektu hodnocení bank GEEN Vstřícná banka.

S tímto argumentem souhlasí nejen opozice, ale i vládní hnutí ANO.

Je tak zřejmé, že ač už může vypadat návrh ČSSD pro určitou skupinu občanů zajímavě, nemá ČSSD šanci takový návrh prosadit, a to ani v případě svého vítězství ve volbách, protože jedinou stranou, která by takový návrh podpořila jsou už jen pouze komunisté.

Zástupci bank se k politickým otázkám v této souvislosti vyjadřují neradi. Je však zřejmé, že se zavedením bankovní daně nesouhlasí. “Bankovnictví prochází obtížným obdobím, protože kvůli nízkým úrokovým sazbám obtížně zhodnocuje peníze, které si klienti ukládají. Regulace je pojmem, který už v bankách prakticky zdomácněl a zavedení sektorové daně by k rozvoji finančního sektoru rozhodně nepřispělo”, říká Petr Plocek, tiskový mluvčí UniCredit Bank.

 „Jakékoliv zavedení sektorové daně postrádá logiku, je diskriminační a především snižuje atraktivitu daného sektoru pro budoucí investice“, říká Igor Vida, generální ředitel Raiffeisenbank.