Krugman: Zapněte si pásy, řítíme se do světové obchodní války

Donald Trump byl zvolen americkým prezidentem díky obrovské podpoře, které se mu dostalo ze strany bílé populace v produktivním věku. Tito voliči uvěřili jeho slibům, že Spojeným státům vrátí pracovní místa ve výrobním sektoru. Zároveň ignorovali jeho mnohem realističtější sliby týkající se změn v oblasti systému zdravotní péče. Právě tyto voliče čeká velký šok.

Nicméně podíl na zvolení Trumpa nemají jen bílí zaměstnanci, ale i korporace. Ty si stále nepřipouští možnost globální obchodní války. Protekcionismus byl přitom klíčovým tématem Trumpovy kampaně. Zdá se dokonce, že jediná dvě témata, kterých se tento člověk skutečně drží, jsou protekcionismus a náklonnost k autoritářským režimům. Je naivní domnívat se, že nyní změní směr.

Někdo by si mohl myslet, že drastická změna americké obchodní politiky by vyžadovala schválení Kongresem, a jelikož republikáni o sobě tvrdí, že podporují volné trhy, taková změna je neprůchozí. Jenže republikáni jsou bezpáteřní politickou stranou a spoléhat se na ně v tomto smyslu nedá. Současná legislativa navíc dává prezidentovi hodně prostoru v případě, že se rozhodne činit protekcionistické kroky. Může například omezit dovozy v případě, že „ohrožují národní bezpečnost“. Může zavést tarify, pokud „řeší vážné a vysoké deficity platební bilance“. Kdo určí, zda se v takové situaci Spojené státy skutečně nacházejí? Sám prezident.

Současná právní úprava tu není proto, aby dala americkému prezidentu prostor otočit po desetiletí budovanou obchodní politiku. Kdo by se ale zdržoval s takovými detaily? Už nyní nová americká vláda hovoří o tom, že bude využívat svou moc. Proč by ji měla použít na omezení dovozů? Jednou z příčin jsou právě oni bílí voliči, kterým se bude Trump snažit dokázat, že pro ně skutečně něco dělá. Pokud to povede k mezinárodnímu konfliktu, jen mu to pomůže, protože to odvede pozornost od kolabujícího systému zdravotní péče. Nový prezident se navíc evidentně domnívá, že mezinárodní obchod je hrou, ve které ti dobří skončí vždy až na posledním místě a ve které jsou Spojené státy zneužívány. A vybírá si poradce, kteří jej v tom jen utvrzují.

Nečekejme tedy, že mu někdo z jeho lidí vysvětlí, že obraz Číny jako predátora, který drží kurz své měny uměle podhodnocený, už dávno neplatí. Členové Trumpova týmu se domnívají, že všichni kritici jejich ekonomických nápadů jsou pouze členy jedné velké konspirace, která má za cíl podkopat jejich moc. Až tarify zavedou, dojde k razantním protiopatřením. Spojené státy přitom nejsou v oblasti mezinárodního obchodu zase takovou velmocí. Velkým hráčem je i Čína a EU a jejich reakce se dostaví. Jejich cílem se stanou zranitelné sektory, jako je zemědělství či výroba letadel.

Jestliže se Spojené státy rozhodnou chovat tak, že doposud respektovaná pravidla už neplatí, vše skončí volným pádem. Globální recesi to sice pravděpodobně nezpůsobí, ale problémů vznikne mnoho. Dnešní světová ekonomika je postavena na výrobních řetězcích, které se táhnou napříč jednotlivými zeměmi a regiony. Stačí se podívat, kde všude byly vyrobeny součástky vašeho chytrého telefonu. Obchodní válka by tyto řetězce významně zkrátila a odneslo by to i několik odvětví v USA. A jak jsem uvedl, lepší je nespoléhat na to, že to novému prezidentovi někdo vysvětlí. Namísto toho si zapněte pásy, pravděpodobné je, že se řítíme do světové obchodní války.

Autor: ekonom Paul Krugman

Zdroj: NYTimes