Doktorka Zkáza a její černočerný scénář pro 2017

Rok 2016 byl bodem zlomu, ale až rok 2017 ukáže, co je za horizontem. Jak by to mohlo vypadat? Globální obchod přidusí zákopová válka, eurozóna se ocitne na hraně propasti, v Česku začne růst nezaměstnanost a euro bude stát 28 korun. To vše a ještě více, pokud nás překvapí hejno černých labutí, říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která se vžila do role Doktorky Zkázy a vykreslila příští rok v nejčernějších barvách.

V mnoha zemích eurozóny, kde proběhnou volby, získají populistické a antievropské strany, které volají po referendech o vystoupení z eurozóny či Evropské unie, významné vládní posty.

Ozdravení italského bankovního sektoru narazí na nedostatek kapitálu a politickou nestabilitu. To poznamená důvěru ve zdraví bankovního sektoru celé eurozóny. Evropou se následně začne šířit "italská nákaza", která zasáhne i řecké banky.

V Řecku mezitím mezi občany opět začne sílit nespokojenost s politikou tvrdých škrtů a opětovnými problémy řeckého bankovního sektoru. (Nová) řecká vláda slíbí vyhlášení referenda o vystoupení Řecka z eurozóny. Riziko rozpadu měnové unie tak opět naroste a euro oslabí proti dolaru hluboko pod paritu.

Ochranářská politika nového amerického prezidenta negativně dopadne nejen na evropské vývozce (především z Německa), ale výrazně zbrzdí i růst exportně orientovaných asijských ekonomik.

Jednání mezi EU a Spojeným královstvím se mezitím vyostří. Londýn proto zvolí hard brexit, úplné odříznutí od jednotného evropského trhu, a začne s členy Mezinárodní obchodní organizace vyjednávat nové podmínky vzájemného obchodu.

Ekonomika eurozóny začne i kvůli výsledné nejistotě opět oslabovat a její růst zpomalí pod procento. Spirála smrti se roztočí, důvěra v ekonomiku dále klesne, domácnosti omezí růst výdajů a vývoz začne navzdory slabému euru uvadat. Inflace v eurozóně po krátké epizodě růstu začne opět klesat.

Země vyvážející ropu nedodrží svůj závazek omezit produkci a cena barelu na světových trzích klesne pod 50 dolarů. "Super Mario" Draghi se pokusí situaci zachránit oznámením, že Evropská centrální banka navýší objem odkupů aktiv z původně plánovaných 60 na 80 miliard eur měsíčně, a to od dubna 2017 alespoň do konce roku 2017, a že rozvolní pravidla pro nákup dluhopisů a ostatních aktiv.

Navzdory tomu bude eurozóna nadále zažívat turbulence, které nakonec zasáhnou i českou ekonomiku. Zakázek ze zahraničí totiž začne ubývat a dosavadní tahoun růstu české ekonomiky – průmysl – kvůli tomu prudce zabrzdí.

Zpomalení české ekonomiky se výrazně dotkne automobilového průmyslu. Volná pracovní místa budou rychle mizet, od poloviny roku 2017 začne růst míra nezaměstnanosti. Důvěra v ekonomiku ruku v ruce s tím začne slábnout a spotřeba domácností klesat. Růst české ekonomiky zpomalí pod dvě procenta.

Přestože všechny politické strany ve svém volebním programu slíbí zvýšení příjmů domácností a vládních investic, zvrátit pokles důvěry v ekonomiku se jim nepodaří. Inflace opět klesne, bankovní rada České národní banky se rozhodne odsunout konec kurzového závazku až do roku 2018. Česká koruna následně oslabí nad 28 EUR/CZK.