Testy ČNB: České banky odolají i vážné recesi, díky kapitálu i ziskovosti

České banky v zátěžových testech ČNB potvrdily odolnost bankovního sektoru vůči případným nepříznivým šokům. Kapitálová vybavenost odvětví by zůstala výrazně nad 8% regulatorním minimem i v zátěžovém scénáři, který předpokládá silný pokles ekonomické aktivity v ČR i zahraničí, uvedla ČNB s tím, že hlavními zdroji odolnosti českých bank jsou kapitál a robustní ziskovost. Jedna banka však dle ČNB bude vyžadovat doplnění kapitálu. Výsledky testů dnes ČNB zveřejnila na svém webu.

Nejvýznamnějším rizikem v českém bankovním sektoru je podle ČNB úvěrové riziko, které lze kvantifikovat vývojem podílu úvěrů se selháním na úvěrech celkem. „Tento podíl v rámci základního scénáře v letech 2018–2019 mírně roste, a to jak pro sektor nefinančních podniků, tak domácností,“ upozornila centrální banka. V nepříznivém scénáři by se dle ČNB kombinace propadu ekonomické aktivity, zvýšené nezaměstnanosti a poklesu reálných mezd odrazila ve znatelném růstu úvěrového rizika vyvolaném zvýšením míry defaultu v sektoru nefinančních podniků i domácností. „Podíl i absolutní výše NPL by se oproti základnímu scénáři pohybovaly na výrazně vyšších úrovních. Banky by pak musely vytvářet odpovídající objem opravných položek s nepříznivým dopadem do jejich ziskovosti,“ konstatuje ČNB. 

Důležitý předpoklad zátěžových testů se týká vývoje provozního zisku bank, protože ten slouží jako první „polštář“ pro krytí případných ztrát bankovního sektoru. Základní scénář předpokládá mírný pokles tvorby provozního zisku z důvodu přetrvávající vysoké konkurence ve všech segmentech trhu, která spolu s prostředím nízkých úrokových sazeb vede k poklesu úrokových i poplatkových zisků, a to i přes předpokládané oživení úvěrové aktivity. V rámci nepříznivého scénáře dochází k výraznému propadu provozních zisků, které by na horizontu testů byly oproti roku 2015 nižší o zhruba 40 %.

Banky drží silný kapitál i ziskovost

„Ačkoli je bankovní sektor oslaben nižší ziskovostí a v nepříznivém scénáři zasažen vysokými úvěrovými ztrátami, zůstává jako celek stabilní v obou scénářích a jeho agregovaný celkový kapitálový poměr se vždy pohybuje nad regulatorním minimem 8 % s dostatečnou rezervou,“ vyhodnotila celkově ČNB. „Základem stability bankovního sektoru je jeho vysoký celkový kapitálový poměr, který ke konci 3. čtvrtletí roku 2016 činil 17,7 %, a stávající robustní ziskovost,“ dodává centrální banka.

I přes vysokou odolnost sektoru jako celku by se v základním scénáři dostala jedna banka do situace nedostatečného kapitálového poměru, což do budoucna znamená úpravu jejího obchodního modelu či potřebu doplnění kapitálu o zhruba 0,4 miliardy korun. Jméno banky zátěžové testy neobsahují.

V nepříznivém scénáři se sektor jako celek dostává do ztráty z hospodaření, která významně snižuje hodnotu jeho regulatorního kapitálu a agregovaný celkový kapitálový poměr klesá pod 13 procent. Do situace nesplnění požadavku na minimální výši celkového kapitálového poměru 8 % by se v tomto scénáři dostalo celkem osm bank, které reprezentujících zhruba 13,5 % aktiv sektoru, uvedla ČNB. „Ke konci testovaného období by naplnění požadavku minimální kapitálové vybavenosti u všech bank se sídlem v ČR vyžadovalo navýšení kapitálu o zhruba 8,6 miliardy korun. Z hlediska velikosti sektoru se nejedná o hodnotu, která by mohla výrazně ohrozit jeho stabilitu," hodnotí ČNB.

Jak ČNB testuje banky: Základní a zátěžový scénář

Základní scénář je založen na listopadové makroekonomické prognóze ČNB a v letošním roce předpokládá růst ekonomické aktivity o 2,8 %. V příštích dvou letech setrvá růst HDP na obdobných tempech. Bude docházet ke zvyšování investic, zároveň však bude působit přechodné zpomalení zahraniční poptávky a posléze i méně uvolněné měnové podmínky po ukončení kurzového závazku ČNB. Současně s pokračujícím růstem ekonomiky zrychluje dynamika mezd a obecná nezaměstnanost klesá na horizontu scénáře jen mírně. Celková inflace se zvýší ze svých současných nízkých hodnot a koncem roku 2017 dosáhne 2% inflačního cíle, v roce 2018 pak bude mírně nad ním. S prognózou je konzistentní stabilita tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni do poloviny roku 2017 a jejich nárůst od druhé poloviny roku 2017. Prognóza rovněž předpokládá používání kurzu jako  nástroje měnové politiky do poloviny roku 2017.

Nepříznivý scénář předpokládá výrazný pokles ekonomické aktivity v Evropě. Z důvodu poklesu zahraniční poptávky se česká ekonomika dostává opět do recese, což způsobí návrat pesimistických očekávání soukromého sektoru ohledně dalšího ekonomického vývoje a obnovení odkládání spotřeby domácností a investic podniků. Kombinace útlumu zahraniční a posléze i domácí poptávky zapříčiní citelný propad ekonomické aktivity v ČR a způsobí recesi ve tvaru „V“. Zároveň se naplní scénář dluhové deflace, kdy z důvodu poklesu ekonomické aktivity, nárůstu nezaměstnanosti a poklesu mezd dochází vlivem cenové deflace k reálnému nárůstu dluhu soukromého sektoru. Nepříznivá ekonomická situace vede k postupnému vyčerpání finančních zdrojů domácností i nefinančních podniků, což v kombinaci s růstem reálného zadlužení zapříčiní výrazné zhoršení schopnosti splácet závazky. Potíže v reálné ekonomice dopadají posléze i na finanční sektor, který zaznamená značné úvěrové ztráty doprovázené citelným poklesem zisků. Měnová politika zůstává uvolněná, tříměsíční sazba PRIBOR setrvává na velmi nízké úrovni na celém horizontu testů a měnový kurz razantně oslabuje. Dlouhodobé výnosy dluhopisů však skokově vzrostou z titulu nárůstu globální averze k riziku a přehodnocení kvality některých aktiv. Banky současně zpřísní pohled na úvěrové riziko a zvýší rizikové přirážky k úrokovým sazbám na nové úvěry, které i vlivem nárůstu dlouhodobých úrokových sazeb přejdou na výrazně vyšší úroveň. Růst dluhové služby spojený s tímto vývojem spolu s dalšími dopady recese zvýší míru defaultu u úvěrů domácnostem a u úvěrů nefinančním podnikům.

(Zdroj: ČNB)