ECB coby chytrá horákyně

Zpráva č. 1 včerejšího dne z pohledu české ekonomiky přišla paradoxně ze zahraničí, konkrétně z Frankfurtu. ECB totiž po jednání svého Governing Councilu oznámila, že zatímco nastavení měnověpolitických sazeb nechává na stejné úrovni, učinila nová rozhodnutí ohledně svého programu nákupu aktiv (kvantitativního uvolňování, quantitative easing, QE).

Dosud ECB opakovala pouze závazek nakupovat každý měsíc aktiva v hodnotě 80 mld. eur nejméně do března 2017. Včera oznámené novinky spočívají v upřesnění představy o tomto programu po březnu 2017: nákupy budou pokračovat přinejmenším do prosince 2017, ale měsíční objem bude „pouze“ 60 mld. eur.

ECB se tak zachovala jako klasická pohádková chytrá horákyně: na jednu stranu prodloužila QE o přinejmenším 9 měsíců, čímž udělala radost příznivcům pokračování uvolněné měnové politiky (a také trhům, které prodloužení QE očekávaly), na druhé straně snížila nakupovaný objem, čímž udělala aspoň symbolický ústupek německé centrální bance, která je z QE dlouhodobě nervózní. Nejde tedy o plnohodnotné pokračování dosavadního QE, ale ani o jeho jasné ukončování; je to cosi mezi. Lze proto předpokládat, že opravdové ukončování (tapering) QE bude zahájeno nejdřív až začátkem roku 2018. Pokud by se ECB chtěla řídit tím, jak ze svého vlastního QE vystoupil Fed (v letech 2013-2014), měla by ukončování rozfázovat do cca 10 měsíců.

Na následné tiskové konferenci ovšem guvernér ECB M. Draghi hodnotil prognózu inflace v eurozóně pro rok 2019 (1,7 %) tak, že stále ještě nejde o úplné dosažení inflační stability, kterou si ECB definuje jako inflaci těsně pod 2 %. Tato Draghiho poznámka naznačuje, že ve světle nynější prognózy by ECB nemusela k taperingu přistoupit dokonce ani v roce 2018.

Z hlediska české ekonomiky je včerejší rozhodnutí ECB důležitou zprávu zejména proto, že Česká národní banka teď má černé na bílém, že QE ECB bude pokračovat i po březnu 2017. ČNB tedy může tuto doposud jen tušenou informaci natvrdo zahrnout do své prognózy.

Protože jde v zásadě o uvolnění zahraniční měnové politiky, lze předpokládat, že to bude tlačit české centrální bankéře konkrétně k většímu váhání s ukončením kurzového závazku. Čistě mechanicky vzato by se tudíž dalo čekat, že bankovní rada ČNB se na nejbližším měnovém zasedání, kdy bude k dispozici nová plnohodnotná prognóza (což bude 2. února 2017) rozhodne posunout časový horizont odhadovaného ukončení závazku: z „pravděpodobně v polovině roku 2017“ by se tak mohlo stát „pravděpodobně koncem roku 2017“, případně „začátkem roku 2018“.

Spíš jen technický význam pak mají včera oznámené změny v omezujících parametrech, která si ECB sama na své nákupy aktiv klade (nově je ochotná kupovat i dluhopisy s výnosy pod depozitní sazbou ECB a dluhopisy se splatností už od 1 roku, nikoli až od 2 let). Změny byly nutné vzhledem k tomu, že objem dluhopisů, které by ECB ještě mohla koupit a které vyhovovaly dosavadnímu nastavení parametrů QE, se začal povážlivě tenčit. Popsané změny omezení budou účinné už od ledna 2017.

Michal Skořepa