Carney: Ekonomikami obchazí strašidlo monetarismu

S nečekaně otevřeným projevem, kritizujícím politické elity z neschopnosti lépe reagovat na narůstající pocit izolace a odloučení u určitých skupin obyvatelstva a ekonomy z neschopnosti pojmenovat neduhy globalizace, přišel v pondělí v Liverpoolu guvernér Bank of England Mark Carney.

V názvu svého projevu se řečnicky se ptá, zda ekonomiku obchází strašidlo monetarismu (míněného v širším smyslu, tedy jako přesvědčení, že měnová politika je jediným potřebným nástrojem ke stabilizaci ekonomiky). Tím míní – měli by centrální bankéři být viněni z prvního delšího období stagnace a zvyšující se nerovnosti od devatenáctého století, tedy od doby, kdy Karl Marx z podobných trendů vinil kapitalisty?

Carney totiž v projevu uplynulé desetiletí označil za „první ztracenou dekádu od šedesátých let devatenáctého století“. V lidech je podle něj značná dávka frustrace kvůli globalizaci, volnému obchodu a technologickým pokrokům – fenoménům, které podle něj můžou za nezaměstnanost a klesající reálné mzdy.

Fakt, že „plody“ globalizace a technologického pokroku jsou napříč společností nerovně distribuovány, podle Carneyho přispívá k celkové ekonomické nerovnosti, přičemž nejhůře na tom jsou mladí lidé. Za hlavního viníka však označil 16procentní pokles růstu produktivity od roku 2008, jenž byl vyvolán finanční krizí. To podle něj vedlo i ke stagnaci reálných mezd. Tak dlouhé období stagnace žádný dnešní člověk, poznamenal Carney, nemohl zažít.

Nízké sazby „drží pacienta při životě,“ trvale ho vyléčí fiskální politika

Carney ve svém projevu mimo jiné také bránil svou politiku nízkých úrokových sazeb: „měnová politika doposud udržovala pacienta při životě, vytvářela možnosti pro trvalé zotavení fiskálními a strukturálními operacemi.“ Centrální banka podle něj od krize svou uvolněnou politikou zachránila britskou ekonomiku od až 8 procentního propadu. „Měnová politika není strašidlem, ale kamarádským duchem,“ uvedl na závěr projevu Carney.

Při obraně politiky Bank of England její guvernér také uvedl, že nízké pokrizové úrokové sazby podle něj neznevýhodnily střadatele. Pouze 2 procenta obyvatel Británie totiž mají podle dat statistiků na účtě přes 5 000 liber a k tomu žádný jiný finanční instrument nebo nemovitost.

Britská centrální banka nyní podle Carneyho akceptuje, že kvůli poklesu hodnoty libry po referendu o brexitu se země bude muset smířit s vyšší inflací spotřebitelských cen výměnou za nižší růst nezaměstnanosti. Stav ekonomiky po referendu je podle něj lepší, než centrální bankéři čekali, nicméně nesmí zapomínat na to, že za růstem stojí hlavně zvyšující se spotřeba a snižující se úspory domácností.

Jako cestu ze současné situace vidí mix fiskální a měnové politiky a strukturální reformy. Carney také vyzval k tomu, že růst by měl být více „inkluzivní“, aby všichni mohli ocenit výhody globalizace, a k tomu, aby ekonomové otevřeně přiznávaly neduhy globalizace a technologického pokroku.