Rusko se raduje ze sankcí a rádo by je prodloužilo na další roky

Kreml tvrdí, že vyhrál „sankční válku“, kterou proti němu rozpoutal Západ. Snaží se to dokázat na dobrém vývoji v zemědělství, jde ale jen o půlku celého příběhu. Západ zavedl sankce v roce 2014 a Moskva na to reagovala obchodním embargem. Obecně se předpokládalo, že ruská vláda tím uškodí zejména své vlastní zemi, protože zakázala i dovoz potravin z EU. Dnes ale Kreml tvrdí, že tyto kroky podpořily novou generaci stachanovců, kteří v zemědělství překračují cíle a Rusku do roku 2020 zajistí potravinovou soběstačnost.

Tyto příběhy o potravinové soběstačnosti nejsou tradiční propagandou Kremlu, která má za cíl ukázat Západu, že jeho sankce jsou k ničemu. Některým sektorům ruské ekonomiky se totiž vede skutečně velmi dobře a společnost už se tolik nespoléhá na dovoz potravin ze zahraničí. Za největší úspěchy bývá uváděn chov vepřů a obrovská pole s obilím. Bylo by ovšem chybou dávat tento vývoj do souvislosti se sankcemi.

Mnohem větší roli v popsaném úspěchu hrálo příznivé počasí a lepší hospodaření s půdou. Právě tyto dva faktory nejvíce přispěly k tomu, že se z Ruska stává největší vývozce pšenice na světě. Vládní hovory o tom, jak moc pozitivně sankce na Rusko působí, pak ignorují jeden významný problém. Je jím vysoké tempo růstu cen potravin. K tomu se přidávají široce rozšířené falešné potraviny a slabý rubl, který doléhá na spotřebitele.

Ruský prezident Vladimir Putin stojí v čele snah o dosažení potravinové soběstačnosti a tvrdí, že potraviny Rusku přinášejí více peněz z exportů než vývoz zbraní. Dokonce slíbil, že se Rusko stane největším výrobcem organických potravin na světě, čímž by se dostalo do nového typu studené války se Spojenými státy. Tam totiž existuje řada obrovských farem, které využívají bioinženýringu.

Ruský ministr zemědělství Alexander Tkačev dokonce zašel tak daleko, že v září letošního roku potvrdil, že sankce by měly trvat co nejdéle. V televizním rozhovoru řekl, že by jeho vláda chtěla, aby sankce trvaly ještě dalších pět let, protože „ruští spotřebitelé jsou nyní šťastní z toho, že v obchodech nacházejí domácí zboží“. Výdaje za potraviny přitom v Rusku představují asi třetinu výdajů domácností, zatímco v zemích jako Velká Británie to je přibližně 11 %.

Putin a Tkačev mohou barvit věci na růžovo, ale jejich strategie je hodně riziková. Ceny potravin vzrostly v roce 2015 o 14 %. Ceny ovoce a zeleniny se v červnu roku 2015 nacházely o 22,8 % výše než v červnu 2014. Cena pomerančů vzrostla o 58 %. V posledních měsících se ceny stabilizovaly, ale domácnosti musí na potraviny vynakládat značnou část svých příjmů. Vyšší soběstačnosti pak pomáhá ještě jedna věc. Jak tvrdí hlavní ekonomka Alfa-Bank Natalija Orlova, v Rusku klesá spotřeba potravin.

Například spotřeba vepřového klesla mezi roky 2013 a 2015 o 7,7 % a očekává se, že v letošním roce se bude dál snižovat. Ekonomka říká, že „ruská populace zchudla kvůli devalvaci rublu a slabé ekonomice“. To lidi vede k nižší spotřebě a dražší potraviny se snaží nahradit potravinami levnějšími. Některé sektory v ekonomice tedy mohou ze sankcí těžit, ale jiné ztrácejí.

Autory jsou Zoya Sheftalovich a Christian Oliver.

Zdroj: Politico