Země G7 dnes schválí další sankci proti Rusku: zastropování cen jeho ropy vyvážené tankery

Ministři financí zemí skupiny G7 podle informací agentury Bloomberg dnes podpoří zavedení další sankce proti Rusku. Spočívala by v zastropování cen ropy, kterou Rusko vyváží po moři. Přitom tankery, které by ji do světa exportovaly za cenu vyšší, než je strop, by například nemohly získat pojištění. Pojištění tankerů mají v drtivé většině v rukou západní instituce, sídlící v Británii či v EU.

Pokud země G7 sankci schválí, jednotlivé členské země EU mimo okruh G7, tedy včetně ČR, se budou muset rozhodnout, zda ji podpoří. Rusko přitom dnes opět pohrozilo, že zemím, které zastropování cen jeho ropy podpoří, nebude žádnou ropu dodávat. Otázkou je, zda by se takové případné ruské protiopatření vztahovalo také na ropu dodávanou ropovody. Česko má až do roku 2024, podobně jako Slovensko nebo Maďarsko, vyjednánu výjimku z embarga EU na dovoz ruské ropy. Embargo jinak vstoupí v platnost na přelomu letošního a příštího roku. Právě Maďarsko zřejmě zastropování cen ruské ropy nepodpoří, Budapešť to již dříve signalizovala.

Největší americká banka JP Morgan prognózuje, že cena ropy může v důsledku případné ruské odvety za zastropování cen jeho ropy vyletět až na úroveň 380 dolarů za barel (zde). Přitom barel ropy Brent se nyní prodává za zhruba 94 dolarů za barel.

Pokud by se barel ropy Brent prodával za cenu kolem zmíněné úrovně 380 dolarů, benzín a nafta v Česku by stály takřka zhruba 90 korun za lit. Předpokládá to, že by jak spotřební daň, tak DPH, tak i marže rafinérií a čerpacích stanic byly na nynější úrovni. A na nynější úrovni by byl také kurs koruny k dolaru. Přitom pokud by opravdu na ruskou odvetu došlo, lze předpokládat spíše další oslabení koruny vůči dolaru, jež by cenu pohonných hmot dostalo do pásma od 90 do 100 korun za litr.

Rusko má letos podle JP Morgan za ropu značné příjmy, a to z důvodu války, kterou rozpoutalo. Takže pokud by v rámci odvety za zastropování vývozních cen snížilo svoji denní produkci ropy o pět milionů barelů, což je jeden ze scénářů, který analytici JP Morgan propočítali, díky růstu cen ropy by to jeho rozpočet stále nijak výrazně negativně nepocítil. Zato Západ by podle americké banky čelil astronomickému růstu cen ropných produktů, včetně právě pohonných hmot. Pokud by se v rámci tohoto růstu cena ropy zvýšila na úrovně až kolem 380 dolarů za barel, v Česku by pohonné hmoty stály kolem oněch 90 korun za litr, při oslabení koruny i více.

Úskalí nové sankce tkví také v tom, že se Spojeným státům, které iniciativu za její zavedení vedou, nepodařilo rozšířit okruh podporujících zemí o důležité odběratele ruské ropy typu Indie. Indičtí představitelé koncem srpna uvedli, že zavedení sankce podpoří teprve tehdy, až se dále rozšíří okruh jejích podporovatelů, zřejmě třeba i o Čínu. Zdá se přitom nepravděpodobné, že by sankci Čína podpořila. Také ona představuje klíčového dovozce ruské ropy. Jak Indie, tak Čína nyní tlumí inflační tlaky ve vlastní ekonomice právě nákupem ruské ropy, citelně zlevněné v důsledku západních sankcí.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na Facebooku