Dojdou Putinovi dolary?

Rusko přichází o hotovostní rezervy alarmující rychlostí. Při zachování tempa, jakým dnes mizí hotovost z rezervních fondů, mohou být zásoby vyčerpány již ve druhém pololetí 2017.

Již v roce 2004 ruská vláda založila takzvaný stabilizační fond, do kterého směřovaly zisky z prodeje ropy. Měl sloužit jako vládní rezerva pro případ, že cena ropy výrazněji klesne a příjmy z prodeje budou příliš nízké. O čtyři roky později se fond rozdělil na dvě části. Rezervní fond investuje do konzervativních zahraničních cenných papírů a slouží k zajištění financování federálního rozpočtu pro případ výpadku příjmů z ropy a zemního plynu, Fond národního bohatství pak podporuje ruský penzijní systém.

V roce 2008 dosáhl majetek v Rezervním fondu vrcholu na úrovni 142,6 miliardy dolarů. V září 2014, před začátkem propadu cen ropy, v něm bylo 91,7 miliardy a letos v září již jen 32,2 miliardy dolarů.

Analytici očekávají další pokles do konce roku na 15 miliard dolarů a vyschnutí zdrojů již příští rok. "Při současném tempu mohou být prostředky z fondu vyčerpány již v polovině příštího roku, možná o několik měsíců později," říká Ondřej Schneider, hlavní ekonom Institutu mezinárodních financí.

Ruský rozpočet pro rok 2016 počítá s cenou ropy 50 dolarů za barel, ale průměrná cena ropy v prvních osmi měsících byla pod 43 dolary. Nyní tak ropa zajišťuje pouze 37% příjmů ruské vlády, před dvěma lety to bylo zhruba 50 %.

Tento propad vede k tomu, že vláda stále častěji musí čerpat peníze z Rezervního fondu. Administrativa již deklarovala, že v případě vyčerpání jeho zdrojů se může obrátit na Fond národního bohatství, v němž je podle ní 70 miliard dolarů. Tento fond ovšem není určen ke krytí rozpočtových schodků, a podle Schneidera jsou v něm navíc méně likvidní nástroje, takže výběr prostředků z něj by mohl být technicky složitější.

Moskvě nepomáhá ani skutečnost, že na Rusko byly uvaleny sankce ze strany západu kvůli ruskému angažmá na Ukrajině. To vedlo k odříznutí velkých ruských firem z finančních trhů v Evropě, zákazu dovozu některých výrobků a zmrazení účtů některých ruských politiků.

Ruská centrální banka se snaží nastartovat ekonomiku, například i nedávným snížením úrokové sazby z 10,5 % na 10 %, ale nedaří se jí to. Výhled růstu na příští rok se snížil z 1,1-1,4 % na méně než procento. V letech 2014 a 2015 ruská vláda utratila 140 miliard dolarů ze svých devizových rezerv (dnes má asi 395 miliard dolarů), aby ochránila svou měnu, ale ani to nezabránilo propadu hodnoty rublu na 82 rublů za dolar (dnes se kurz pohybuje okolo 65 rublů za dolar).