Češi neradi mění zaměstnání. Na západ od nás je to jiné

Čeští zaměstnanci mění zaměstnavatele průměrně jednou za šest let. To je méně, než například v USA a či zemích „staré“ EU.

S častější změnou zaměstnání nemá problém nejmladší generace pracujících. Ukazuje se, že jim nevadí nejenom změna zaměstnavatele, ale ani pracovní pozice a dokonce ani jiné směřování kariéry. Právě mobilita ve všech jejích významech je jednou z klíčových hodnot, kterou zaměstnavatelé vyžadují. Navíc se ukazuje, že je i silným hnacím motorem ekonomiky. „Pokud lidé nebudou lpět na svých jistých, i když třeba ne tak výhodných pozicích, může se pracovní trh rozpumpovat a vytvořit tlak na zaměstnavatele, aby pracovní místa dostatečně ocenili,“ komentuje Jitka Součková. „Stále platí, že pokud chce zaměstnanec zvýšit mzdu nebo postoupit v kariéře, má mnohem vyšší šanci toho dosáhnout u nového zaměstnavatele, než u stávajícího,“ uvedla Jitka Součková ze společnosti Grafton Recruitment.

Právě z průzkumu této personálně-poradenské společnosti vyplynulo, že nejrozumnější dobou pro změnu zaměstnání je pro zaměstnance v ČR období šesti let. Personalisté se ale kloní ke kratší době a to zhruba čtyřem letům. „Na rozdíl od zemí na západ od České republiky, převládá u nás stále jakási pomyslná averze vůči častějším změnám, neboť v dřívějších letech byli lidé, kteří častěji měnili práci, označováni jako fluktuanti,“ uvedla Součková s tím, že dnes naopak personalisté oceňují bohatší profesní praxi a tyto pocity přetrvávají spíš u zaměstnanců střední a starší generace.

S nejmenší frekvencí střídají lidé práci v oborech, které se zabývají penězi, tedy především finanční a účetní sféře, dále pak ve strojírenství, farmacii a zdravotnictví. Naopak nejčastěji mění místa lidé z marketingu a obchodu, informačních technologií, gastronomie a cestovního ruchu.

77% mladých věří tomu, že práci sežene do roka po škole

Z dalšího průzkumu z oblasti trhu práce vyplynulo, že více než 3/4 mladých lidí mezi 18 a 30 lety věří, že si najdou adekvátní práci do roka od skončení studií. Nejvíce si věří Švýcaři, nejméně Španělé. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu Adecco Group, zaměstnanci se dotazovali 9.572 mladých lidí ve věku od 18 do 30 let napříč 13 zeměmi.

Cílem bylo odhadnout jejich očekávání na trhu práce a současně zjistit, jak jsou si vědomi potřebných dovedností nezbytných pro uplatnění v budoucím zaměstnání. 8 z 10 mladých respondentů (77,47%) věří tomu, že si najde práci do jednoho roku od ukončení studia. Nejvíce je o tom přesvědčena švýcarská mládež (89,66%), nejméně pak ta španělská (57,84%). Většina z nich (73,08% ) je přesvědčena o tom, že je správně vybavena dovednostmi potřebnými pro budoucí zaměstnání. Nejvíce tomu věří Němci (89,11%), nejméně jsou v tomto ohledu optimističtí Japonci (31,54%).

Pokud jde o názor, jaké specifické dovednosti jsou potřebné pro získání práce, v odpovědích vede na prvním místě jazyková vybavenost (56,68%), poté praktické zkušenosti, tedy praxe (53,70%), na třetím místě se překvapivě umístily digitální dovednosti (41,48%). Dva ze tří respondentů (68,45%) tvrdí, že vysněnou práci už mají nebo případně vědí jak ji získat.

Na otázku, co je aktuálně nejdůležitější pro získání práce, většina dotázaných řekla, že jsou to na prvním místě pracovní zkušenosti, na druhém kvalifikace a na třetím kladný přístup k práci. Během příštích 10 let chtějí mladí usilovat především o finanční stabilitu, vysněnou práci nebo pracovat u firem se společenskou zodpovědností.

„Velká očekávání ohledně vysněné práce a rychlého uplatnění na trhu práce jsou u mladých Čechů stejná jako ve většině středoevropských zemí, jen s tím rozdílem, že u nás je stále kladen větší důraz na dosažené vzdělání, praxi a jazykovou vybavenost. Ve výsledcích průzkumu se tak nejvíc blížíme zemím, jako je Polsko, Slovensko nebo Maďarsko. Z našich interních statistik vyplývá, že se většina (cca 70%) českých vysokoškoláků opravdu do jednoho roku uchytí na trhu práce. Neméně zajímavé je, že nejmladší část populace, která se chystá pracovat, je zcela odlišná od starších ročníků. Jedná se o tak zvané generace X a Y. Ty se hlavně vyznačují tím, že více požadují zapojení do vedení vlastních projektů, větší samostatnost a také lepší pracovní podmínky. Na druhou stranu ale nechtějí  v práci trávit více času než je nezbytně nutné,“ komentuje situaci mladých uchazečů o práci na českém trhu Ondřej Wysoglad, ředitel Adecco ČR.

Optimismus dnešní mládeže se může jevit překvapující ve světle názoru současných zaměstnavatelů, kteří až ve 40% tvrdí, že nemohou najít uchazeče s těmi správnými dovednostmi. Průzkum na druhou stranu ale ukazuje, že mladí lidé míří správným směrem, protože mají pochopení pro to, na co se více zaměřit, kde se zlepšit nebo rozvinout tak, aby mohli nastartovat úspěšnou pracovní kariéru. Další zajímavostí plynoucí z průzkumu je fakt, že v dnešním světě neustálých změn a nejistot začínají „tvrdé dovednosti“, tedy odbornost a vzdělání, rychle upadat, a naopak „měkké dovednosti“ jako jsou kreativita, sociální inteligence, multikulturní rozhled nebo ochota k celoživotnímu vzdělávání, nabývají čím dál tím více na významu.

Jiří Reichl