Výnosy státních dluhopisů stále klesají

Letošní rok měl být rokem potvrzujícím zotavování ekonomiky USA a začátkem postupného návratu monetární politiky k normálu z let před rokem 2008. Zatím ale přináší spíše zklamání. Růst HDP za první čtvrtletí nepotvrdil očekávání, trh práce je rozkolísaný a květnová čísla o tvorbě nových pracovních míst přinesla dokonce zklamání, které FED završil svým červnovým ponecháním sazeb na stávající úrovni. I když toto rozhodnutí nebylo jen odrazem stavu americké ekonomiky, ale do značné míry se do něj promítly i obavy z blížícího se, výsledkem i případnými důsledky nejistého, hlasování o Brexitu. Případný souběh vystoupení Británie z EU a zvýšení sazeb by mohl vést k výraznému posílení USD a tím i k podlomení nadějného vývoje ve spojených státech.

FED ale není v podpoře růstu cen dluhopisů zdaleka jediný. ECB a Bank of Japan stále pokračují ve svých podpůrných aktivitách, jejichž konec je zatím v nedohlednu. Nové peníze pouštěné do ekonomiky prostřednictvím různých programů QE se zastavily uprostřed cesty ke spotřebitelům a nyní jsou z velké části zaparkovány právě v dluhopisových fondech, institucích investujících s nízkým rizikem jako jsou penzijní fondy nebo v bankách, kde cenné papíry fungují jako prostředek zajištění jiných finančních operací. Jak významné jsou v současné době pro tyto instituce programy odkupu dluhopisů bylo znát např. z březnového vyjádření hlavního správce německého portfolia společnosti Pimco pana Andrew Bosomwortha, který varoval centrální banky před myšlenkou přímé distribuce peněz mezi spotřebitele a poukazoval na historickou zkušenost s podobnými pokusy, které měly prý vždy negativní dopady v podobě spuštění vysoké inflace. Vrtulníkové peníze, o kterých se mezi centrálními bankéři v té době začínalo intenzivněji diskutovat, by podle něj znamenaly “krok do zcela nové fáze měnové politiky vyznačující se obrovským množstvím nejistot”. Nelze než souhlasit. Pro dluhopisové fondy by to byla situace velmi nejistá. Obě centrální banky kromě měnového uvolňování také drží sazby na ukládání volných, resp. rezervních prostředků komerčních bank v záporném teritoriu, což poptávku po bezpečných státních dluhopisech dále zvyšuje a umožňuje jejich výnosu klesnout ve výjimečných případech i do záporných hodnot.

Další příčina vysokých cen státních cenných papírů je na straně investorů. Ti v období ekonomických a politických nejistot dávají přednost bezpečí a v krátkém období akceptují i velmi nízký nebo žádný výnos ze svých investic. S tím koreluje i letošní růst cen zlata a stříbra. Některé otázky vyvolávající obavy na finančních trzích budou brzy vyřešeny. Ta první, týkající se setrvání Británie v EU, dokonce již tento týden. Na další odpověď, ohledně nového prezidenta USA, musíme počkat až do listopadu. V tomto případě je situace okolo vývoje budoucí ceny amerických dluhopisů ještě zajímavější, protože jeden z kandidátů má ve svém programu pro cenné papíry nepříjemnou kombinaci snižování daní, tedy příjmové stránky státního rozpočtu, při současném zachování výdajů, což by vedlo k dalšímu zvýšení deficitu financí USA. Nicméně do doby případného zvolení Donalda Trumpa budou dluhopisy těžit z předvolební nejistoty. Vedle těhto politických otazníků, je tu ještě jeden ekonomický. Jak je na tom Čína? Po letech rostoucích investic do fixních aktiv, výrobních prostředků a infrastruktury, přichází ztráta dynamiky spojená s vysokým korporátním zadlužením. Na potvrzení nebo vyvrácení obav z dalšího vývoje v Číně si budeme muset počkat nejdéle.