České podniky nechtějí Čínu jako tržní ekonomiku

Ve včerejším textu Evropská unie neví, zda musí Číně přiřknout statut tržní ekonomiky. Hraje se o miliardy jsme upozornili na to, že se připravují velké právní diskuse o budoucí kooperaci mezí Čínou a EU, která má samozřejmě dopad i na české podniky. Především v ocelářství, výrobě jízdních kol a hutnictví. Nyní se podíváme na celoevropský pohled.

Dle odhadů Evropské komise by v případě nových antidumpingových šetření mohlo dojít ke snížení cel v průměru o 27 procentních bodů, což by znamenalo devatenáctiprocentní pokles dovozních cen zboží. „Nárůst dovozů a následný dopad na zaměstnanost v jednotlivých odvětvích, která jsou chráněna těmito cly, Komise v krátkodobém měřítku odhadla na cca 30.400 – 77.000 míst v celé EU,“ uvádí zpráva pro ministry české vlády, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle ní

v dlouhodobém horizontu, při započtení nepřímých vlivů a pozitivních vlivů na průmysl, který by profitoval z levnějších dovozů, by se počet ohrožených pracovních míst v celé EU pohyboval v rozmezí 63.600 – 211.000. „Odhady předložené svazem evropského hutního průmyslu EUROFER – na rozdíl od EK – zahrnují mezi ohrožené výrobky nejen ty, které jsou chráněny antidumpingovými cly, ale i ty, které by potenciálně mohly čelit dumpingovým dovozům. V souladu s tímto předpokladem je dle EUROFERu odhadovaný počet ohrožených míst v ocelářství vyšší a činí 340.000,“ píše se ve zprávě.

V ČR byl počet ohrožených pracovních míst vyčíslen na 4.278 s tím, že největší podíl ohrožených pracovních míst – konkrétně 2.133 – spadá do ocelářského odvětví.

V ČR by negativní dopady pocítily průmyslové sektory, jejichž výroba je v současnosti také pokryta antidumpingovými cly. Mezi takové patří v první řadě hutní a ocelářský průmysl, dále průmysl keramický a výroba skleněných vláken, v menší míře výrobci jízdních kol a paletových vozíků. V ČR byl počet ohrožených pracovních míst vyčíslen na 4.278 s tím, že největší podíl ohrožených pracovních míst – konkrétně 2.133 – spadá do ocelářského odvětví. Sociální dopady případně ohrožených pracovních příležitostí by v ČR ještě umocnil fakt, že hlavní výrobní závody tří největších ocelářských společností (ArcelorMittal Ostrava, a.s., Třinecké železárny, a.s. a Vítkovice Steel, a.s.) jsou lokalizovány v Moravskoslezském kraji, ve kterém je již trh práce strukturálně zatížen útlumem těžby uhlí.

„Svaz průmyslu a dopravy (dále jen „SPD“) a svaz Hutnictví železa (dále jen „HŽ“) považují odhady EK za podhodnocené, neboť dle jejich názoru nezahrnují dopady, které by pocítily provozy v navazujících odvětvích, které hutní a ocelářské výrobky dále zpracovávají. Na výrobu oceláren v rámci odběratelsko-dodavatelského řetězce je dále navázáno mnoho malých a středních podniků, jejichž ekonomická kondice je na funkčním hutním průmyslu do jisté míry závislá,“ stojí ve zprávě.

Přiznání statutu tržní ekonomiky Čínské lidové republice by samozřejmě bylo dobrou zprávou pro uživatele a dovozce čínského zboží, neboť by došlo ke snížení uvalovaných cel.

Situací se zabývá nejen Evropská komise, ale také parlament. Ten na svém květnovém plenárním zasedání přijal významnou většinou usnesení na základě společného návrhu frakcí EPP, S&D, ECR, ALDE a EFA a potvrdil význam partnerství mezi EU a ČLR, ovšem zdůraznil, že ČLR není tržním hospodářstvím a neplní pět kritérií definovaných unijní legislativou. Parlament vyzval EK, aby koordinovala svůj postup s hlavními obchodními partnery EU a zdůraznil potřebu diskutovat téma na nadcházejícím summitu EU – ČLR. „EP též vyzval EK, aby řádně zohlednila obavy průmyslu, odborů a dalších zúčastněných stran, pokud jde o důsledky pro zaměstnanost v EU, životní prostředí, normy a udržitelný hospodářský růst ve všech dotčených průmyslových odvětvích. EP je přesvědčen, že by EU měla používat nestandardní metodiku pro výpočet dumpingu při šetření dovozů z ČLR do doby, dokud ČLR nebude splňovat všech pět kritérií,“ uvádí se ve zprávě pro ministry.

Komise se nachází v závěrečné fázi příprav před zveřejněním hloubkové ekonomické a právní analýzy různých scénářů, včetně sektorového a regionálního členění. Studie by měla zohlednit i dopad případných zmírňujících opatření. Od jejího rozboru se budou pravděpodobně odvíjet další horečná jednání směřující k co největší ochraně ohrožených evropských průmyslových odvětví.

Co na to čeští byznysmeni?

Z vyjádření jednotlivých asociací a svazů se přímého dopadu obává zejména hutní a ocelářský sektor (společnosti ArcelorMittal Ostrava, a.s., Třinecké železárny, a.s. a Vítkovice Steel, a.s., zastoupené svazem Hutnictví železa, a.s. ve shodě s odborovým svazem OS KOVO) lze očekávat, že masivní nadvýroba a export i nadále porostou. „Ceny dovážených hutních výrobků přitom leží hluboko pod úrovní reálných nákladů a jejich dovoz je veden snahou o získání významného tržního podílu v Evropě. Dovoz za nižší ceny narušuje výrobkové řetězce a odběratelsko-dodavatelské vztahy, další zvýšení objemu dovozů by ohrozilo domácí tradiční výrobu a pracovní místa. Kromě toho čínská plánovaná ekonomika i nadále podporuje v pětiletém horizontu masivní export a nadvýrobu,“ stojí ve zprávě pro ministry Sobotkova kabinetu.

Na dovoz hutních a ocelářských výrobků je uvalena celá řada antidumpingových opatření ve výši od 10 do 91%. Pokud dojde k uvalení cel i na dovozy, u kterých v současnosti probíhá šetření, bude opatřeními chráněna veškerá česká hutní produkce, která čelí tlaku dumpingových dovozů z ČLR. Sektor tvářecích strojů sice přímo dumpingovými dovozy z ČLR ohrožen není, je však v jeho zájmu, aby se v ČR a v EU udržela průmyslová výroba, která tvoří páteřní základnu jeho odbytu. Svaz strojírenské technologie proto nesouhlasí s přiznáním statutu tržní ekonomiky ČLR, neboť se obává, že důsledkem zvýšených čínských dovozů bude snížení evropské poptávky po obráběcích strojích.

Czech Bicycle Industry (CBI) zastupuje na českém trhu výrobce jízdních kol a součástek na jízdní kola. Odvětví výroby jízdních kol zaměstnává v ČR cca 1500-2000 zaměstnanců, kteří jsou lokalizováni převážně v Moravskoslezském kraji. Český průmysl výroby jízdních kol zažívá jistou renesanci, zejména v segmentu kvalitních výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Co se týče případné změny metodiky výpočtu dumpingu ve vztahu k ČLR, patří mezi odvětví, která mají zájem na ochraně evropského trhu. Za velmi důležitý prvek považují stabilní a předvídatelné prostředí, umožňující dlouhodobé plánování. Nicméně zástupci CBI předpokládají, že s ohledem na růst mzdových nákladů v ČLR a vysoký podíl lidské práce při výrobě se ekonomické podmínky produkce bicyklů v ČLR a EU srovnají cca do pěti let. CBI podporuje svým negativním postojem ke změně metodiky AD šetření zastřešující Konfederaci evropských výrobců kol (CONEBI). V současnosti jsou v platnosti dvě AD opatření na dovozy dílů jízdních kol a celých kol z ČLR s platností do října 2016.

Asociace sklářského a keramického průmyslu nepodporuje přiznání MES ČLR s ohledem na negativní dopady na sektor. Sdílí tak postoj největšího výrobce keramických obkladaček v ČR, společnost Lasselsberger / RAKO. Ta vyjádřila jasnou preferenci pro zachování stávajícího stavu. Společnost jedná ve shodě se stanoviskem Evropské asociace keramického průmyslu CERAME UNIE. Sklářský a keramický průmysl je velmi náročný na pracovní sílu (v ČR 1500 pracovních míst) a snížení ochrany v podobě AD cel by pravděpodobně znamenalo zvýšení objemu dovozů zboží z ČLR. Obdobné hrozbě čelí i český výrobce skleněných perlinky/skleněných vláken. V současné době jsou v platnosti AD opatření na dovozy keramického a skleněného zboží s platností do roku 2018, na dovoz keramických dlaždic a obkládaček s platností do roku 2016 a na dovozy skleněných vláken a perlinky do roku 2016.

Asociace českého papírenského průmyslu nesouhlasí s udělením MES ČLR a v tomto smyslu podporuje názor své evropské asociace, jímž jsou členem, tedy Konfederace evropského papírenského průmyslu (CEPI). Český papírenský průmysl nicméně dumpingovými dovozy z ČLR zasažen není a v platnosti nejsou žádná opatření, která by se týkala české výroby.

Asociace podniků českého železničního průmyslu zastupuje podniky působící ve výrobě železniční techniky. K možnému přiznání MES ČLR se staví velice ostražitě, zejména s ohledem na výrobce kolejnic (spadající též do ocelářského sektoru). Dovozy čínské produkce železničního průmyslu do ČR se téměř nerealizují, zejména s ohledem na vysoké bezpečnostní standardy. Čeští výrobci kolejových vozidel mají v ČLR své investice. Čínské investice do železničního průmyslu v ČR nejsou pro sektor prioritou.

Textilní a oděvní průmysl je dlouhodobě vystaven zvýšené a mnohdy nerovné konkurenci asijského a čínského zboží, není však předmětem antidumpingové ochrany. Z toho hlediska Asociace textilního, oděvního a kožedělného (ATOK) průmyslu neočekává, že by udělení MES ČLR mělo na odvětví výraznější dopad. Na základě negativních zkušeností spojených s otevřením evropského a českého trhu asijskému textilnímu a oděvnímu zboží, vybízí ATOK za celé české hospodářství k opatrnosti, aby jiná odvětví nebyla postižena masivními dopady levných čínských dovozů. Investice textilních firem v ČLR neexistují a neplánují se.

Asociace malých a středních podniků je ve vztahu k možnému přiznání MES ČLR obezřetná. Přestože exportní zájmy českých podniků v ČLR nabývají na významu (i formou reexportu z ostatních členských států EU), není v zájmu české ekonomiky, aby došlo k masivnějšímu poškození hospodářské situace v regionech, kde je soustředěna výroba zranitelných sektorů.

Ze strany Svazu průmyslu a dopravy zaznívá požadavek na to, aby EK vyhodnotila možné dopady na evropský průmysl a aby definovala zmírňující mechanismy, které bude možné při změně metodiky výpočtu dumpingu využít. Dle SPD totiž neexistuje automatičnost přiznání MES. SPD se nedomnívá, že samotný dopad neudělení MES na některé sektory či firmy by byl srovnatelný s možným negativním dopadem jeho udělení na ohrožené obory. Stejně tak se nedomnívá, že by nárůst investiční aktivity po udělení MES byl takový, aby kompenzoval ztrátu pracovních míst v ohrožených oborech vytvořením nových pracovních míst v jiných oborech. I přes výhrady, že ČLR se neřídí pravidly tržní ekonomiky, hodnotí ji SPD jako významného obchodního partnera, a to navzdory skutečnosti, že do USA směřuje dvakrát více českého zboží než do ČLR.

Z posledního průzkumu mezi členy SPD vyplynulo, že jeho členové vnímají udělení MES ČLR z větší části negativně, a to i přesto, že o prohlubování vzájemných obchodních vztahů s ČLR mají zájem. Dle názoru firem by vláda měla prosazovat neudělení MES ČLR a koordinovat svoji pozici s ostatními členy EU, zejména V4. Pozice EU by měla být zároveň koordinována i s ostatními členy WTO, zejména s USA a Japonskem.

Možné přiznání MES ČLR chápe Svaz průmyslu a dopravy i Asociace malých a středních podniků jako politickou otázku. Oba subjekty navrhují mít na úrovni EU připravena témata, které by bylo možné při vyjednávání s čínskou stranou uplatnit. Mezi taková témata dle jejich názoru patří netarifní překážky obchodu a vymáhání práv k duševnímu vlastnictví.

Dle zástupců automobilového průmyslu (Škoda Auto, a.s. a Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o.) se změna metodiky výpočtu automobilového sektoru výrazným způsobem nedotkne, neboť již teď nejsou přímo chráněni AD cly. V případě automobilového průmyslu jsou požadavky na kvalitu vstupů tak vysoké, že není možné dovozy z ČLR realizovat. Vstupy do výroby proto automobilky dovážejí z EU nebo mají své specializované hutní provozy. Z tohoto pohledu se necítí být čínskými dovozy ohroženi.  Hyundai – jako korejská společnost – investiční aktivity do ČLR z ČR neplánuje. Škoda Auto naopak ano. Obě automobilky považují za důležité, aby rozhodnutí EK, ať už bude jakékoli, bylo v souladu s právem WTO.

Výrobci nábytku jsou čínské konkurenci vystaveni a v návaznosti na to došlo v uplynulých letech k restrukturalizaci výroby ve smyslu specializované výroby, navazujících služeb a zaměření na výrobu nábytku vyšší kvality s vysokou přidanou hodnotou. Masová výroba nízkonákladových produktů je v současnosti již ve věší míře pokryta čínskými a polskými dovozy. Investice do ČLR čeští nábytkáři neplánují.

Zástupci solární energetiky podporují změnu metodiky výpočtu dumpingového rozpětí, která by v budoucnu vedla k nižším AD clům. Evropská asociace SolarPowerEurope, která zastřešuje zástupce fotovoltaické energetiky, dlouhodobě protestuje proti AD opatřením, která byla uvalena na dovoz fotovoltaických článků a panelů z Číny. S ohledem na vyjádření České fotovoltaické průmyslové asociace ke konkrétním antidumpingovým případům lze předpokládat, že je též v zájmu české solární energetiky, aby EU ke změně metodiky výpočtu dumpingového rozpětí přistoupila.

Evropská asociace FRUCOM, která zastupuje obchodníky se zpracovanými potravinami (ovocem, rybami a kořením) podporuje přiznání MES ČLR s odkazem na nepříznivý vliv AD opatření na dovozy konzervovaných mandarinek s ČLR. České konzervárny těmito AD opatřeními byly též postiženy a případné snížení AD cel by bylo v jejich zájmu.

Ostatní sektory vesměs necítí přímé ohrožení, nicméně se obávají možných makroekonomických dopadů případného snížení výrobních kapacit v jiných sektorech a jejich provázání v dodavatelských řetězcích. Z nepřímých dopadů mají obecné obavy z rostoucí nezaměstnanosti, poklesu kupní síly, poklesu spotřeby apod.

Jiří Reichl