Děti decimují společnost.

Senátu se podařilo, aspoň na čas, odsunout plošné poskytování přídavků na děti. Subjektivně to pociťuji jako újmu, doufám tudíž, že při hlasování v PS budou opět absentovat někteří ideoví "odpůrci" návrhu a změnu právní úpravy se podaří prosadit.
 

       Pozoruhodné bylo ovšem laudatorio předkladatele, v němž se objevil nový typ sociálního rizika, kterým má být existence dítěte. Uchýlíme-li se (jistě  nadbytečně) k pokusu o jazykový výklad, tak slovo sociální pochází z latiny a primárně se používá ve významu společenský. Jak může být pro lidskou společnost existence dětí rizikem, když jejich neexistence znamená záhubu společnosti? Jak může být pro ministra sociálních věcí plození dětí sociálním rizikem, když náš důchod je postaven na průběžném financování (jím podporovaném), což neznamená nic jiného, než financování důchodů rodičů jejich dětmi? 

    Prostě nešťastná argumentace, která jistě takto myšlena nebyla, ale věci moc neprospěla. Na druhé straně je ovšem "obdivuhodné" s jakou lehkostí a sebevědomím někteří politici své štěpné "sentence" předkládají

    Na rozdíl od uvedeného prohlášení pana ministra, s nímž nesouhlasím, plně akceptuji  vyjádření senátora Topolánka pro TV Prima, že on "přídavky na děti nepotřebuje". I když s ním jsem v tomto ohledu za jedno, tak mne se to netýká, já bych je bral.