V Česku se snížila zadluženost, roste HDP

Hospodaření vládních institucí za rok 2015 skončilo s rekordně nízkým schodkem ve výši 0,42 % HDP. Meziroční růst výdajů byl doprovázen výrazným zvýšením celkových příjmů.

„Deficit hospodaření vládních institucí byl nejnižší v rámci sledovaného období, tj. od roku 1995. Drží se hluboko pod maastrichtským kritériem 3,0 % HDP,“ říká předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová. Výdaje vládního sektoru meziročně vzrostly o 4,6 %. Šlo hlavně o investiční výdaje a mzdové náklady. Příjmy pak stouply o 8,5 %. Zesílil totiž příliv investičních dotací ze zahraničí a příjmy z daní a sociálních příspěvků.

Zlepšené saldo hospodaření je patrné na všech úrovních vládního sektoru. „K historicky nejnižší úrovni deficitu nejvíce pomohlo čerpání z fondů Evropské unie, hospodaření místních vládních institucí a zdravotních pojišťoven. Svou roli ale sehrál i vysoký přebytek ze strany vládních subjektů zabývajících se finanční činností,“ uvádí Václav Rybáček, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.

K maastrichtským kritériím ve fiskální oblasti patří i limitovaná výše dluhu vládních institucí. Vloni také skončila pod stanovenou hranicí. Klesla na 41,06 %, přičemž podíl vládního dluhu na HDP nesmí překročit 60 %. Ve srovnání s dalšími zeměmi EU se Česká republika v tomto ukazateli za rok 2015 drží na 7. nejnižší pozici.

Zadluženost se snížila zejména kvůli silnému růstu nominálního HDP. Poměr dluhu k HDP se snižuje již druhým rokem. Deficity jsou v posledních letech ve větší míře financovány transakcemi s aktivy vládního sektoru, zejména drženými vklady, na závazcích poté instrumenty nejen dluhového, ale i nedluhového charakteru.

Zdroj: ČSÚ