Jak se dá utratit 42 miliard korun za měsíc?

Česká národní banka v prosinci na devizovém trhu intervenovala proti posilující koruně v objemu zhruba 42 miliard korun. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech ČNB ke konci prosince, které banka zveřejnila. V listopadu banka na devizovém trhu intervenovala za zhruba deset miliard korun. Režim devizových intervencí ČNB zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a její kurz držet poblíž hranice 27 EUR/CZK. Od té doby do konce prosince tak ČNB intervenovala za zhruba 440 miliard korun.

Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013, kdy nakoupila eura za zhruba 200 miliard korun. Další intervence přišla loni v červenci, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu koupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. V říjnu banka neintervenovala, v listopadu pak ano za zhruba deset miliard korun.

Již dříve představitelé ČNB uvedli, že dopady intervencí do finančního hospodaření centrální banky nejsou podstatné. Primárním cílem ČNB je totiž udržovat cenovou stabilitu. "Intervence také nemají žádné přímé dopady do veřejných rozpočtů, protože případné účetní kurzové ztráty z devizových rezerv bude ČNB bez problémů schopna uhradit ze svých budoucích zisků, jak dokládá i naše vlastní historická zkušenost," uvedl již dříve ředitel měnové sekce ČNB Tomáš Holub.

Bankovní rada ČNB ve čtvrtek 4. února uvedla, že neukončí režim intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení v první polovině roku 2017. Do té doby centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí je vývoj inflace.

"Prosincové intervence ČNB dosáhly 42 miliard Kč, což předčilo naše původní odhady téměř dvojnásobně. Celkově tak suma intervencí dle oficiálních statistik ČNB v roce 2015 činila 243 miliard Kč, což překonalo o více než 40 miliard Kč i původní intenzivní intervence z listopadu 2013, kdy byl kurzový závazek zahájen," uvedl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. "V pondělí byla zároveň zveřejněna lednová velikost devizových rezerv ČNB, která meziměsíčně vzrostla o 87 miliard Kč. Kromě tržních vlivů však ovlivňuje výši devizových rezerv také příliv prostředků z EU, který mohl dle statistiky státního rozpočtu činit v lednu kolem 36 miliard Kč. Po odečtení tohoto vlivu odhadujeme, že lednová výše intervencí ČNB se pohybovala kolem 50 miliard Kč. Prosincová skutečnost byla vyšší oproti našemu odhadu zejména z důvodu vyšší prosincové volatility celkové likvidity bankovního sektoru v závěru roku."

Objem intervencí byl tak na přelomu roku 2015 a 2016 ve srovnání s říjnem a listopadem opět podstatně vyšší. "Ačkoli stále nedosahuje intenzity z letních měsíců (100 miliard Kč v srpnu a 63 miliard Kč během několika dní v září), je dostatečně vysoký, aby lépe objasnil holubičí rétoriku ČNB z minulého týdne ohledně záporných sazeb. Kurzový závazek ČNB sice v tuto chvíli není přímo pod spekulativním tlakem, pokud by však ČNB pokračovala s intervencemi kolem 50 miliard za měsíc, ke konci roku 2016 se začne velikost devizových rezerv pomalu přibližovat hranici 50 % HDP a účet za intervence se dostane k jednomu bilionu Kč," doplnil Seidler.

Devizové rezervy rostou

Devizové rezervy České národní banky v lednu pokračovaly ve výrazném růstu. Od konce loňského roku se zvýšily o 3,2 miliardy eur na 62,46 miliardy eur. Naposledy takto výrazně stouply loni v srpnu, v ostatních měsících loňského roku rostly zhruba o jednu až dvě miliardy eur. Rezervy stouply i v dolarovém a korunovém vyjádření.

V korunovém vyjádření stouply devizové rezervy v lednu zhruba o 87 miliard na 1,688 bilionu korun. V dolarech se objem rezerv za leden zvýšil o 3,68 miliardy na 68,174 miliardy. Proti konci loňského ledna se devizové rezervy zvýšily v eurech o 15,8 miliardy, v korunách o 392 miliard a v dolarech o 15,5 miliardy.

Gross: Centrální banky vytvářejí stále větší zmatek, těchto sedm ekonomik míří do záhuby

V globální ekonomice je stále větší zmatek a centrální banky se namísto zdravého rozumu soustředí na zbytečné statistické modely, na jejichž základě stanovují nevhodnou monetární politiku. Alespoň to tak vidí známý investor Bill Gross. A uvádí několik konkrétních příkladů.