Pobaltská závislost na ruském plynu skončí

Finsko a Estonsko mohou zahájit plánování výstavby podmořského plynovodu Baltic Connector mezi oběma zeměmi.

Plynovod Baltic Connector by měl vyztužit energetickou bezpečnost Finska. Tato země je nyní závislá na importu zemního plynu z Ruska, konstatuje dobře informovaný a zasvěcený blog World Affairs.

Dohodu na grantu pro předběžné studie potřebné pro zahájení stavby podepsali v úterý zástupci obou zemí a Evropské komise.

„Dohoda ukazuje, že plány výstavby plynovodu mezi oběma zeměmi jdou kupředu,“ citoval finského ministra zahraničních věcí Oliho Rehna portál PortNews.

Evropský komisař pro energetiku Miguel Arias Caňete uvedl, že dohoda je významným krokem k propojení trhů zemního plynu východního Pobaltí se zbytkem EU.

Plynovod by měl stát 250 milionů eur a s jeho dokončením se počítá v roce 2019. Umožní přepravu plynu v obou směrech a spolu s plánovaným plynovodem mezi Litvou a Polskem pomůže ukončit izolaci finského trhu plynu od evropského trhu.

Finsko zelené

Země, která leží na střetové hranici mezi ruskými a euroatlantickými zónami zájmů se nicméně co možná nejvýrazněji snaží dosáhnout energetické nezávislosti. Pomoct v tom mají především alternativní projekty.

Finská vláda včera už v roce 2010 zahájila přípravy ke stavbě stavbu dvou nových jaderných reaktorů. Je to součást finské strategie, jak splnit unijní klimatické závazky a odstřihnout se od energetické závislosti na Rusku.

Finsko aktuálně provozuje čtyři jaderné reaktory, pátý je ve stavbě. V roce 2020 bude Finsko, země s 5,5 miliónu obyvatel, provozovat sedm jaderných reaktorů.

Finsko je podobně jako Švédsko, zemí s velkou spotřebou elektřiny. Na rozdíl od Švédska, kde kolem 40 % elektřiny je vyráběno ve vodních elektrárnách, vyrábí Finsko pouze kolem 16 % elektřiny z vody (u nás necelá 4%); skoro stejné množství importuje ze zahraničí (hlavně z Ruska). Více než 50 % elektřiny vyrábí Finsko z importovaného uhlí (z Polska) a zemního plynu (z Ruska).

Elektrárnu Fennovoima, jejíž stavba se rozbíhá, paradoxně částečně vlastní ruský Rosatom a konsorcium finských společností nazvané Voimaosakeyhtiö. Rosatom vlastní 34 procent, zbytek by mělo vlastnit finské konsorcium. To má však zatím v projektu jen asi 52 procent. Podmínkou vlády pro udělení povolení je, aby se podíl finského zastoupení do příštího léta zvýšil na nejméně 60 procent.

Z projektu, jehož náklady se odhadují na čtyři až šest miliard eur (110,1 až 165,1 miliardy korun), se už stáhlo několik investorů. Ukrajinská krize navíc zkomplikovala hledání nových finančních prostředků.

-of-