Zákon o podpoře výzkumu, vývoje a inovací: Potenciální jablko koaličního sváru

Věcný záměr zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací, který má zredukovat roztříštěnost institucí v oblasti VaVaI se může stát předmětem koaličního sváru.

Věcný záměr zákona, o kterém Ekonomický deník informoval na koci letošního října a jehož předkladatele je vicepremiér pro vědu výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), prochází meziresortním připomínkovým řízením. Z připomínek vyplývá, že tomuto záměru nejméně fandí ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

MŠMT přijde o část kompetencí a to se mu nelíbí

MŠMT si například stěžuje, že jeho zástupci byli přizváni za celou dobu existence návrhu zákona na formální pracovní úrovni pouze dvakrát. Ministerstvo navíc nepovažuje materiál věcného záměru zákona o podpoře výzkumu, vývoje a inovací za dokument, na jehož základě by mělo být zpracováno paragrafové znění. Podle něj jsou téměř všechny oblasti v dokumentu popsány velmi vágně.

„Materiál se zevrubně zabývá především otázkou nového uspořádání systému státní správy VaVaI; navrhovaná řešení v ostatních oblastech, které má nový zákon upravovat, jsou však popsána velmi obecně, některé oblasti úpravy nejsou dosud dostatečně koncepčně ujasněné (např. hodnocení výsledků VaVaI). Z toho pramení řada nejasností o budoucím způsobu úpravy dotčených oblastí. MŠMT požaduje materiál v uvedeném smyslu dopracovat,“ připomínkuje ministerstvo.

Podle MŠMT ve věcném záměru chybí konkrétní alokace budoucích zaměstnanců ministerstva pro výzkum (MVV) a vývoj na jednotlivé agendy řízení a podpory výzkumu, vývoje a inovací. O tyto věci požaduje ministerstvo materiál také doplnit.

Ministerstvu školství ve věcném záměru také chybí detailní popis systému koordinace řízení a podpory aplikovaného výzkumu a vývoja tak, aby nedocházelo k duplicitám podpor. MŠMT si také přeje blíže vyjasnit vztah Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace a zamýšleného ministerstva pro výzkum a vývoj. Tato připomínka se ostatně vyskytuje téměř u všech organizací, které se k věcnému záměru vyjadřují.

V připomínkách MŠMT to sice není uvedeno explicitně, ale je v nich znát latentní odpor ke vzniku MVV, neboť se nejspíše prosadí jedna z variant, která se vznikem ministerstva počítá, a tím pádem mu MŠMT část svých kompetencí odevzdá.

Ostatní ministerstva a organizace věcný záměr v zásadě vítají

Ačkoli i ostatní ministerstva a dotčené instituce mají k věcnému záměru zákona o podoře VaVaI celou řadu připomínek, tak přijetí takového zákona v zásadě vítají. Slibují si od něj odstranění stávající roztříštěnosti, jak kompetenční, tak institucionální. Některé však, jako například Akademie věd ČR, požadují specifikovat, jak bude tato roztříštěnost odstraněna.

Ministerstvo financí společně s Grantovou agenturou ČR požadují vyjasnit náklady, které budou se vznikem MVV spojené. Ministerstvo financí považuje formulaci ve věcném záměru zákona, že v prvním roce budou náklady na MVV 165 milionů korun a v dalších letech 200 milionů, za příliš nejednoznačnou. Finance dále požadují vyjasnit, jak to bude s přechodem kompetencí Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace na ministerstvo pro výzkum a vývoj, a zastává názor, že tento přechod má být úplný.

Přechod části kompetencí z MŠMT na nové ministerstvo pro výzkum a vývoj explicitně požaduje především ministerstvo průmyslu a obchodu. Pokud by k tomuto přechodu nedošlo, nereflektovalo by to podle MPO smysl vzniku ministersva pro výzkum a vývoj.

Svaz průmyslu a dopravy ČR mimo požaduje, aby byla podpora VaVaI koncentrována do jednoho ministerstva. „Zásadně nesouhlasíme s tím, aby zůstala zachována role všech dosavadních poskytovatelů. Podporu VaVaI, včetně Akademie věd ČR, a vzdělávání na vysokých školách je třeba koncentrovat do správy jednoho ministerstva,“ píše v připomínkách SP ČR. Hospodářská komora věcný záměr vítá a vyjadřuje souhlas s Variantou 2a, tedy aby vzniklo MVV a do jeho gesce spadaly výzkumné agentury GAČR a TAČR.

Mezi politiky nemá zatím zákon podporu jistou

Mezi Ekonomickým deníkem oslovenými politiky však myšlenka zřízení nového ministerstva pro výzkum a vývoj příliš kladnou odezvu zatím nemá. Je tedy otázkou, zda optimismus, který v této oblasti sdílí ministr Bělobrádek, je na místě.

„Zřízení úřadu pro vědu, výzkum a inovace má podporu koaličních partnerů. Ostatně jak naše, tak externí analýzy ukazují, že roztříštěnost podpory vědy je problém a stávající systém je neefektivní. Koaliční partneři se vznikem MVV souhlasí. Samozřejmě konečná podoba úřadu a jeho kompetence budou ještě předmětem jednání. Nicméně jde o běh na dlouhou trať a plně funkční ministerstvo spíše odkáži svému nástupci,“ sdělil Ekonomickému deníku vicepremiér Bělobrádek.

Předseda sněmovního Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Jiří Zlatuška (ANO) vůči myšlence na vznik MVV příliš optimistický není. „To, co jsem zatím z materiálů viděl, mne naplňuje hlubokou skepsí k takovému kroku. A situace je do značné míry horší tím, že se tento výhled používá i jako záminka odmítnout některé rozumné změny v projednávané novele zákona. Kdyby bylo alespoň možné mít pocit, že je to holub na střeše – spíše se ale jednoho vrabce snažíme vyměnit za jiného. Na straně pozitiv bych viděl, kdyby se plány na úřad, co se jeho uspořádání týká, podobaly tomu, co jsem viděl na ministerstvu pro vědu ve Velké Británii,“ sdělil Zlatuška Ekonomickému deníku. „Soudím, že by se lidé, kteří se věnují legislativním plánům na ministerstvo, měli raději věnovat korektnímu provádění hodnocení a zlepšování legislativy pro ně s informovaností dotčených aktérů. Zde jsou aktuálně problémy větší než v tom, že by chybělo ministerstvo a na něm úředníci pod služebním zákonem,“ dodal bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity.

Jiný exrektor největší moravské univerzity a bývalý ministr školství Petr Fiala (ODS) vidí smysl existence ministerstva pro výzkum a vývoj pouze v případě, že budou splněny tři podmínky: bude pod něj spadat nejen oblast podpory výzkumu, ale i vysoké školy (model obvyklý v řadě zemí), bude pod něj spadat i Akademie věd ČR, bude řídit resp. koordinovat veškerou podporu výzkumu v ČR. „Protože tyto podmínky nejsou v návrhu zákona splněny (chybí k nim politická vůle), nemá ministerstvo pro výzkum v uvažované podobě smysl. Současný systém řízení podpory výzkumu není vyhovující, ale vytvoření dalšího úřadu bez rozsáhlé změny organizace nic nevyřeší. Potřebujeme lepší koordinaci podpory výzkumu a prostředků, které tam směřují, ne další úřad, který nazveme ministerstvem,“ vyjádřil svůj postoj pro Ekonomický deník Fiala.

-usi-