OPEC dal trhu volnost, sám má cca 3 mil. barelů nevyužitých kapacit

OPEC se na svém pátečním zasedání přiklonil ke zcela novému volnomyšlenkářskému postoji k produkci ropy ve stylu, který Írán označil jako „každý si odteď dělá, co chce“. Světový ropný trh by tak ale mohly zaplavit příští rok další miliony barelů a to zvláště z Íránu, Saudské Arábie nebo Libye. OPEC podle íránského ministra pro ropu Zanganeha opouští oficiální cíl ropné produkce a právě Írán má tak volné ruce ke zvýšení vývozu černého zlata o zhruba 1 milion barelů, jakmile budou příští rok zrušeny západní sankce namířené proti jadernému programu Teheránu.

Írán není ale zdaleka jediným členem, který má potenciál ještě přifouknout již tak přezásobený ropný trh. Například Libye nyní čerpá zhruba čtvrtinu předválečné kapacity 1,6 milionu barelů denně a velké rezervy má i největší a nejvlivnější člen OPEC Saudská Arábie. V příštím roce tak dost možná můžeme od členů Organizace zemí vyvážejících ropu očekávat, že pošlou ještě více černého zlata na globální trh.

Nevyužitá produkční kapacita ropy členských států OPEC (b/d)

OPEC se vzdal veškerých snah o naplnění své mise, která původně vedla k jeho založení – tedy řízení ropného trhu a poslal tak referenční Brent téměř na sedmiletá minima. V pondělí spadla cena ropy Brent i WTI o více než 6 procent, Brent se tak propadl pod 41 dolarů za barel a WTI pod 38 dolarů a zavřely na úrovni minim nevídaných od finanční krize. Dnes ceny černého zlata rostou o více než procento podpořené daty o čínském dovozu komodit, Brent se stále drží nad 41 dolary a WTI se přehoupla těsně nad 38 dolarů za barel.

Historická paralela
S ohledem na postoj OPECu a současnou situaci na trhu černého zlata se může zdát, že historie se opakuje a nápadně připomíná období z let 1997 až 1999, kdy Organizace zemí vyvážejících ropu ztratila kontrolu nad ropným trhem a cena černého zlata spadla až k méně než 10 dolarům za barel. Venezuela tehdy za šest let od roku 1992 zvýšila produkci z 2,2 milionu barelů denně na 3,5 milionu barelů, na což Saudská Arábie reagovala zvýšením vlastní produkce a doslova zaplavila trh. Pravdou však také zůstává, že z této krize se OPEC vymanil tak, že cena ropy vylétla až k téměř 150 dolarům za barel. Pokud by se tedy historie skutečně měla opakovat. Zdá se, že černá komodita má před sebou skutečně divokou jízdu.

Cena ropy Brent za posledních 20 let


Od růstu saudské produkce a čínské ekonomiky přes finanční krizi až po boj o podíl na trhu. Právě saudská produkce stoupla ze zhruba 8 mil. b/d v roce 1995 do roku 2015 na více než 10,5 mil. b/d.

Asijská krize, El Nino a Venezuela
Když OPEC právě v roce 1997 zvedl produkci, nacházela se Asie v hospodářském útlumu. Červencová devalvace thajského bahtu tehdy odstartovala finanční krizi, která se přetavila v ekonomickou recesi nejen v Thajsku ale i například v Indonésii, Malajsii nebo na Filipínách. Ačkoliv tentokrát Asie nekolabuje, je zde nepopíratelný faktor největšího čínského zpomalení hospodářského růstu za poslední čtvrtstoletí. Bylo to právě rozhodnutí zvednout produkční kvóty na zasedání OPEC v Indonésii roku 1997 na samém počátku asijské krize, které černé zlato poslalo až k 10 dolarům za barel.

Další historickou paralelou je klimatický fenomén El Nino, který snížil poptávku po topných palivech právě v letech 1997 až 1999 a svědky tohoto klimatického jevu jsme i v letošním roce, kdy se navíc jeho intenzita blíží úrovním z konce devadesátých let a zásoby topné nafty v USA nebo Severní Evropě jsou tak vysoké, že mají potenciál ovlivnit celkovou poptávku po surové ropě.

Právě v roce 1998 zažila radikální politickou změnu Venezuela, kde prezidentské volby vyhrál Hugo Chavez a odstartoval tam novou éru socialismu a spojil se se Saudskou Arábií ve snižování ropné produkce. Po šestnácti letech chavismu tak produkce černého zlata klesla o 10 procent. Dalšího politického kotrmelce se ale Venezuela dočkala shodou okolností i včera, kdy si většinu v tamním kongresu po šestnácti letech zajistila opozice.

Zdroj: BBG, RTRS