EMU: Vystoupení Draghiho, USA: Vystoupení Yellenové

11.11. - Eurozóna - Prezident ECB Draghi: vystoupení na fóru Bank of England na téma Mezistátní trhy a společný dohled

Draghi vyjádřil podporu integračním procesům Evropy: volný obchod zvyšuje riziko přenosu nestability v ekonomikách a na trzích, proto je potřeba integrovat dohled. Komentáře se ale netýkaly aktuálního/budoucího ek. vývoje/monetární politiky. Komentáře se včera na trhu příliš neprojevily.

12.11. - Eurozóna Vystoupení prezidenta ECB Draghiho ve Výboru ekonomických a finančních záležitostí Evropského parlamentu v Bruselu:

V dnešním dopoledním vystoupení Draghi potvrdil komentáře z konce října po zasedání ECB. Zmínil mírné ek. oživení, ale hlavně rizika světové ekonomiky a obchodu, hlavně oslabení inflace včetně jádrové inflace. Trvalejší normalizace inflace může trvat déle, než se čekalo v březnu. Potvrdil, že ECB v prosinci zváží navýšení monetární expanze včetně jiných nástrojů. Euro k dolaru a index německé burzy DAX po zprávě drobně oslabují.

ECB na posledním říjnovém zasedání monetární politiky slovy svého prezidenta Draghiho naznačila další pokles krátkodobých inflačních očekávání a potvrdila naklonění rizika ve prospěch nižší inflace a růstu HDP (v září banka snížila projekce růstu HDP kvůli poklesu růstu HDP rozvíjejících se zemí a slabší externí poptávce a slabé inflace kvůli slabosti HDP, cen komodit a silnému euru, přesto by se oba ukazatele měly zvýšit do 2017 na 1,8 %, resp. 1,7 % z předpokládaných 1,4 %, resp. 0,1 %). Hlavně však ECB naznačila možnost navýšení monetární expanze od prosince včetně možnosti snížení již záporné depozitní úr. sazby, pokud se zhorší předpoklady předpovědí kvůli ek. oslabení rozvíjejících se ekonomik a volatility finančních trhů.

ECB představila program kvantitativního uvolňování 60 mld. EUR/měsíčně od března s tím, že programy neskončí dříve než v září 2016, pokud se trajektorie inflace trvaleji nepřizpůsobí konzistentně s inflačním cílem ECB ve střednědobém období. ECB dlouhodobě neplní svůj hlavní inflační cíl 2,0 %. Nemá situaci s deflací, resp. příliš nízkou inflací pod kontrolou.

Navyšováním monetární expanze, tedy posilování peněžní nabídky a mířeným tlakem na pokles tržních úrokových sazeb a zlevňováním peněz řeší situaci ex-post, aby dosáhla svůj hlavní inflační cíl. Růst monetární expanze tomu napomáhá také podporou ekonomiky a oslabováním eura. Proto jde o sekundární cíle ECB. Aby slabé euro výrazněji pozvedlo inflaci, je potřeba jeho ještě mnohem citelnější oslabení. ECB nutně potřebuje jakoukoliv pomoc a nástroj v boji s nízkou inflací.

ECB také naznačila snahu přiblížení inflace, resp. inflačních očekávání cíli co nejrychleji. Domnívá se totiž, že příliš dlouhé období nízké inflace se usazuje v inflačních očekáváních a že pevná fixace inflačních očekávání je rozhodující za jakékoliv situace. Podle ek. vývoje tak ECB hodlá nastavovat velikost, rychlost a kompozice nákupů cenných papírů/dluhopisů.

Trend komentářů a expanzivní monetární politiky ECB je nepříznivý pro euro, ale podpůrný pro akcie a dluhopisy.

15.30 SEČ USA: Šéfka Fedu Yellenová vystoupí na konferenci Implementace a transmise monetární politiky v pokrizovém období ve Washingtonu D.C.

Centrální banka na zasedání 27.-28. října podle očekávání většiny trhu nezměnila cíl pro hlavní úr. sazbu. Fed v klíčovém komentáři k rozhodnutí překvapil hned dvakrát. Jednak uvedl příznivější hodnocení ek. vývoje USA, konkrétně spotřeby domácností a investic a také vynechal v komentáři obavu uvedenou k předchozímu zasedání monetární politiky 16.-17. září. Tehdy Fed uvedl, že současný globální ekonomický a finanční vývoj může poněkud omezit ek. aktivitu a pravděpodobně krátkodobě dále zatlačí na pokles inflace. Očekávaná reflexe slabších dat trhu práce již tolik překvapivá není.

Při vystoupení v Kongresu začátkem listopadu pak Yellenová optimismus potvrdila, když uvedla, že i přes v tu dobu známá slabší data trhu práce posledních měsíců hodnotila dosavadní vývoj ekonomiky jako příznivý včetně značně silné domácí ekonomiky (naopak přenosu slabosti ze světa přiřadila zjevně nižší váhu) a celkově konzistentní ve střednědobém horizontu s naplňováním svých cílů, tedy zlepšováním trhu práce a návratem inflace k 2,0 %. Podle Yellenové pokud data naplní toto očekávání, pak zvýšení hlavní úr. sazby v prosinci by bylo možné.

Následná zpráva zaměstnanosti hlavně silnou tvorbou pracovních míst potvrdila komentáře Yellenové, což více než se zdálo zkracuje odklad zvyšování hlavní úr. sazby a posiluje pravděpodobnost zvýšení hlavní úr. sazby již v příštím prosincovém termínu zasedání monetární politiky.

Hlavním důvodem rozhodnutí Fedu zvyšování hlavní úr. sazby dosud odkládat je dopad slabosti ze zahraničí. Předpoklady sílícího růstu ekonomiky značně narušilo slábnutí růstu čínské a světové ekonomiky a propad akciových trhů. Export, regionální data ek. aktivity a aktivita průmyslu trvaleji, celý rok 2015 signalizují slabost. Export stagnuje, regionální ek. aktivita se v září dokonce propadla do recese a růst aktivity průmyslu se ztenčil na minimum. Promítá se taky vliv silného dolaru. Navíc roste nejistota ek. subjektů. Tyto jevy se mohou do konce roku ještě zvýraznit. Vedle momentální ek. nejistoty je důvodem opatrnosti Fedu se zvyšováním hlavní úr. sazby taky např. trvale nízká inflace včetně svého jádra (bez cen potravin a energií). Nízká inflace zůstává pro Fed zdrojem nejistot a rozdílných pohledů na její další vývoj.

Dlouhodobě Fed pokračuje v cestě k vyšším úr. sazbám. Fed hodlá hlavní úr. sazbu zvyšovat zejména kvůli nebezpečím nepřirozeně nízkého tržního ocenění rizika (úr. sazeb) a stability finančních trhů. Umožňuje to i příznivý vývoj, resp. solidní růst domácí ekonomiky (tj. trh práce, služby, spotřebitelský sentiment, maloobchodní tržby, trh domů) s tím že v posledních čtvrtletích posílil zatím stále mírný růst mezd. Volné rezervy ekonomiky se zkracují a tím taky prostor centrální banky vyčkávat se zvyšováním hlavní úr. sazby. Vývoj světové ekonomiky navíc může mít na hospodářství dopad jen omezený.

Vzhledem k trvalejšímu rozdílnému vývoji americké ekonomiky, tj. slabšímu růstu aktivity odvětví exponovaných na světovou ekonomiku (export, investice, průmysl) a současně solidní růstové dynamice domácí ekonomiky právě data trhu práce jsou zřejmě rozhodující v nastavení výhledu ek. vývoje a úr. sazeb. Jeho síla a preference před slabostí inflace znamená, že centrální banka se startem zvyšování hlavní úr. sazby nepočká na určení předpokládaného dopadu slabosti ze zahraničí na domácí ekonomiku v příštích měsících a na moment jakmile růst ekonomiky včetně trhu práce zesílí, což bude nejdříve od 2016. Fed tak pravděpodobně zvýší hlavní úr. sazbu již v prosinci.

Dopad dat na trhy: Tendence růstu hlavní úr. sazby je příznivá pro dolar, nepříznivá pro dluhopisy a zlato. Pro akcie jsou vyšší úr. sazby nepříznivé vzhledem k nejistotám vývoje ek. aktivity ale signál Fedu může být pro akcie příznivý.