Čína vydala plán na reorganizaci nafouklého státního průmyslu

Čínská komunistická strana vydala dlouho očekávaný plán na sanaci nafouklých státních podniků a odvětví, které udržují dominanci strany v domácí ekonomice, která má zůstat zachována. Na vládu prezidenta Xi Jinpinga je vyvíjen tlak, aby zvrátila zpomalení hospodářského růstu a snížila závislost ekonomického růstu na obchodu a investicích. Přestože komunističtí vůdci slíbili vložit větší roli do rukou podnikatelů a tržních sil, státní vlastnictví má i nadále zůstat jádrem čínské ekonomiky.

Plán zveřejněný v neděli odráží komplexní cestu, kterou chce strana následovat ve snaze vybudovat druhou největší ekonomiku na světě při současném zachování si svého mocenského monopolu. Vyzývá státní podniky k tomu, aby se začlenily více do konkurenčního kolotoče volného trhu, staly se finančně soběstačnými a našly si svou cestu jako komerční subjekty, a ty, které slouží sociálním účelům. Neudává žádné podrobnosti o tom, jak bude k jednotlivým společnostem přistupováno ani žádný časový plán, ale slibuje "rozhodný výsledek" do roku 2020.

Dle mnohých však spíše než snižování role strany tento plán hovoří naopak pro posílení vedení strany ve státních podnicích. Plán slibuje podporu „smíšeného vlastnictví“. Jde o stranický termín znamenající umožnění nakupování podílů ve státních společnostech vnějšími investory, ale nijak nenaznačuje, jestli bude takovým investorům dovoleno podílet se na kontrole a řízení společností.

Na pondělní tiskové konferenci zástupce šéfa kabinetu, jež dohlíží nad největšími čínskými státními podniky, řekl, že chronicky peníze-ztrácející společnosti budou vyčištěny nebo uzavřeny. Aktiva s nízkou výkonností mají být rozprodána a peníze přerozděleny společnostem, které je potřebují nejvíce.

Navzdory třem dekádám tržně orientovaných reforem zůstává většina čínského průmyslu pod dominancí či zcela pod kontrolou státních firem. Je zde zahrnuto bankovnictví, plynárenský a olejářský průmysl, pojištění, letecká doprava, telekomunikace, výroba oceli i těžba uhlí. Většina půjček státních bank, jde do vládních společností, zatímco podnikatelé, kteří vytvářejí nová pracovní místa a bohatství musejí spoléhat především na neformální úvěrový trh.

Tlak na změnu vzrostl poté, co ekonomický růst Číny v loňském roce klesl na 7,4%, nejnižší úroveň za poslední dvě desetiletí a je otázkou, jestli v letošním roce neklesne pod očekávanou úroveň 7%, o které někteří analytici tvrdí, že Čína nebude schopna, poté co průmyslová výroba a další odvětví vykázaly v červenci a srpnu slabší výkon, než se očekávalo, bez další vládní pomoci udržet.

Regulační orgány oznámily řadu změn, včetně odstranění zákazu přímého zahraničního vlastnictví společností obchodujících po internetu, ovšem Peking bude muset ještě snížit privilegia státního průmyslu. Ještě předtím, než se Xi chopil v roce 2012 moci, vydala Světová banka zprávu, ve které varovala, že Čína začne čelit hrozbě trvale klesajícího růstu v případě, že se nepodaří státní průmysl udržet na uzdě.

Ekonomický plán vydaný vládnoucí stranou v roce 2013 sliboval vložit rozhodující úlohu při přerozdělování zdrojů poprvé do rukou tržních sil. Přesto se podle obchodníků a ekonomů převážná část reformních návrhů stala trnem v oku frakcím, které těžily z vlastních vazeb na politicky protěžovaná odvětví a regulátory, jimž se nelíbila možnost přijít o své postavení.

Zahraniční podnikatelé libě sledovali vzestup Xi Jinpinga, který byl tajemníkem strany v provincii Zhejiang, jež platila za centrum soukromého podnikání na jih od Šanghaje a jehož postoj se vůči podnikatelům jevil jako příznivý. Od té doby prošel státní průmysl opakovaně otřesy s tím, jak se vládnoucí strana při snaze zachovat si nástroje potřebné k dosahování svých politických cílů snažila zvýšit produktivitu domácí ekonomiky.

V pozdních devadesátých letech bylo odhadem 30 milionů až 35 milionů pracovníků propuštěno ze státníků podniků, které byly transformovány do ziskově orientovaných firem, převedeny do soukromého vlastnictví nebo uzavřeny. Stát ustoupil do pozadí ve výrobním průmyslu a v jiných konkurenčních oblastech a zaměřil se na oblasti, jako je bankovnictví, ropa, zemní plyn a elektrická energie, které kontrolují přístup ke zdrojům.

Ve fázi posledních deseti let se strana zaměřila na budování prominentních národních podniků v oblasti energetiky, financí a dalších oborů, což pomohlo v růstu společnostem jako PetroChina Ltd., China Mobile Ltd. a Industrial & Commercial Bank of China Ltd., které patří mezi největší v jejich globálních průmyslových odvětvích. Snahy strany však zároveň vedly k rozšíření veřejné nelibosti nad bohatstvím státních podniků a stížnostem, že nákladné subvence a další výsady těchto společností budou zároveň brzdou ekonomiky. (Zdroj: Barchart.com)