Čínský účet za devizové intervence: 94 miliard dolarů

Srpnový účet za čínské intervence ve prospěch jüanu dělá necelých 94 miliard dolarů. Přesně o tolik se snížily čínské devizové rezervy za osmý měsíc letošního roku.

Čínské devizové rezervy se během měsíce srpna rekordně snížily, když čínská centrální banka prodávala americký dolar poté, co čínský jüan zažil největší devalvaci za poslední dvě dekády. Zásoba zahraniční měny se v bilanci čínské centrální banky v průběhu srpna snížila o 93,9 miliard dolarů z výchozích 3,65 bilionů dolarů na konečných 3,56 bilionů.

Pokles rezerv tak jen dokresluje, co Čínu stála podpora domácí měny a snaha zabránit kapitálovému odlivu v důsledku ekonomického zpomalení. Intervenční nákupy jüanu mimo jiné vedly k poklesu peněžních toků na kapitálový trh a vyvolaly to, čemu se říká „kvantitativní utahování“. „Jestliže centrální banka bude v intervencích pokračovat, pokles čínských devizových rezerv bude pokračovat. Čím tvrdší intervence, tím hlubší ten pokles bude,“ řekl agentuře Bloomberg pekingský analytik Li Miaoxian. Čínské úřady vyjadřují přesvědčení, že čínská ekonomika je pevná a předpovídají stabilizaci jak finančních trhů, tak trhu devizového. Největší propad jüanu za posledních 21 let vedl k obavám, že poškodí vývozy do Číny ze třetích zemí.

Čínské devizové rezervy se v uplynulé dekádě více než ztrojnásobily, protože čínská centrální banka nakupovala dolar, aby tlumila tlaky na apreciaci jüanu. Ty byly vzhledem k obrovským obchodním přebytkům značné. Aby čínská centrální banka zajistila, že příliv peněz ze zahraničí nepodnítí nárůst inflace, zvýšila současně míru povinných minimálních rezerv bankovního sektoru. Nyní se však situace obrátila – centrální banka povinné rezervy snížila a ekonomové dokonce předpovídají jejich další pokles v budoucnu.

Jüanu navíc ani nepomáhá očekávané zvyšování úrokových sazeb americkým FEDem. Pokud k tomu skutečně dojde, odliv kapitálu z Číny se pravděpodobně ještě zrychlí. Bude-li chtít čínská centrální banka přesto kurz jüanu držet v maximálním 2% devalvačním pásmu, nejspíš jí to bude stát další dolarové rezervy. „Čínská centrální banka však zřejmě doufá, že extrémní prodejní tlak na jüan ustoupí a ona jej bude moci nechat mírně oslabit, což může obnovit konkurenční schopnost čínských exportů,“ řekl analytik Bloombergu Tom Orlik.

Pokud však Čína bude dále prodávat své dolarové rezervy, nejspíš to vyvolá tlak na růst úroků z jejích vládních dluhopisů. „Čínská centrální banka nebude tak hloupá, aby každý měsíc utratila 100 miliard dolarů,“ říká Li Jie, působící jako výzkumný pracovník na Central University of Finance and Economics v Pekingu. „Jestliže si trh přeje, aby jüan skutečně oslabil, pak čínská centrální banka může klidně říci ´dobrá, necháme to tak´ a omezit své intervence,“ dodává Li Jie.