Grexit: Týden před referendem začíná

Dění ve dnech zbývajících do řeckého referenda je ve znamení turbulentního dění. Jisté je jedno: že se věřitelé ke svým penězům nikdy nedostanou. Postoj ECB se nemění, program nouzového financování pro banky zůstává stejný

Evropská centrální banka ponechala program nouzového financování pro řecké banky na současné úrovni zhruba 89 miliard eur. ECB ve svém prohlášení uvedla, že vzhledem k současným okolnostem se rozhodla ponechat strop ELA na páteční úrovni. Rada guvernérů však zůstává připravena své rozhodnutí přehodnotit.

Guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnarasu uvedl, že Řecká centrální banka zůstává členem eurosystému a podnikne veškerá nutná opatření, aby zajistila řeckým občanům v současné obtížné situaci finanční stabilitu. To jsou hezká slova, na tom, že řecké banky v pondělí zůstanou zavřené.

Banky zůstanou zavřené

Ačkoliv řecká vláda dlouho a vehementně popírala, že by se chystala drastické kroky jako je zavření bank i burzy, přesně k tomu dnes dojde. Řecký premiér Tsipras alespoň obvinil evropské partnery a ECB z toho, že k tomu jeho vládu donutili.  Ode dneška tedy přestanou fungovat bankomaty, od úterka by měl mít každý Řek možnost vybrat si v hotovosti šedesát eur denně. Majitelům zahraničních karet má být umožněno vybrat si tolik, kolik jim umožňuje jejich banka. Aby však tato doporučení mohla platit, musí je schválit řecká vláda a podepsat prezident.

Zavedení kontroly kapitálu znamená, že vláda může bankám nařídit limity pro denní výběry peněz a převody peněz do zahraničí. Může také zavést další opatření, jako omezení transakcí v cizích měnách.

Co bude dál

Řecko je v primárním přebytku rozpočtu. Na daních tedy dokáže vybírat více než utratí na svou aktuální spotřebu – ovšem bez započtení splátek dluhu. Mezinárodní věřitelé Řecku půjčují z podstatné části na to, aby jim Řecko mohlo splácet dlužné částky z minulosti, přičemž když se kdokoliv předluží, odnese to nejen dlužník, ale i věřitel. Německé a francouzské banky své špatné úvěry přenesly na veřejné mezinárodní věřitele a ti je vymáhájí po Řecku rychlejším tempem, než je Řecko reálně schopno zvládnout.

Problém se nevyřeší bez odepsání části dluhu, který můžeme klidně nazývat restrukturalizací nebo prodlouženým splátkovým kalendářem, věřitelé se ke svým penězům ale nedostanou nikdy, ani v případě zmírnění tlaku na Řecko v rámci eurozóny a už vůbec ne po tom, kdyby Řecko opustilo euro. Pak by dostali „neodrachmy“ v jakémsi surealistickém kurzu, jinak řečeno by nedostali nic.

Řešení je pouze v opatřeních, které neprohloubí recesi řecké ekonomiky a zmírní tlak na splácení nesplatitelných dluhů. Jestli se taková opatření podaří nalézt se budeme dozvídat v nejbližších dnech a vzhledem k hektičnosti situace i hodinách.

-of-