Česko má energetickou koncepci. Staví na jádru

Vláda schválila aktualizaci státní energetické koncepce (ASEK). V dalších desetiletích by česká energetika měla projít odklonem od uhlí směrem k jádru. 

Energetickou koncepci projednávala vláda s přestávkami od zimy loňského roku. Související Národního akčního plán rozvoje jaderné energetiky se dostane na stůl v prvním červnovém týdnu. Tento související plán řeší, jak do budoucna financovat výstavbu nových jaderných zdrojů v ČR.

Ministr průmyslu a obchodu, sociální demokrat Jan Mládek na tiskové konferenci po jednání vlády uvedl, že v roce 2040 bude energetický mix výroby elektřiny tvořit ze 46 až 58 procent jádro, z 18 až 25 procent obnovitelné zdroje, hnědé a černé uhlí z 11 až 21 procent a zemní plyn z pěti až 15 procent. Ministr také uvedl, že cílem ASEK je zajistit spolehlivé, bezpečné a ekologicky šetrné dodávky energie i v případě krizových situací. Připomněl, že koncepce navazuje na deset let starý materiál.

„Státní energetická koncepce z roku 2004 byla již v mnohém překonána a nereflektovala množství událostí, které se v energetickém sektoru a v evropské ekonomice udála. Přijetí její aktualizace bylo potřebné i s ohledem na plnění evropských cílů,“ dodal.

Kritika a otazníky

Právě schopnost ASEK vytvořit rámec, ve kterém bude možné zajistit energetickou dostatečnost v krizové situaci je jedním z bodů, který je koncepci nejčastěji vytýkán.

“Rozšiřování podílu jaderných zdrojů také nijak nehodnotí možná rizika v podobě terorismu, či možné budoucí politické nestability – jako můžeme aktuálně sledovat na Ukrajině, kde se válečná fronta mezi separatisty a ukrajinskou armádou stala do vzdálenosti necelých 200 kilometrů od skladu jadrného odpadu,” uvádí například oponentní studie Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES).

Strategický aspekt ASEK je jen jedním z potenciálně kritických bodů koncepce. AliES vyjmenovává následující:

• Zvyšování podílu jaderné energetiky nevede ke zvýšení energetické soběstačnosti České republiky – například spotřeba zemního plynu naroste v ASEK do roku 2040 o 10 %.
• Potenciál obnovitelných zdrojů je v ASEK až o čtvrtinu menší, než jak jej propočítala Nezávislá energetická komise (NEK) při vládě ČR již před 7 lety.
• Možnosti solární energetiky jsou dokonce v ASEK dvakrát menší oproti potenciálu fotovoltaiky v NEK.
• ASEK počítá s ukončením provozu stávajících solárních elektráren po 20 letech provozu. Technická životnost fotovoltaických modulů se přitom pohybuje mezi 30-40 lety.
• Do kalkulací jsou dosazeny nerealisticky nízké náklady nových reaktorů, naopak cena šetrných zdrojů – například fotovoltaických elektráren – je nadsazena oproti trendům, které předpokládá například respektovaná Mezinárodní energetická agentura.
• V návrhu energetické koncepce chybí větší důraz na moderní technologie: systémy ukládání energie, chytré sítě, která si umí poradit s obnovitelnými zdroji nebo elektromobilitu.

Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý je se stávající podobou ASEK v zásadě spokojený: „Voláme po bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti energetiky, její sociální přijatelnosti a také udržitelnosti jejího rozvoje, což verze z roku 2004 nezabezpečí. Vnímáme, že současná podoba ASEK není vzhledem k široce nastaveným koridorům zcela ideální. Na druhou stranu stojíme za tím, že se v rámci uplynulých let jedná o nejlepší variantu ze všech diskutovaných verzí,“ uvedl Dlouhý.

Neschválením koncepce by podle Dlouhého byla ohrožena bezpečnost dodávek energie a udržitelnost rozvoje energetického sektoru v následujících letech. Od 1. července 2015 by byla pro veřejnou správu závazná stará koncepce, která nereflektovala současnou situaci v energetice a podnikatelském prostředí, které se jedenáct let výrazně změnily.

Když mluví peníze

Zřejmě nejvýbušnějším tématem souvisejícím s ASEK je výstavba nových bloků jadernách elektráren Temelín a Dukovany. Vláda včera konstatovala, že nebude garantovat výkupní ceny elektřiny z nových zdrojů. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) nepřichází do úvahy, aby stát garantoval cenu elektřiny. „Měli bychom hledat cesty, aby se podařilo rozvíjet jaderné elektrárny, ale nemuseli jsme poskytovat záruku, která by byla rizikem pro státní rozpočet,“ uvedl na brífinku premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

O financování rozšíření českých jaderných elektráren se nicméně není třeba strachovat. Během své dubnové cesty do Spojených států ministr financí Babiš na toto téma vyjednával například s americkou investiční bankou Exim

Ondřej Fér