A co kdyby Řecko zachránily firmy jako Apple a spol? Mělo by to jen samé výhody, pro všechny strany ...

Když byl v roce 2012 na jedné z konferencí dotázán CEO Applu Tim Cook, jestli firma neuvažuje o tom, že by své nadměrné zdroje hotovosti (tehdy cca 97,6 mld. USD) použila na záchranu Řecka, skončilo to jako dobrý vtip pro pobavení diskutujících a publika. Podle Leonida Bershidskyho by ale tato idea v současných podmínkách rozhodně stála za víc a nebylo by od věci se jí vážně zabývat, protože by měla s velkou pravděpodobností množství pozitivních konsekvencí pro všechny zúčastněné.

Podle odhadů v současnosti americké nefinanční firmy mají na svých účtech především v zahraničí volnou hotovost a další likvidní zdroje v rozsahu cca 1,73 biliónu dolarů a jen za poslední rok se objem zvýšil o 4%. Padesát největších firem má na účtech cca 1,1 biliónu dolarů, pětice největších v podobě Applu, MSFT, Googlu, Pfizeru a Cisca má k dispozici 439 mld. USD, které jako celek de facto ani nemohou najít dostatečné uplatnění. Americká administrativa hledá cesty jak zdanit tyto v zahraničí zaparkované rezervy a firma na druhou stranu často marně hledají možnosti jejich trvalého a obhajitelného zaparkování mimo tuto hrozbu. V USA se daní firemní zisky 35%.

Řecko potřebuje pro vyřešení své svízelní situace cca 190 mld. EUR = cca 212 mld. USD. Takový objem prostředků by snížil jeho zadluženost na cca 70% HDP, což je považováno všeobecně za udržitelnou a dále řiditelnou úroveň. Celkově to tedy představuje cca 48% volných zdrojů největší pětice amerických firem. Pokud by firmy za Řecko jeho dluhy "zatáhly" dalo by se očekávat, že by získaly speciální bonus například v podobě dlouhodobého či dokonce doživotního zproštění povinnosti platit v této zemi daně. Použitím méně jak poloviny volných zdrojů by bylo pro firmy jen o 13% nákladnější, než plné zdanění v USA a přitom by dlouhodobě nebo dokonce trvale zbavilo hrozby vysokého amerického zdanění. Firmy by do Řecka přesunuly své centrály, přesun na slunečné pobřeží by jistě vrcholový management příliš nerozporoval, a mohlo by se stát, že by se Řecko stalo silným technologickým či průmyslovým clusterem, který by přinesl do země tolik potřebnou tvorbu nových míst a výhled dlouholeté ekonomické prosperity. Nové uspořádání by sekundárně mohlo přispět k potřebným politickým a ekonomickým reformám v zemi.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko