Úspěšný týden pro regionální měny

Oslabování eura na trhu s americkým dolarem se projevilo ve slabosti společné evropské měny i vůči jejím regionálním protějškům. Dařilo se zejména polskému zlotému, který si během týdne polepšil o více než procento a poprvé od poloviny roku 2011 atakoval hladinu 4,00 PLN/EUR. Na nejsilnější hodnotu od počátku loňského roku se dostal i maďarský forint a ve výsledku si o více než půl procenta polepšila i česká koruna. Po počátku týdne se její kurz držel ještě u hladiny 27,55 CZK/EUR. Po testování úrovně 27,30 CZK/EUR v polovině týdne se v jeho závěru kurz stabilizoval v blízkosti 27,40 CZK/EUR.

Kromě oslabení eura na globálním trhu středoevropské měny profitovaly ze slibných ekonomických indikátorů. Cyklický vzestup v eurozóně, který je na počátku letošního roku patrný, se v kombinaci s nižšími cenami ropy, a nízkými úrokovými sazbami pozitivně promítá do reálné výkonnosti středoevropských ekonomik. Solidním tempem okolo 6 % meziročně rostly v únoru maďarské maloobchodní tržby i průmyslová produkce. Tamní inflace se v březnu přiblížila k pozitivnímu teritoriu, když meziroční pokles cen se zmírnil z -1,0 % v únoru na -0,6 % v březnu.

České ekonomické ukazatele potvrdily solidní a dále se zlepšující kondici české ekonomiky v prvních měsících letošního roku. Dobré zprávy přinesla únorová statistika zahraničního obchodu. Nejenže se přebytek zahraničněobchodní bilance z meziročního pohledu dále zlepšil (o 3,2 mld. CZK na 17,5 mld. CZK), ale vysokých růstu dosáhly jak vývozy ( 7,5 % y/y), tak dovozy ( 6,7 %). To dokumentuje rozprostřenost hospodářského růstu mezi domácí a zahraniční poptávku. Ruku v ruce s vyšší exportní aktivitou je patrný pozitivní trend v průmyslovém sektoru. Únorová dynamika reálné průmyslové výroby dosáhla 4,5 % a překonala tržní očekávání ve výši 3,7 %. A co je ještě důležitější, silné statistiky nových objednávek ( 10,0 % y/y) potvrzují, že trend by měl pokračovat i v dalších měsících. Zatímco průmyslu se daří již od konce roku 2013, postupně se začíná zlepšovat i situace ve stavebním sektoru. Stavební výroba v lednu vzrostla o výrazných 8,7 % m/m (po sezónním očištění), a proto by nebylo překvapením, kdyby v únoru došlo ke korekci takto silného růstu. Ta však nepřišla, naopak se stavební produkce zvýšila o další 0,6 % m/m. Její meziroční dynamika tak dosáhla 6,0 %, což je nejvyšší hodnota od loňského září. Pozemní stavitelství si polepšilo o 4,7 % y/y a inženýrské stavitelství dokonce o 10,7 %. Především na růstu inženýrského stavitelství je patrný vyšší tlak na budování infrastrukturních staveb v rámci fiskální expanze.

Široce založený hospodářský růst se pozitivně projevuje v zaměstnanosti. Tím, že rostou všechny klíčové sektory ekonomiky, se zvyšuje i tvorba pracovních míst. Za poslední rok se počet nových pracovních míst zvedl o více než 35 tisíc. Volných pracovních míst bylo ke konci března více než 76 tisíc, což je nejvíce od prosince 2008. Podíl nezaměstnaných na jedno volné pracovní místo dosáhl 6,9 a je naopak nejnižší za posledních šest let. Březnová míra nezaměstnanosti dosáhla pouhých 7,2 % a již v tomto měsíci se zřejmě dostaneme pod hodnotu 7%. Zatímco ekonomický růst je na číslech zaměstnanosti patrný, za očekáváním prozatím zůstává vývoj mezd, což představuje hlavní zklamání pro centrální bankéře. Pro ně se jedná o významný antiinflační faktor. V tomto duchu promluvil v týdnu člen bankovní rady L. Lízal. Podle něj se zvýšila pravděpodobnost posunutí kurzového závazku ČNB na slabší úroveň koruny. Tady je ale třeba uvést, že tento komentář podle našeho názoru nebere v úvahu data zveřejněná v tomto týdnu. Jedná se o závěr, který byl komunikován po posledním zasedání bankovní rady ČNB na konci března.

Kromě výše diskutovaných dat z reálné ekonomiky je nezbytné zmínit i aktuální inflační vývoj . Míra inflace za březen sice zaostala za očekáváním trhu, když spotřebitelské ceny zrychlily meziroční růst z únorových 0,1 % na březnových 0,2 % y/y, trh ovšem čekal 0,3 %. Nicméně i tak byl výsledek nad očekáváním centrální banky, které činilo 0,1 % y/y.   Takovýto výsledek tedy tlumí spekulace ohledně možné změny cílované kurzové úrovně ze současných 27,00 CZK/EUR směrem ke slabším korunovým hodnotám.

Nadcházející týden již bude na nové ekonomické ukazatele chudší, nelze tedy očekávat, že bychom se z titulu domácích čísel dočkali nějakých významnějších tlaků na kurz koruny. Únorová statistika platební bilance by měla potvrdit velmi příznivé trendy běžného účtu. Ten skončil za celý loňský rok poprvé od roku 1993 v přebytku a na těchto trendech by se v nejbližších měsících nic změnit nemělo. Ceny průmyslových výrobců za březen by pak mohly ukázat, že deflačního dna již bylo dosaženo.

Autor: Jan Vejmělek