Evropský program QE jeho detaily a důsledky pro řecké víkendové volby, analýza EUR/JPY

Evropská centrální banka (ECB) se včera (22. ledna 2015) rozhodla spustit program kvantitativního uvolňování (QE) v eurozóně. Od března 2015 bude do ekonomiky pumpovat 60 miliard eur (1,7 bilionu Kč) měsíčně. Program plánuje ukončit v září příštího roku, což bude znamenat navýšení její bilance o více než 1 bilion eur (28 bilionu Kč). Celková částka byla i navzdory již předem prosáknutého množství informací pro investory překvapením, protože počítali s objemem 500 - 600 miliard eur. Výsledné plánované vytisknutí vyššího množství peněz je pro euro negativní. EUR/USD proto reagoval poklesem na 11letá minima vůči dolaru.

Banka tímto programem cílí na oživení hospodářského růstu a inflace. Avšak pokud střednědobá inflační očekávání nebudou ani po tomto kroku směřovat k cílové hodnotě 2 procent, může program časově prodloužit, a tedy ještě více zvýšit jeho celkový objem. Tímto krokem dala investorům jasně najevo, že plánuje splnit svůj jediný cíl, čím je zajištění cenové stability v eurozóně. Podobný postoj v případě pumpování peněz zaujalo i Japonsko nebo v minulosti Fed.

ECB plánuje nakupovat nejen vládní, ale i soukromé dluhopisy, čímž rozšiřuje některé programy nákupu aktiv zahájené již v loňském roce, když skupovala krytá aktiva a ABS. Banka bude nakupovat dluhopisy všech členských zemí eurozóny. Avšak ty země, jejichž aktiva nesplňují investiční stupeň, musejí participovat v záchranném programu. ECB stanovila i další podmínku, která platí sice pro všechny stejně, avšak speciálně se projeví v případě Řecka. ECB určila limit, že může držet maximálně 33 procent dluhu jednoho emitenta. Ovšem Atény již nějaké půjčky vůči ECB mají jako pozůstatek záchranného programu. Proto zůstanou do července mimo hru QE, kdy mají podle harmonogramu část dluhu splatit.

Dalším omezením je, že ECB bude nakupovat maximálně 25 procent jedné emise. Dluhopisy se budou nakupovat podle kapitálového klíče. Na základě tabulky níže je jasné, že největší poptávka bude po německých dluhopisech, v důsledku čehož budou jejich výnosy klesat.

Tabulka: Nákupy dluhopisů budou rozděleny podle kapitálového klíče

Nicméně ECB nebude jedinou bankou, která ponese riziko. To bude sdíleno s národními centrálními bankami zemí eurozóny v poměru 20 ku 80. Národní centrální banky, což v překladu znamená občané jednotlivých zemí, tak budou  ve velké míře daňově odpovědní za dluhy a schopnost jejích splácení své vlády.

ECB rovněž snížila o 10 bodů (0,1 procenta) úrokovou sazbu na zdroje z programu TLTRO . Za tyto zdroje budou banky v budoucnu platit úrokovou sazbou rovnou hlavní (základní) úrokové sazbě pro dané období. Tato sazba je nyní na úrovni 0,05 procenta.

K poklesu kurzu přispívá i napětí před nedělními parlamentními volbami v Řecku. V průzkumech zatím vede opoziční euroskeptická (SYRIZA), jež se staví proti úsporným opatřením vynuceným mezinárodními věřiteli. Avšak opuštění eurozóny si podle všeho bude muset promyslet. Země opustí záchranný program v únoru, přičemž aktuálně disponuje zdroji do června. Z programu QE by mohla dostat peníze až nejdřív v červenci. Řecko by si aktuálně mohlo na trzích půjčit na 10 let za 9 procentní úrokový náklad. Avšak v případě opuštění eurozóny, lze očekávat zvýšené riziko splácení závazků, a tedy růst výnosů ze státních dluhopisů. Takovéto úrokové sazby se nedají srovnat s podmínkami „trojky“, kde je průměrná sazba kolem 1 procenta jenom výměnou za splnění podmínek záchranného programu.

Evropský akciový trh reagoval na zprávy ECB pozitivně a poptávka se zvýšila i po dluhopisech, jejichž výnosy následně klesly. V souvislosti s oslabením eura posílil americký dolar, a to na všech měnových párech. AUD/USD dokonce prolomil důležitou hodnotu 0,8000 a GBP/USD 1,5000.

Graf: Srovnání bilance ECB a Fedu

Zdroj: Reuters

EUR/JPY prorazilo důležitou hodnotu podpory a předchozí minima na úrovni 134.00. Rovněž 55denní průměr protíná 100vkový směrem shora dolů, což je negativním signálem a značí další oslabení měnového páru.