Putin: Za krizi může Západ, za propadem rublu jsou externí vlivy. Ekonomika krizi ustojí, stejně jako v r. 2008

Ruský prezident Vladimír Putin se ve svém výročním projevu ostře opřel do "Západních" mocností, když uvedl, že jsou přímo odpovědné za současnou ruskou krizi. Putin odmítl, že by za krizí stála jarní anexe Krimu. Podle Putina je současná krize daní za to, že Rusko neustoupilo tlaku západních mocností a snaží se stále udržet si svou národní, kulturní a státní celistvost. Putin přirovnal Rusko k medvědovi, který si brání svůj prostor pro život a brání se spoutání ze strany Západu.
Putin také uvedl, že propadem rublu stojí především externí vlivy.

Putin dále uvedl, že ruská centrální banka by neměla plýtvat devizovými rezervami na podporu rublu. Místo toho by měla dále pracovat s úrokovými sazbami.
Podle jeho mínění ruská ekonomika současnou krizi ustojí stejně jako v roce 2008. Podle nejpesimističtějších externích scénářů by problémy ruské ekonomiky mohly trvat zhruba 2 roky a poté, musí přijít nevyhnutelný růst, který bude podpořen oživením spuštěným nízkou cenou ropy. Pokud bude ropa dále klesat, bude to opět rublu škodit.

Putin dále uvedl, že země nebude nutit velké exportéry ke konverzi jejich tržeb v cizích měnách.

Ruská centrální banka v tomto roce vynaložila necelých 90 mld. USD na podporu rublu, což snížilo celkové rezervy na cca 416 mld. USD.
Když před 14 lety Putin nastupoval do prvního úřadu, byla státní kasa téměř prázdná a disponoval posledními 13 mld. USD. Během následujících 8 let růst cen ropy dovolil roční růst HDP o cca 7%, což podpořilo tvorbu rezerv na úroveň 300 mld. USD. Těsně před krizí v roce 2008 rezervy kulminovaly na 598 mld. USD. Samotná krize rezervy snížila až na 376 mld. USD.

Podle některých komentářů bere Putin výši devizových rezerv jako ukazatel své politické moci.

Tento článek podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Česko