Krize neskončila, Evropa je těsně před zhroucením

Evropa se dostala do pasti. Média sice popisují pomalé oživení, ale věci se spíše zhoršují a problémy zůstávají nevyřešeny. Silné euro škodí exportérům, reformy nejsou dotaženy a dluhová spirála se roztáčí až na samou hranu únosnosti. Ekonomický kolaps Evropy je velice reálný.

Lidé v Evropě stále věří (hloupému) snu, že mohou žít donekonečna na náklady druhých. Krize tak nic nezměnila, oživení je jen na papíře a zastírá smutnou pravdu.

Oficiální vládní statistiky podceňují riziko deflace

Deflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen již dorazila do Francie, Nizozemska, Belgie, Slovinska, Španělska, Itálie, Portugalska, Řecka a na Kypr. K tomu se ještě přidaly Švédsko a Švýcarsko, které nejsou v eurozóně, potažmo v EU. Celkově ceny v eurozóně sice stále rostou (harmonizovaná míra inflace v eurozóně byla v dubnu +0,7 %), to však jen zastírá fakt, že je deflace v Evropě dávno přítomna.

Deflace je přitom pro státy s vysokým zadlužením (téměř všechny státy EU) mimořádně nebezpečná. Podívejte se na projekci růstu dluhu v poměru k HDP ve Francii a Itálii, pokud by inflace zůstala na stejné úrovni (červená čára). Při větším poklesu cen by odhad byl ještě horší.

Růst evropské ekonomiky je iluze

Podobné je to s růstem ekonomiky. Eurozóna jako celek ho sice vykazuje, ale jedinou důležitou zemí, kde se dá mluvit o trvalém růstu, je Německo.

Při neexistujícím růstu ekonomiky přitom pokračuje růst zadlužení. Ten je sice pomalejší než třeba v USA, ale to nic nemění na faktu, že dluhy narůstají tempem od 4 do 7 % ročně. ECB a Evropská komise jen čekají, kdy dojde k explozi. A k té jistě dojde.

To vyvolá sociální nepokoje. Prvním náznakem jsou výsledky voleb do Evropského parlamentu, kde výrazně posílily protievropské strany. Stávající vůdci Evropy nejsou schopni sebereflexe, pokračují v politice, která dovedla řadu zemí na pokraj bankrotu, a společnost to reflektuje. Především mladá evropská generace nevidí světlou budoucnost a obrací se proti vládním elitám.

Levné peníze ze zahraničí

Výnosy dluhopisů zemí jako Francie, Itálie, Španělsko, Irsko a Portugalsko jsou na předkrizových úrovních. Důvodem však není ekonomické zdraví těchto zemí, ale tištění peněz v Asii a USA a honba za výnosy. Tak prudký pokles výnosů vůbec neodpovídá tomu, že ve většině rozvinutých zemí narostl dluh během krize o 50 % při téměř nulovém růstu.

Situace v bankách se zhoršila

Podívejte se pozorně na evropské banky, které jsou na tom hůře než kdy dříve. Bilance přetékají špatně oceněnými aktivy, velikost bilancí je mezi 300 až 400 % HDP zemí, kde banky působí. Půjčuje se jen vládám a velkým společnostem. Malé a střední firmy mají přístup k úvěrům značně omezený. Kromě Německa klesají úvěry poskytnuté malým a středním firmám o 2 až 3 % ročně. Z grafu plyne, že půjčky soukromému sektoru klesají. ECB už měla dávno bít na poplach, problém však zatím takřka ignoruje.

Euro posiluje

Velkým problémem je také posilování eura. To těží z přílivu kapitálu z USA a z Asie a z honby za výnosy. Výrazně se také snižuje bilance ECB. Ta navíc na rozdíl od Fedu nikdy neočistila systém od toxických aktiv. Zatímco QE přesunulo toxická aktiva do bilance americké centrální banky, v Evropě se dostaly do bankovního systému.