Důchodci pozor na indexy, zasloužíte si něco lepšího než průměr. Část první

Úvod: Neutěšená situace důchodců a konfliktní investiční poradenství

Nejobezřetnější důchodci strávili své životy hromaděním portfolia, které by jim a jejich rodinám posklytlo poporu poté, co přestanou pracovat. Majetek nashormážděný v portfoliu by měl být schopen generovat dostatečný příjem. V nejlepším případě rozumný a úspěšný důchodce nashromáždil dostatek aktiv pro pohodlný životní styl do zbývající let. To platí, pokud jsou aktiva v portfoliu dostatečně velká na to, aby generovala dostatečné příjmy pro uspokojování potřeb, aniž by se musela snižovat velikost majetku.

Osobně jsem zastáncem vytvoření důchodového portfolia, které je schopeno produkovat dostatečné a rostoucí zdroje příjmů pro vyplnění budoucích potřeb. Chápu, že mnoho lidí vstupujících do důchodu dosud nenashromáždilo dostatek majetku k dosažení takového cíle. Považuji to za tragédii, a uznávám, že těmto nešťastníkům nezbývá než rozprodávat svůj majetek jen kvůli přežití. Nicméně, tento článek je zaměřen na ty obezřetné důchodce, kteří systematicky v průběhu pracovního života investovali na důchod, aby z tohoto portfolia bylo možné v důchodu přiměřeně financovat pohodlný život.

Pokud byl v portfoliu nashromážděn dostatečný majetek, čelí důchodce těžkému rozhodnutí, jak správně investovat tato aktiva, aby generovala příjem. To může být matoucí z mnoha důvodů, protože existuje spousta protichůdných rad a názorů na nejlepší postup a to i mezi profesionálními registrovanými investičními poradci. Ještě horší je nepřeberné množství chytráků, kteří se snaží vyděsit důchodce a vnutit jim řešení, na kterém mají svůj vlastní sobecký zájem.

Obvyklá taktika je snaha přesvědčit důchodce, že nejsou schopni řídit své vlastní záležitosti. S tím nelze souhlasit. Tento článek je zaměřen a důchodce, kteří mají touhu, s důvěrou svěřit své záležitosti do vlastních schopných rukou. Stejně jako v ostatních oblastech života poslouží většině lidí rozhodnutí na základě zdravého rozumu docela dobře. Na rozdíl od jiných si myslím, že investice na důchod nejsou žádná velká věda. Věřím tomu, že většina lidí je schopná to dělat efektivně.

A díky internetu má dnešní důchodce na pomoc dostupné zdroje a řadu nástrojů. Je pravda, že to vyžaduje určité úsilí, a základní pochopení toho, jak investice fungují. Protože však důchodci již nepracují, mají čas, tedy alespoň teoreticky, aby úspěšně dosáhli svých cílů. Kromě toho, správa vlastního důchodové portfoli může být způsobem, jak zahnat nudu a udržet svou mysl aktivní a zdravou po celou dobu zbývajících let.

Nesouhlasím také s lidmi, kteří doporučují investovat veškeré prostředky do širšího akciového indexu ani s tím, že ani většině profesionálních správců fondů se nedaří překonat akciový index. Mnoho provedených studií, které podporují tento názor, často opomíjelo některé důležité skutečnosti. Například mnoho profesionálních správců aktiv, zvláště ti, kteří spravují podílové fondy, ETF, atd. musí dodržovat přísná investiční pravidla, která vylučují, aby postupovali podle svého nejlepšího úsudku. V tomto duchu se velká většina profesionálně spravovaných portfolií musí ve skutečnosti chovat jako uzavřený index. Je obtížné překonat index, když se jako index musíte chovat.

Index S&P 500: Důvody proč neinvestovat

Existuje mnoho lidí, a někteří z nich jsou slavní, kteří obhajují názor, že většina investorů by měla jednoduše dát své peníze do indexových fondů. Nicméně, já nejsem jeden z těch lidí a to z několika důvodů, o kterých si povíme za chvíli. Dokonce i legendární investor Warren Buffett byl počítán k lidem, kteří podporovali investice do indexu. Domnívám se však, že to Warren Buffett doporučoval lidem, kteří nejsou ochotni investovat potřebný čas, nebo práci na správu vlastního portfolia. Navíc by měl být rád, že místo investice do indexu stejní investoři vlastní akcie Berkshire - a možná že je.

Existují dva hlavní důvody, proč nesdílím názor na investice do indexu. Za prvé se nedomnívám, že investice do indexového fondu je vhodnou volbou pro každého jednotlivce. Někteří investoři mohou požadovat vyšší dividendový výnos, než nabízí index. A také jsem se již zmínil, že nejsem příznivcem snižování velikosti základu, pokud to není nezbytně nutné. Každý jednotlivý investor má své vlastní nároky, cíle a toleranci k riziku. Index nemůže všechny tyto nároky pokrýt.

Za druhé se domnívám, že individuální investor si povede lépe než průměr s použitím několika pravidel na základě zdravého rozumu a s odhodláním něco pro to udělat. Existuje velké množství možností a dostupných strategií k vybudování portfolia, které uspokojí potřeby individuálního investora lépe než index. Jak si ukážeme dále, je načasování vstupu do indexového fondu stejně důležité, jako načasování vstupu do jednotlivých akcií. Přesněji řečeno nejde o načasování z hlediska času, ale hodnoty. Index může být v některém okamžiku stejně nebezpečně nadhodnocený jako akcie, a tudíž špatnou investiční volbou.

Jako obvykle si uvedeme graf s korelací mezi zisky a cenou indexu S&P 500 od roku 1996, na kterém si ukážeme několik důvodů, proč není investice do indexu vhodná pro každého. Zvolil jsem rok 1996, protože starší data nemám k dispozici a také proto, že v té době byla hodnota indexu reálně (spravedlivě, férově) oceněna. Hodnota indexu se pobybovala na oranžové čáře (P/E =15).

Černá čára označuje měsíční zavírací hodnoty indexu. Když se černá čára dotýká oranžové, znamená to, že je hodnota indexu oceněna reálně. Když je černá čára pod, znamená to podhodnocení a tedy vhodný čas k nákupu, když je černá čára nad oranžovou, znamená to nadhodnocení indexu. V grafu je červenou šipkou vyznačené iracionální rozjařené nadhodnocení, které skončilo koncem roku 2000. To bylo období, kdy investice do indexu S&P 500 byla rozhodně chyba. Na jeho vrcholu byl poměr P/E větší než 30. Toto významné nadhodnocení indexu trvalo 6 let a po celou tu dobu představovalo špatnou investiční volbu.

Dále zde máme pět světle zelených šipek, které označují, v kolika případech od roku 1996 měl investor příležitost do indexu vstopit na úrovni reálné hodnoty. Věřím, že tato jednoduchá analýza ukazuje, že investice do incexu S&P 500 není vždy nejlepší rozhodnutí a také vidíme, že během několika posledních desetiletí existovalo jen málo příležitostí k rozumnému vstupu. Zjistit hodnotu indexu je stejně důležité, jako zjistit hodnotu jednotlivé akcie. Index rozhodně není investice typu „kup a zapomeň na to“.

Index S&P 500 se také nejeví vhodnou volbou, v případě investora v důchodu, který očekává pravidelný příjem. Z 500 akcií indexu nevyplácí dividendy 76 společností. Pokud chci dostávat pravidelný příjem formou dividend, proč bych měl vlastnit akcie, které žádné dividendy nevyplácí? Investice do vlastního portfolia mi umožní odpovídajícím způsobem dosáhnout mých cílů a požadavků.

Další analýza grafu také ukazuje dva časové úseky, kdy hodnota indexu S&P 500 v průběhu několika let strmě klesala. I když by dlouhodobý průměrný zisk ve výši 6,3 % ročně mohl být považován za přijatelný a konzistentní, byla zde dvě období, kdy během dvou posledních recesí indexu klesaly zisky. Uveďme si tedy vše do souvislostí a podívejme se na následující graf.

Přehnané nadhodnocení

Historická výkonnost indexu S&P 500 v průběhu tohoto období nám poskytuje další důvody pro tvrzení, že investování do indexu není vhodné pro každého, i když by průměrné roční zhodnocení ve výši 6,3 % mohlo být považováno za odpovídající a v souladu s dlouhodobými historickými normami. Při pohledu do tabulky dividendových výnosů však vidíme, že index S&P 500 snížil velikost vyplácených dividend během obou posledních recesí. Škrty v období recese 2000-2001 lze považovat za menší, nicméně snížení dividend o 21% během Velké recese by bylo považováno za závažné těmi důchodci, kteří žijí z dividendového příjmu.

Logický postup jak porazit index S&P 500

Jak bylo uvedeno dříve, mnozí zastánci investování do indexu používají argument, že většině profesionálních správců aktiv se nedaří překonat výkonnost indexu, jak by očekával každý. S tímto argumentem nemohu souhlasit, a dovolím si nabídnout jeden z mnoha racionálních postupů, jak index porazit. Tato strategie je nejvhodnější pro obezřetného investora se zaměřením na dividendový růst. Je to jednoduchuá strategie a vyžaduje dodržení jen několika logických kroků. Za prvé, nejlogičtější je budovat svoje dividendové akciové portfolio pouze z firem, které se nachází na seznamu Dividendových aristokratů od S&P. V současné době se na tomto prestižním seznamu plátců dividend, kteří každoročně, minimálně 25 po sobě, zvyšují jejich výši, nachází 55 společností.

Za druhé, investor by měl být natolik disciplinovaný a obezřetný, že bude nakupovat jen takové společnosti ze seznamu, které se obchodují na, nebo pod reálnou hodnotou. V naprosté většině případů to znamená, že aktuální P/E bude mít hodnotu 15, nebo nižší. To je i případ indexu S&P 500. Na začátku roku 1996 bylo období, kdy většina společností ze seznamu Dividendových Aristokratů byla na úrovni reálného ocenění, nebo v jeho blízkosti. Ale neplatilo to pro všechny akcie, jak si ukážeme později. V některých případech, u těch nejkvalitnějších dividendových akcií bychom mohli porušit pravidlo a nakupovat na vyšší (prémiové) ceně, pokud by se z historického hlediska ocenění společnosti pohybovalo na prémiové hodnotě. (Investoři jsou dlouhodobě ochotni platit za držení této akcie vyšší cenu.) Nicméně takové nákupy by měly být jen občasné a měli bychom pro to mít nějaký rozumný důvod. Třetí a poslední kritérium je, že se budeme držet jen takových akcií firem, které soustavně dosahují nadprůměrných zisků v souladu s rychlostí růstu.

Za účelem ověření této strategie nabízím následující přehled portfolia S&P Dividendových aristokratů od roku 1996. Tabulka je seřazena podle historické úspěšnosti od nejlepších po nejhorší. Výsledek hovoří poměrně jasně proti agrumentu, že index nejde porazit. Od roku 1996 překonalo výkonnost indexu S&P 500 více než 85 % akcií, konkrétně 47 z celkových 55. Nejlepších 30 firem generovalo nadprůměrné zisky a drtivá většina firem ze seznamu měla historicky vyšší růst zisků než index. Je to jednoduché. Tento spolek se skládá z nadprůměrných vysoce kvalitních dividendových akcií, takže je jen logické, že tyto společnosti budou dosahovat nadprůměrné výsledky.

Následující tabulka uvádí přehled všech S&P Dividendových aristokratů. V jednotlivých sloupcích je uveden historický růst zisku na akcii (EPS), aktuální dividendový výnos, sektor, tržní kapitalizace a roční výkonnost každého podniku od roku 1996. Stejné výsledky jsou uvedeny i pro S&P 500 a ukazují, že index přistál na 48 místě seznamu (zvýrazněno červeně). Pro zastánce investování do indexu, kteří se napodporu svého tvrzení ohánějí celkovým výnosem (= kapitálové zhodnocení + dividendy) může být tento výslede velmi poučný. Skutečnost, že víc než 85 % akcií překonalo index, nabízí přesvědčivý důkaz, že to udělat lze, a že to může být provedeno prostřednictvím investování do vysoce kvalitních dividendových akcií. Nejdůležitější však je, že k tomu nepotřebujete profesionálního investora. Jediné, co musíte udělat, je vybrat si z těch nejkvalitnějších dividendových akcií a investsovat do nich, když nejsou nadhodnocené.

Čtěte dále:

Pro investory zaměřené na příjem z dividend může být zajímavá ještě další skutečnost. Pro dividendové investory je nejdůležitější spolehlivý a rostoucí příjem. Je potěšující, že 46 firem ze seznamu tj. 84 % vyplatilo na dividendách celkově vyšší sumu peněz, než index S&P 500. Snad ještě důležitější na tom je, že dividendy nebyly oproti indexu nikdy sníženy. Podle kritérií seznamu Dividendových aristokratů musí růst dividendy každým rokem.

Poznámka: Existuje jedna nepřesnost, které bychom měli věnovat pozornost. V tabulce je uvedeno několik společností, které vznikly sloučením, či rozdělením původní firmy, případně provedly změnu předmětu podnikání. Například AbbVie Inc (ABBV) vznikla v důsledku rozdělení původní společnosti Abbott laboratoří (ABT). V důsledku toho má tato společnost krátkou historii jako nezávislá firma a neměla by být do seznamu zahrnuta. Několik dalších společností by do seznamu nemělo být také zahrnuto. Pro celkovou analýzu to však není relevantní.

Porovnání S&P dividendových aristokratů a indexu S&P 500

Pro kontrolu výsledků jsem použil ještě další seznam Dividendových šampiónů od Davida Fische. Tento seznam zahrnuje 105 společností, které také zvyšovaly dividendy nejméně 25 let po sobě. Po provedení stejné analýzy vyšlo, že 78 % neboli 82 společností ze 105 také překonalo index S&P 500. Další informace pro stručnost nebudu uvádět, ale cítil jsem potřebu se podělit o další podporu pro tvrzení, že lze překonat výkonnost indexu.

Prohlášení: Názory vyjádřené v tomto článku mají pouze informační a výukovou hodnotu a neměly by být považovány za doporučení k nákupu, nebo prodeji akcií zmíněných v článku. Minulá výkonnost firem není zárukou stejné výkonnosti v budoucnu a zmiňované společnosti si nemusí udržet odhadovaný růst zisků. Informace v tomto dokumentu by měly být přesné, ale nikdo by se na jejich základě neměl rozhodovat. Nedoporučujeme, aby někdo jednal na základě jakéhokoli investičního informací bez předchozí konzultace s investičním poradcem, pokud jde o vhodnost takových investic pro jeho konkrétní situaci.

Pokračování příště...na Akcieatrhy.cz