Tajný trh. Lidem vstup zakázán

Co kdyby vám někdo řekl, že akciový trh od roku 2006 prožil 18 tisíc strmých bleskových propadů a bezprostředních návratů na původní hodnoty, aniž by o tom měl kdokoli nejmenší tušení? Přesně to je závěr skupiny vědců, která analyzuje data o vysokorychlostním obchodování. Na svědomí to mají roboti.

Všichni si pamatují flash crash z roku 2010, kdy kvůli počítačovým systémům ztratila burza v okamžiku 10 %. Jenže přesně takové propady se dějí stále, aniž by je kdokoli viděl.

V nové studii s názvem "Náhlý růst robotického prostředí za hranicemi lidských reakcí" objevili vědci nový ekosystém, který lidé nejsou schopni zaznamenat. Lidé nedokáží reagovat na podněty rychleji než během vteřiny. Podle výzkumů například šachovému velmistrovi trvá 650 milisekund, než si uvědomí, že jeho král je v ohrožení.

Během mnohem kratší doby se však děje mnoho extrémně rychlých událostí (zkráceně UEE z anglického ultrafast extreme events). Během nich počítačové algoritmy hýbou s cenami aktiv přibližně o 0,08 %. Než se přiblížíme časovému horizontu, který zachytí lidské smysly, vrátí se ceny na původní úroveň. Stane se však, že se mnoho algoritmů v jeden čas zaměří na jediný obchod a vyvolá prudkou změnu ceny. "V tomto superrychlém režimu jsou to jediní hráči na trhu. Vidíte je v čisté podobě," říká profesor fyziky na univerzitě v Miami Neil Johnson.

Počet extrémů roste

Graf ukazuje, jak vypadá prudký propad UEE (box A) a prudký růst (box B). Nejzajímavější je, jak počet těchto výrazných změn mezi roky 2006 a 2011 narostl (červená čára – prudký propad, modrá čára - prudký růst). Černou křivkou je označen index S&P 500, zeleně jsou akcie, které prodělaly nejvíce těchto změn.

Počet extrémních výkyvů začal růst s propuknutím finanční krize a nejvíce zasažené extrémními hrátkami robotů byly bankovní akcie. Proto se vědci o obchody řízené počítači tolik zajímají. Je tu přímá souvislost mezi světem strojů a světem lidí, extrémní pohyby na trzích zvyšují globální nestabilitu. Důkazem je to, že se v posledních letech objevilo hned několik bleskových propadů, které zaznamenaly i lidské smysly.

Regulátoři bohužel tyto události nesledují. Je to problém, takto rychlé obchody totiž způsobují volatilitu a snižují efektivitu trhů. "Jedná se o 18 tisíc náhodných výkyvů, nebo 18 tisíc případů nové formy insider tradingu?" ptá se Johnson. "Z hlediska rovného přístupu k informacím je těžké určit, kde je pravda."

Jak jsou roboti efektivní?

Podle vědců se ještě máme co učit, především tam, kde se setkávají lidští tradeři s těmi robotickými. Jednou z velkých otázek je, zda jsou počítačem řízené obchody neefektivní kvůli nedostatku informací. Počítač totiž nemůže získat v řádech milisekund všechna data, třeba jen kvůli pomalým přenosovým rychlostem. Experimenty ukazují, že počítače jsou efektivnější, když obchodují v lidském časovém měřítku, než když operují v řádu setin sekundy. Pokud budou tyto superrychlé obchody pokračovat, dočkáme se také superrychlých zajišťovacích (hedgeovacích) operací a derivátů, aby nás před touto volatilitou chránily?

Investoři ani regulátoři zatím nejsou schopni zaujmout k robotickým traderům stanovisko. "Je to složitá kolektivní věc. Svým způsobem jsou zodpovědní všichni, ale zároveň nikdo. Je to jako dopravní zácpa. Jsem za ni zodpovědný? Ne, jen v ní stojím, ale kdyby tam nestál nikdo, žádná by nebyla," říká Johnson.

   Dark pooly: Kdo je potřebuje a k čemu jsou dobré?

Na konci minulého měsíce newyorská prokuratura obvinila britskou banku Barclays, že svým klientům poskytovala zavádějící informace o obchodním systému zvaném "dark pool". Ten je má podle banky chránit před agresivními obchodními praktikami, například vysokofrekvenčním obchodováním. Jak ale běžným investorům nedostupné dark pooly vůbec fungují a kdo je využívá?

      Biologie rizika a její dopad na akciový trh