Makro výhled 26. týden - spousta dat, PMI a ISM, projevy členů Fedu

Konec měsíce bude bohatý na zajímavá data na obou březích Atlantiku. V Evropě budou zveřejněny dvě zajímavé sady údajů: konjunkturální index (předběžné indexy nákupních manažerů a IFO) a předběžné údaje o inflaci za červen. Index ZEW zveřejněný minulý týden ukázal na další růst skepticizmu ohledně budoucnosti největší evropské ekonomiky, ovšem tento index je kompilován na základě názoru lidí z finančních trhů. Podle našeho názoru jsou z hlediska informací o vývoji ekonomiky podstatně cennější indexy, které budou zveřejněny tento týden, protože ty jsou kompilovány na základě názorů lidí z reálné ekonomiky. Pokud by potvrdily zhoršení vyhlídek naznačené indexem ZEW, zvýšila by se pravděpodobnost dalšího uvolnění měnové politiky ECB. Podobně pokud by opět byl předběžný údaj o vývoji inflace nižší, než se čeká, také by to vedlo ke zvýšené pravděpodobnosti dalšího uvolnění měnové politiky ECB. Ve Spojených státech budeme mít dva typické údaje z konce měsíce: objednávky zboží dlouhodobé spotřeby a vývoj osobních příjmů a výdajů. U objednávek zboží dlouhodobé spotřeby se čeká mírná korekce po předchozím solidním růstu, stojí za to ovšem připomenout volatilitu a obtížnou předvídatelnost tohoto ukazatele, tedy jeho sklon překvapovat. U osobních příjmů a výdajů se potom čeká solidní růst – pokud ho reálná data potvrdí, výrazně se zvýší šance na silný růst americké ekonomiky. Doplňkem těchto údajů bude cenový PCE index, který je pro Fed preferovaným inflačním ukazatelem, jeho vývoj je tedy důležitější než vývoj CPI. To že se PCE index jádrový stále drží výrazně pod cílem Fedu je jedním z hlavních důvodů, proč se Fed nenechává zneklidnit postupným zrychlováním růstu CPI. Jako obvykle promluví několik činitelů Fedu a na konci týdne se koná summit EU.

CEE region:

Z hlediska regionálních makro dat bude tento týden patřit mezi ty chudší, všednost posledního předprázdninového týdne tak alespoň mírně rozčeří zasedání centrální bank. Zatímco v Maďarsku dojde s pravděpodobností hraničící s jistotou kvůli přetrvávající deflaci k dalšímu snížení sazeb, v České republice jsou s ohledem na závazek ČNB držet režim devizových intervencí v současné podobě minimálně do února příštího roku prozatím karty rozdány. V Polsku v současné době visí otazník (kromě vlády a guvernéra místní centrální banky) i nad budoucím růstem polské ekonomiky, jehož možné zpomalení (3,4% r/r v prvním čtvrtletí) naznačují slabší data z průmyslu. Čtvrteční maloobchodní tržby by však s ohledem na stále se lepšící spotřebitelskou důvěru, klesající nezaměstnanost a solidní růst mezd měly zůstat silné.