Přehled roku 2013 na finančních trzích v grafech

Letošní rok byl na finančních trzích bezpochyby ve znamení centrálních bank a jejich zejména expanzivních měnových politik. Banky největších světových ekonomik nakupovaly za vytisknuté peníze kromě jiných aktiv i státní dluhopisy, čímž držely úrokové míry a výpůjční náklady blízko nule. Záchranářský postoj centrálních bank ve výsledku snižoval averzi investorů k riziku a zvyšoval morální hazard. Levné peníze tedy v době nízkých sazeb a potlačovaného strachu z nebezpečí nacházely přístav v rizikovějších a výnosnějších instrumentech (akcie, rozvíjející se trhy), čímž se dostávaly do popředí tzv. operace „carry trade". Letošní psychologie investování se nejvíce projevila na trzích tzv. „emerging markets" (Indie, Brazílie), jež zažily nárůst (tamní lokální měny, akciové indexy) hlavně díky expanzivní měnové politice Fedu. Počátkem léta, kdy se prvně začalo spekulovat o ukončení amerického programu měnového uvolňování (QE) se ale situace dramaticky změnila. Přišly výprodeje a odhalila se závislost těchto ekonomik na levných západních penězích.

Nejvíce letos tiskla Japonská centrální banka (BOJ)

Japonská centrální banka (BOJ) letos zvýšila svoji bilanci o 55 biliónů jenů, čímž se stala nejagresivnější centrální bankou z vyspělých ekonomik. Poměříme-li absolutní hodnotu bilance centrální banky k velikosti ekonomiky, tak Tokio obsadí první místo s podílem hodnoty bilance na nominálním HDP blízko 40 procent, na druhém místě je eurozóna s číslem kousek nad 25 procent. Na druhé straně ECB se jako jediná centrální banka může letos pochlubit se zahájením snižování objemu své bilance díky splátkám levných půjček (LTRO) komerčními bankami. Kousek pod ECB je britská centrální banka (BOE) s podílem 25 procent. Bilance banky zůstala letos nezměněna. Bilance v roce 2013 rostla i americké centrální bance (Fed) ale k poměru HDP (velikosti ekonomiky) je tato hodnota stále z uvažovaných bank nejnižší, a to 20 procent.

Obrázek: Bilance centrálních bank vzhledem k nominální hodnotě HDP příslušné země

Japonský akciový index Nikkei

Díky agresivní měnové politice si japonský akciový index Nikkei 225 letos připsal 50 procent zisku, čímž se stal pro něj rok 2013 nejziskovějším od 1979. Nikkei je tak letos nejvýkonnějším akciovým indexem z vyspělých ekonomik.

Graf: Vývoj japonského akciového indexu Nikkei v roce 2013

Zdroj: BOSSA

Japonský jen nejslabší vyspělou měnou letošního roku

Na druhé straně japonská měna (japonský jen) díky expanzivní měnové politice BOJ letos oslabila. Vůči svému hlavnímu partnerovi americkému dolaru ztratila 21,5 procenta a dosáhla tak na 5letá minima. Na 5letá minima spadl jen letos i vůči euru a britské libře (GBP), vůči švýcarskému franku (CHF) spadl až na 30letá minima.

Graf: Vývoj USD/JPY v roce 2013

Zdroj: BOSSA

Tabulka: Jak si letos vedl japonský jen vůči ostatním hlavním měnám

Zdroj: BOSSA

Navíc japonský jen jako jediná měna z 11 světově volně nejobchodovanějších měn (DKK, EUR, CHF, GBP, USD, NZD, SEK, CAD, NOK, AUD) letos oslabil rovněž vůči zlatu, a to rovnou až 14 procent.

Americké akciové indexy dosáhly letos historických maxim

Akciovému trhu se nedařilo jenom v zemi vycházejícího slunce, ale i v USA, kde jak je vidět z bilancí centrálních bank, pokračoval i letos masivní příliv peněz na finanční trhy, a to konkrétně ve výši 85 mld. USD měsíčně. Nejširší index S&P 500 (1 848 bodů) a „bluechipsový" Dow Jones dosáhly v roce 2013 nových historických maximálních hodnot. Technologický Nasdaq pak atakoval 13 letá maxima. Rok 2013 je tak pro index S&P 500 s letošním ziskem téměř 30 procent nejziskovějším za posledních 16 let a pro Dow Jones (zisk 25 procent) nejlepším za posledních 18 let.

Úspěch slaví i evropské akcie, když německý DAX získává v roce 2013 26,21 procenta, francouzský CAC 40 procent, britský FTSE 100 14,59 procenta, evropský EuroStoxx 600 17,98 procenta a švýcarský SMI 20,7 procenta. Úspěšný rok byl i v jižní Evropě, kde španělský index Ibex získal 22 procenta, italský MIB 16,66 procenta a řecký ASE 29,60 procenta.

Graf: Vývoj indexu S&P 500 v roce 2013

Zdroj: BOSSA

Neúspěšný rok pro komodity

Cirkulace natištěných peněz centrálními bankami na finančních trzích a jejich nízké uplatnění v reálné ekonomice způsobily, že se nedostavila obávaná inflace, v důsledku čehož letos ztrácely hlavně drahé kovy.

Zlato v roce 2013 zažilo první ztrátový rok za posledních 13 let a odepsalo si 28 procent, stříbro pak 36 procent.

Graf: Vývoj zlata a stříbra v roce 2013

Zdroj Reuters

Nedařilo se ani zemědělským komoditám, a to nejvíce kukuřici. Kukuřice s letošní ztrátou 40 procent zažila svůj nejhorší rok za posledních 50 let. Po suchách z roku 2012 zasadili američtí farmáři rekordní množství této plodiny, která dosáhla úrodu 355,3 mil tun krychlových. Pšenice letos ztratila 20 procent.

Z průmyslových kovů měl nejslabší rok nikl, který ztratil 18 procent s přebytkem 149 000 tun. Nejlépe se z této skupiny kovů dařilo zinku s ročním poklesem jenom 0,1 procenta.

Důvodem poklesu poptávky jak po průmyslových, tak i po zemědělských komoditách byla letos nejen nižší inflace, s níž mají komodity obecně pozitivní korelaci, ale i pomalejší globální ekonomický růst, na němž se podepsaly slabší výkony rozvíjejících se zemí než ty, na které jsme byli poslední léta zvyklí.