Komentáře k revizi HDP - špatné výsledky ne až tak špatné, firmy ale neinvestují

Výsledky ekonomiky za třetí čtvrtletí potvrdily negativní hodnoty, které přišly při prvním odhadu. Ve dnešním zpřesnění ale je výsledek revidovaný na mírně lepší hodnotu. Ekonomika mezičtvrtletně klesla jen o jednu desetinu procenta, a meziročně klesla o 1,3 %. Výrazně horší výsledky, než bylo původní očekávání, přišly kvůli očištění o pracovní dny, kterých bylo ve třetím čtvrtletí tohoto roku o tři více než vloni, ale také mnohem horší investiční aktivitě firem.

Největší trápení české ekonomiky se v poslední době změnilo. To, co dříve bylo silnou stránkou ekonomiky, ji nyní brzdí, a naopak. V meziročním srovnání soukromá spotřeba domácností klesla o desetinu procenta, což znamená prakticky vyrovnaný stav. V tomto ohledu je vidět zlepšující se tendenci, která by měla pokračovat i v posledním čtvrtletí. Zato spotřeba vládních institucí začala výrazně růst v třetím kvartále. Dostala se na meziroční hodnotu 2,6 %, což je jeden z nejsilnějších růstů za poslední dobu. Fiskální restrikce již není aktuální, a vláda svou spotřebou také motivuje ekonomiku k růstu. Přesto to na plné rozproudění ekonomiky nestačí, protože vládní spotřeba tvoří asi pětinu HDP.

Přesto jsou zde výrazné faktory, které ekonomiku brzdí. První problém přišel ve formě tvorby investic. Největší kámen úrazu nastal v investicích do staveb a budov, které se propadly o 9,4 %, a zároveň jsou jednou z klíčových oblastí celé tvorby kapitálu. Znamená to, že hlavně firmám se nechce nyní investovat do výstavby nových hal, provozů nebo budov. To jen potvrzuje situaci, která je dlouhodobě ve stavebnictví. Řada firem v oboru totiž nemá zakázky, a pokud přijdou, tak s obrovským tlakem na minimalizaci ceny. Tato situace je pro řadu stavebních firem dlouhodobě neudržitelná, protože stavebnictví se propadá už od roku 2009. V pohledu zdrojů HDP se stavebnictví propadlo o 5,5 %. Objemem velmi podobné jako investice do budov jsou i investice do strojů a výrobního zařízení, které se také propadly, i když "jen" o 1,9 %. Firmy jsou tak velmi opatrné a vyčkávají na to, jak se situace bude dále vyvíjet.

Nejhorší zpráva ale přišla ze zahraničního obchodu. Trendově zahraniční obchod ztrácel svou výraznou pozici v přispěvatelích HDP, ale třetí čtvrtletí přineslo ještě horší výsledek, než byl původní odhad. Vývoz klesl meziročně o 0,2 % a dovoz zároveň vzrostl o 1,8 %. To celkově přineslo negativní příspěvek k výsledku 1,5 procentního bodu. Jinými slovy, pokud by se zahraniční obchod nepropadl, ekonomika nemusela spadnout opět do záporu. Přesto ale předpokládám, že šlo spíše o jednorázový výkyv zahraničního obchodu, a v posledním čtvrtletí už budou následovat lepší hodnoty. Nejen proto, že došlo k oslabení koruny, ale také díky oživení ekonomiky v Německu. Silnější ekonomika našich západních sousedů by totiž měla podpořit český vývoj a tím zlepšit celkovou bilanci zahraničního obchodu.

Ing. Michal Kozub
Analytik
Home Credit a.s.

Zatímco rychlý odhad ukazoval na propad HDP ve 3. čtvrtletí o 0,5 procenta, zpřesněná data jsou méně pesimistická a HDP se podle nich snížil pouze o 0,1 procenta. Meziroční pokles HDP byl revizí zmírněn ze 1,6 na 1,3 procenta. Jde o poměrně rozsáhlou revizi, nicméně v situaci, kdy dochází k obratu v hospodářském cyklu, jde o pochopitelnou daň za požadavek na stále rychleji dostupná data, při jejichž výpočtu je potřeba část dat nahradit modelovými odhady.

Z pohledu krátkodobé, mezikvartální dynamiky přispěly k vývoji HDP pozitivně dva faktory. Spotřeba vlády stoupla o 1,0 procento. Změna zásob přispěla k růstu HDP 1,5 procentního bodu. Ostatní složky HDP bohužel klesaly. Spotřební výdaje domácností se snížily o 0,7 procenta, investice o 0,6 procenta. Vývoz rostl pomaleji než dovoz a příspěvek zahraničního obchodu k HDP činil minus 1,3 procentního bodu.

Z pohledu jednotlivých odvětví he důležité, že mezikvartálně klesla hrubá přidaná hodnota v průmyslu (-1,9 procenta), stavebnictví (-2,8 procenta) a obchodu a dopravě (-1,5 procenta). Kladně k HDP přispěly banky a pojišťovny a veřejný sektor.

Přestože revize zmírnila pokles HDP, je vývoj ekonomiky ve 3. Čtvrtletí zklamáním a ukazuje, že cesta z recese je obtížnější, než se čekalo. Pokles HDP prohloubil mezeru výstupu (rozdíl mezi skutečným výkonem ekonomiky a jejími kapacitami) na 2,1 procenta (počítáno podle produkční funkce), resp. 2,5 procenta (počítáno podle HP filtru). Existence takto rozsáhlé mezery výstupu vysvětluje absenci inflačních tlaků, resp. pokračování deflace v jádrových cenových indexech.

Při meziročním zvýšení zaměstnanosti o 0,7 procenta došlo ve 3. čtvrtletí k poklesu produktivity práce o 2,0 procenta. Jednotkové mzdové náklady se meziročně zvýšily o 0,2 procenta, nicméně po snížení o 0,8 procenta v první polovině roku, nejde o problém z pohledu konkurenceschopnosti ekonomiky.

Za celý letošní rok očekávám pokles HDP o 1,5 procenta. Naplní-li se předpoklady o pozitivním vývoji ekonomiky eurozóny a alespoň neutrálním vlivu fiskální politiky, mohla by v příštím roce česká ekonomika zvýšit svůj výkon o 2,2 procenta.

David Marek, Patria Finance