Ben Bernanke končí, kdo usedne na jeho židli?

Americký prezident Barack Obama před pár dny v televizním interview potvrdil, že současnému šéfovi americké centrální banky (Fed) Benu Bernankemu definitivně skončí jeho funkční období 31. ledna 2014 a nebude mu již dále prodlouženo. Ben Bernanke byl do čela Fedu nominován prezidentem Georgem W. Bushem a do úřadu nastoupil v roce 2006. V roce 2010 jej opětovně jmenoval současný prezident B. Obama. Ben Bernanke, jenž je známý svým negativním postojem k deflaci, působil v čele Fedu dvě volební období (leden 2006-leden 2014). Dle slov prezidenta je ale nyní čas, aby úřad opustil, přestože odvedl skvělou práci. Bude-li se historie opakovat, tak Barack Obama oznámí svého kandidáta na post šéfa Fedu již v průběhu léta, aby měl americký Senát dostatek času na obeznámení se s ním před samotnou volbou.

1.    Janet Yallen (66)

Janet Yallen je od roku 2010 místopředsedkyní americké centrální banky (Fed) a je vdaná za nositele Nobelové ceny za ekonomii George Akerlofa. Vystudovala ekonomii na univerzitě Brown (1967). Svoji kariéru začala na akademické půdě jako asistentka profesora na univerzitě Harvard v Bostonu (1971-1976). Později sama jako profesorka působila na kalifornské univerzitě Berkeley.  Ačkoli měla skvělou akademickou pověst, rozhodla se mířit výš. Později se stala předsedkyní rady ekonomických poradců Bílého domu za vlády prezidenta Billa Clintona (1997-1999). Od něj pak odešla šéfovat Federální rezervní bance v San Franciscu (2004-2010) a nyní je zástupkyní samotného šéfa Fedu Bena Bernankeho. Janet Yallen je silný obhájce agresivní měnové politiky, pro niž se Ben Bernanke rozhodl s cílem oživení hospodářského růstu. Kdyby se stala novou hlavou Fedu, tak by pravděpodobně tolerovala vyšší inflaci s cílem dosažení nižší nezaměstnanosti, která je nyní dle jejího názoru v USA stále na vysoké úrovni. Janet Yallen má vysokou šanci stát se první ženou v čele americké centrální banky za 100 let její existence, což potvrzuje i průzkum agentury Reuters. 40 ze 44 oslovených analytiků si myslí, že právě tato dáma je nejžhavějším kandidátem na post šéfa Fedu. Jako favorita ji rovněž potvrdil Robert Heller, bývalý šéf Fedu.

2.    Lawrence Summers (58)

Je synovcem nositele Nobelovi ceny za ekonomii Paula Samuelsona. Získal titul profesora na Univerzitě Harvard již jako 28letý (1983). V roce 1991 Harvard opustil a stal se hlavním ekonomem Světové banky (1991–1993). Následně vstoupil do týmu Clintonovy administrativy, v níž se stal 71. ministrem financí (1999–2001). Pak se opět vrátil na půdu Harvardu, kde byl v letech 2001-2006 27. rektorem. Za prezidenta Baracka Obamy zastával úřad ředitele První národní ekonomické rady (2010). Nyní Lawrence Summers opět působí jako profesor na Harvardu, navíc je ve vedení několika firem a na poloviční úvazek pracuje jako poradce pro firmu typu „venture capital“.

Jeho nominace na post šéfa americké centrální banky může být ale trochu kontroverzní, a to kvůli jeho spornému projevu v roce 2005, v němž se vyjádřil, že ve vědě a technice působí méně žen, protože jim chybí inteligence. Tato jeho slova byla mnohými odsouzena a označena jako sexistická. Lawrence Summers na svoji obhajobu řekl, že chtěl jenom rozproudit debatu na toto téma. On sám se považuje za nadějného kandidáta a věří, že v jeho prospěch by mohly mluvit zkušenosti, které mohl Obama otestovat, když Summers působil jako ředitel národní ekonomické rady.

3.    Timothy Geithner (51)

Ačkoli tento pán již předem řekl, že o post šéfa Fedu nemá zájem, kdyby svůj postoj přeci jenom změnil, stal by se slibným kandidátem s velkou šancí na úspěch. Timothy Geithner působil za první vlády amerického prezidenta Baracka Obamy jako 75. ministr financí USA (2009-2013). Předtím pracoval jako prezident Federální rezervní banky v New Yorku. Na tomto postě byl právě v době, kdy v USA vypukla finanční krize a hrál tehdy klíčovou roli při rozhodování vlády, jestli zachránit nebo ne krachující investiční banku Lehman Brothers. Timothy Geithner má jako ministr financí zkušenosti s řešením ekonomických krizí nejen v USA, ale i v Mexiku, Thajsku, Brazílii, Indonésii a Jižní Korey. Právě krizové zkušenosti mu přidávají na kreditu. Na druhé straně mu z něj ubírá několik nepříjemných skandálů. Jako prezident Federální rezervní banky New York odsouhlasil podmínky pojistného plnění ze státní pokladny pro finanční instituci AIG. Kontroverzní bylo, že banka za toxická aktiva dostala jejich nominální hodnotu a ne tržní, čímž banka získala a stát se tratil. T. Geithner je rovněž známý svými bohatými kontakty na Wall Street. V této souvislosti se mu proto často vyčítá, že nebyl jako šéf newyorského Fedu dostatečně tvrdý na největší banky na Wall Streetu před tím, než vypukla finanční krize. Rovněž během schvalovacího procesu v Senátu na post ministra financí, se na veřejnost dostaly informace, že Geithner má nedoplatky na daních ve výši 35 000 dolarů. I přes tento skandál byl Geithner jako ministr nakonec schválen v poměru 60:34.

4.    Roger Ferguson (61)

Získal ekonomické vzdělání na univerzitě Harvard. Nyní je výkonným ředitelem fondu, který spravuje většinu penzí pro Američany působící v oblasti školství a zdravotnictví. V letech 1999 – 2006 byl místopředsedou Fedu. V průběhu jeho působení v centrální bance si vysloužil pověst chytrého a svědomitého politika. Kdyby byl zvolen, stal by se prvním Afroameričanem v čele Fedu.

5.    Donald Kohn (70)

Je veteránem v úřadě americké centrální banky, kterou se rozhodl v roce 2010 po 40 letech opustit. V letech 2006 - 2010 byl místopředsedou Fedu. Kdyby ho nominace na šéfa Fedu přesvědčila vrátit se zpět do služeb centrální banky, bylo by jeho zvolení považováno za bezpečnou variantu výběru kandidáta. Od roku 2011 působí jako externí člen komise pro finanční politiku ve Velké Británii, která nastavuje základní směrnice pro britský finanční systém.

Kdokoliv nakonec usedne na židli šéfa americké centrální banky (Fed), nebude mít lehkou roli. Bude muset elegantně dokončit obrovský projekt - program měnového uvolňování. Ten s velkou pravděpodobností nebude do února, kdy novému guvernérovi odstartuje funkční období, definitivně dokončen. Od roku 2008 drží Spojené Státy úrokové sazby téměř na nule a do ekonomiky nalily téměř 3 biliony dolarů. Ekonomika USA je rovněž stále ještě velmi křehká, nestojí pevně na svých nohou a stále je daleko od svého cíle, kterým je výše nezaměstnanosti na úrovni 6,5 procenta. Nyní je nezaměstnanost v USA na úrovni 7,6 procenta.