Lotyšsku již nic nebrání ke vstupu do eurozóny

Konvergenční zprávy Evropské komise v posledních třech letech byly v zajetí jakéhosi otupění a rutiny, neboť z důvodu ekonomické krize eurozóna zkrátka „nepřijímala“. Sama si musela vyřešit celou řadu svých konstrukčních poruch a ani ti z kandidátů pro vstup, kteří by jevili aktivní zájem, se nenacházeli v takové ekonomické situaci, aby pro oslabenou eurozónu nepředstavovali ještě další dodatečné riziko.

Situace dnes je již podstatně klidnější, choroba slábne a ti ze členů EU stojící mimo eurozónu, kteří si přejí vyplnit svůj členský závazek a aktivně o přijetí eura usilují, nyní dostávají šanci. Nedávno vydaná konvergenční zpráva zdůvodňuje a v souvisejícím kladném stanovisku fakticky přivádí osmnáctou zemi, jež by měla prvního ledna příštího roku do eurozóny vstoupit a jíž je Lotyšsko.

To se tak stane po přestávající krizi v zásadě první zemí, která vstoupí do „tak trochu jiné“ eurozóny, do prostředí, které se změnilo přijetím celé řady nových pravidel. Byl zaveden Evropský stabilizační mechanismus, z něhož členům vyplývají určité závazky a povinnosti úměrně jejich ekonomické síle a velikosti, na nějž se však mohou obrátit a doposud i spolehnout v případě vážných strukturálních poruch v jejich ekonomikách.

Čtěte na PenizeNAVIC.cz:

- Pololetní kontrola pulsu světové ekonomiky

- Volatilita na trzích je příležitost k nákupům, ne panice

- Japonsko: kupujte na dně, ale berte ohled na betu

Nové prostředí eurozóny, s nímž se však i předchozí lotyšské postoje zcela ztotožnily, se týká i zesílené koordinace v rámci hospodářské politiky, respektování pravidel fiskálního kompaktu a bankovní unie. Právě přijetím těchto kroků můžeme obrazně rozdělovat dosavadní historie eurozóny na období „před Lotyšskem a po Lotyšsku“, kdy doposud žádný nováček nevstupoval do tak „jiné“ eurozóny, než jeho předchůdce.

Ač to není nikde explicitně vyjádřeno, Lotyšsko po zkušenosti s krizí se muselo ve skutečnosti podrobit daleko ostřejšímu vstupnímu testu, kde zřejmě splnění povinných maastrichtských kritérií byl pouhý vrchol ledovce. Jejich vyhodnocování z pohledu udržitelnosti bylo zřejmě daleko přísnější a obezřetnější.

Lotyšsko je sympatickým příkladem, dokazujícím, že i přes těžkou zkoušku, kterou si eurozóna prošla v nedávných letech, stále nabízí svým členům výhody, kvůli nimž jsou ochotni i dnes do ní vstupovat. Je to o to sympatičtější, že podle původního itineráře již Lotyšsko pět let v eurozóně mělo být a z důvodu neudržitelnosti inflačního kritéria tehdy svůj vstup dobrovolně odložilo a nyní zdá se úspěšně dovršilo. K tomu schází poslední krok: formální posvěcení Radou EU (ECOFIN) a Evropskou radou, jež by po stanovisku Evropské komise měly být již jen zdvořilostní nezbytností.