Statečný Kypr nebo politicky bezvýchodná situace?

Malý ostrov ve Středozemním moři se v uplynulých týdnech snažil vzepřít velké Evropě, co se mu nakonec nepodařilo. Kypr se svým přebujelým bankovnictvím nejdřív radikálně odmítl splnit podmínky 10 miliardové půjčky, když tamní parlament zamítl uvalit zátěž splácení dluhu na depozitáře v kyperských bankách v poměru 36 k 0, přičemž 19 poslanců se hlasování zdrželo.

Na základě podmínek, které Kypru uložili ministři financí eurozóny, měl středomořský stát uvalit jednorázovou daň ve výši 6,7 procenta na bankovní vklady do výše 100 000 eur a 9,9 procenta na vklady nad touto hranicí. Ostrované se tak měli podílet na své vlastní záchraně částkou 5,8 miliard eur. Evropští střadatelé se okamžitě vyděsili, že byl v eurozóně založen nový precedent pro budoucí finanční záchrany problémových států v podobě zdaňování vkladů a v Evropě byla výrazně narušena těžce získaná důvěra finančních trhů. Jistota klientů bank na starém kontinentu byla poškozena a bankovní systém byl podkopán. Někteří tento krok Evropské unie (EU) dokonce nazvali "bankovní loupeží". EU se bránila, že tímto krokem chtěla jenom vynutit spoluúčast vkladatelů na záchraně země v přebujelém bankovním systému a rozhořčené Evropany uklidňovala, že Kypr je zvláštním případem a podobné praktiky u jiných zemí nebudou použity.

Kypr se díky velikosti svého bankovního sytému ocitl v podobné situaci jako kdysi Island nebo Irsko. Velikost bankovního sektoru na Kypru je 7,5 krát větší než HDP. Podobná čísla reprezentují i ekonomiku Irska. Pro zajímavost v Lucembursku je bankovnictví až 20krát větší než výše HDP. Reykjavík nechal své banky v krizi padnout a přišel s novými kontrolními mechanismy. Dublin znárodnil většinu finančního sektoru a přešel k dlouhodobým úsporným opatřením. Obě země se i přes některé přetrvávající problémy nyní těší ekonomickému růstu, i když Irsko trápí 14procentní nezaměstnanost a Islandu se díky těžkopádné legislativě špatně shánějí investoři ze zahraničí. Investoři budou moci sledovat, jak se s nepříjemnou situací popere Kypr, který na rozdíl od Islandu zatím vlastní měnu nezavedl a zůstává v eurozóně. Island po devalvaci své měny o 80 procent vyvázl z krize po 4 letech. Na druhé straně úspory obyvatel země, která takto výrazně devalvuje, jsou ztraceny. Avšak na Kypru i bez devalvace jsou vklady vyšší než 100 000 eur téměř zmařeny. Agentura Moody’s varuje, že setrvání Kypru uvnitř eurozóny není rozhodně hotová věc.

Obrovské problémy Kypru pramení z jeho polohy blízko Řecka a obrovských ztrát bank. Kypr potřeboval na záchranu získat 17 miliard eur ke zhojení všech ran, což není zas tolik ve srovnání s řeckými 240 miliardami a 67,5 irskými miliardami. Kyperské banky v minulosti agresivně investovaly právě v Řecku a zdvojnásobily výšku poskytnutých úvěrů. Rozmach bankovnictví a příliv peněz na Kypr započal rozpadem Sovětského svazu, kdy se novým oligarchům nechtěly nechávat peníze doma. Bankovní sektor charakterizovaly vysoké úrokové sazby spojené s nízkými daněmi.

Odhaduje se, že jedna třetina ze 70 miliard eur uložených na Kypru patří Rusům. Neustálý přítok nových peněz se již dříve přestal líbit některým členům Evropské unie. Ostrovu byla vyčítána podpora při praní špinavých peněz. Rusko si tak pravděpodobně našlo klidné místo, kde bylo vše možné. Tento fakt vedl patrně Evropskou unii k nastolení bezprecedentních podmínek.

Po krátké prohlídce faktů není náročné si uvědomit, že Kypr byl i je v nesmírně těžké politické situaci. Tamní občané oprávněně protestovali proti „diktatuře z Bruselu“, když nechtěli přijít o část svých životních úspor kvůli vládním rozhodnutím. Kyperská vláda si uvědomovala, že peníze potřebuje, ale zároveň před jejími branami stál rozbouřený lid.

Kypr nejdříve požádal Rusko o finanční pomoc. I když sám Vladimir Putin označil podmínky Evropské unie za neférové, tak se Moskva s Kyprem nedomluvila. Ruští investoři neprojevili zájem o kyperské podmořské zásoby zemního plynu ani o možnost investic do tamních bank. Ostrované navrhovali vytvoření státního podniku, do nějž by se převedla energetická aktiva. Tento subjekt by vydával dluhopisy ruským investorům, kteří by později měli možnost získat ve společnosti akciový podíl.

Kypr tak po neúspěchu v Rusku v hodině dvanácté přijal podmínky zdanění vkladů tzv. „trojky“ (Evropská unie, Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond).

Následně ve čtvrtek 28. března po dvou týdnech otevřely své brány kyperské banky. Na ostrově platí tvrdá kapitálová omezení. Kypřané si mohou vybrat pouze 300 euro denně a ze země v bankovkách nelze dostat více jak 3000 euro. Kreditní kartou půjde přímo na ostrově platit neomezeně, ale v zahraničí z kyperské kreditky nepůjde zaplatit víc jak 5000 euro měsíčně. Omezení pohybu kapitálu by mělo trvat jen do té doby, dokud nepoleví tlak na odliv peněz. Ten ale pravděpodobně jen tak rychle neskončí, což může poškodit fungování dalších odvětví ostrovní ekonomiky, jakými jsou například cestovní ruch a námořní doprava. Navíc omezení kapitálových toků může zemi způsobit další potíže v podobě soudních sporů (kapitálové kontroly uvnitř eurozóny jsou právně napadnutelné) nebo konfliktů s Ruskem.

Vklady nad 100 000 eur v největší kyperské bance - Bank of Cyprus budou zdaněny 37,5 procenty, za což střadatelé dostanou akcie banky. Zbylá část peněz zůstane prozatím zmražena. Z této části nepojištěných vkladů nad 100 000 eur bude 40 procent částky úročeno s tím, že majitelé se k nim dostanou až v okamžiku, kdy se bance začne dařit. Zbylých 22,5 procent z vkladů nad 100 000 eur úročeno nebude a majitelé o ně mohou přijít, bude-li potřeba posílit rezervy banky. Celková výše ztráty z vkladů nad 100 000 eur se bude tedy odvíjet od budoucí ekonomické situace banky. Depozita přesahující částku 100 000 eur u druhé největší banky  - Laiki  převzala Bank of Cyprus a hrozí jim ztráta až ve výši 80 procent.

V následných měsících pravděpodobně nastane masivní odliv kapitálu z ostrova převyšujícího výši 100 000 eur. Události na Kypru, nejistota politické budoucnosti v Itálii a pomalé zatavování ekonomiky v eurozóně patrně povedou k robustnějšímu přesunu investic z Evropy do jiných zemí. Jednou z nich bude pravděpodobně USA, které se nyní těší pozitivnímu efektu z měnového uvolňování.

Autor: Michal Kraus, Michala Moravcová

Michala Moravcová

Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze obor Finance. Působila ve společnosti WOOD & Company v Praze, kde pracovala jako trader na akciových trzích. Specializovala se zejména na trhy střední a východní Evropy. Momentálně pracuje jako analytička finančních trhů ve společnosti Bossa. Součástí její práce je analýza domácí i zahraniční makroekonomické situace a její vliv na finanční trhy, zejména na forex. Věnuje se ekonomickému vzdělávaní veřejnosti a publikaci ekonomických článků.

Společnost BOSSA je stabilním obchodníkem s cennými papíry, který se v evropském hospodářském prostoru pohybuje již 17 let. Za dobu své existence se dočkala mnohých ocenění. Např. časopisem Forbes byla několikrát označena za brokera roku a to zejména na svém domácím - polském trhu. Od roku 2012 vstupuje také na trh český, kde může své klienty oslovit obchodní platformou Metatrader 4 pro PC i mobilní zařízení, kamennou pobočkou v centru Prahy, technickou podporou i zpravodajstvím v českém jazyce, stejně tak strukturovaným systémem bezplatného vzdělávání, které zajišťuje tým zkušených odborníků i mnohaletých traderů.