ČEZ schválil upravenou dohodu o narovnání s Evropskou komisí, kterou se zavazuje prodat jednu z elektráren Počerady, Chvaletice nebo společně elektrárny Tisová a Mělník 3

Představenstvo a dozorčí rada ČEZ dnes schválily upravenou dohodu o narovnání s Evropskou komisí, která znamená zásadní krok k ukončení šetření vedeného Evropskou komisí od roku 2009 vůči ČEZ. ČEZ již v červnu loňského roku nabídl EK, že ukončí šetření toto formou, a to konkrétně závazkem prodat některou z elektráren Počerady, Chvaletice, Dětmarovice nebo Tisová spolu s Mělníkem 3. Ve všech případech se jedná o elektrárny, kde ČEZ neplánuje zásadní rekonstrukce, ale postupný útlum v závislosti dosažení konce technické životnosti jednotlivých zařízení. Upravená dohoda již neobsahuje elektrárnu Dětmarovice.  Tato dohoda nabyde platnosti po schválení Evropskou komisí.

ČEZ neprodleně loni v červnu zahájil proces prodeje těchto elektráren a získal nabídky na koupi elektráren Počerady, Chvaletice a Dětmarovice.  Zároveň Evropská komise provedla tzv. „market test“ neboli veřejné připomínkové řízení k podmínkám navržené dohody. Výsledky market testu potvrdily přijatelnost této dohody pro účastníky trhu. V posledních měsících ale probíhaly diskuse ČEZ a Evropské komise, které vyústily v dohodu omezit závazek prodeje pouze na elektrárny Počerady, Chvaletice nebo Tisovou a Mělník 3 (tj. elektrárna Dětmarovice byla ze skupiny elektráren, jejichž prodej podmiňuje ukončení šetření vyřazena). Hlavním důvodem pro vyčlenění Dětmarovic je zajistit plnou porovnatelnost mezi jednotlivými variantami závazků, především z pohledu paliva - hnědého uhlí.

Vzhledem ke kvalitě získaných nabídek na koupi elektráren a vzhledem k tomu, že ČEZ je v pokročilém stádiu jednání se společností Czech Coal o dlouhodobých dodávkách uhlí pro elektrárnu Počerady, považuje ČEZ za nejpravděpodobnější, že naplní podmínky dohody s Evropskou komisí prodejem elektrárny Chvaletice.

V případě elektrárny Dětmarovice ČEZ zvažuje prodej na základě obdržených nabídek i v situaci, kdy taková transakce nemá souvislost s ukončením šetření Evropské komise.

Ukončení řízení dohodou je v oblasti evropského soutěžního práva běžnou praxí. Komise v takovém případě přijme závazky nabídnuté vyšetřovaným subjektem a ukončí celé řízení, aniž by dále zkoumala a stanovila, zda se společnost něčeho protiprávního skutečně dopustila. Narovnání z pohledu Komise vede k dostatečnému posílení konkurence na trhu tak, že není třeba v šetření dále pokračovat.

Všechna řízení v oblasti soutěžního práva zahájená Komisí za posledních 10 let, která se týkala energetických společností (jako např. RWE, E.ON, Gaz de France nebo ENI), byla dříve či později ukončena touto formou. Narovnání neznamená, že by společnosti porušily soutěžní právo. Společnosti obvykle volí toto řešení, pokud závazky, které Komise akceptuje jako dostatečné, nejsou v rozporu s dlouhodobou strategií firmy, nevedou k poškození jejích ekonomických zájmů a při tom zabrání dalšímu nákladnému procesu, který by se mohl táhnout ještě roky.

Vývoj šetření

Komise provedla ve společnosti ČEZ, a.s. a její dceřiné společnosti Severočeské doly, a.s., v listopadu 2009 neohlášenou kontrolu. V tehdejším vyjádření Komise uvedla, že domnělé protisoutěžní jednání mohlo mít za cíl vyloučit současné nebo potenciální konkurenty z velkoobchodního trhu s elektřinou a zvýšit ceny na velkoobchodním trhu s elektřinou v ČR.

ČEZ předložením řady důkazů vyvrátil všechna zásadní nařčení ze strany Komise.

Komise se poté rozhodla dále šetřit v rámci řízení, které zahájila v červenci 2011, pouze podezření na údajnou blokaci přenosové kapacity v uzlu Výškov projektem výstavby paroplynové elektrárny Počerady, kvůli které prý neměl nedostat požadovanou kapacitu projekt výstavby uhelné elektrárny společnosti Mostecká uhelná. Podezření je z pohledu ČEZ neopodstatněné, neboť při rezervaci kapacit postupoval vždy v souladu s platnými právními předpisy a uvedený projekt byl řádně schválen jako ekonomicky výhodný a strategicky významný a dnes je již krátce před dokončením.

Podmínky narovnání a další postup společnosti ČEZ

Podmínky narovnání uspokojují obě strany. Prodej některých elektráren je v souladu se strategií ČEZ provozovat v budoucnosti pouze modernizované uhelné elektrárny a současně jde z pohledu Evropské komise o žádoucí zvýšení konkurence na trhu.

V dříve přijaté strategii rozvoje svého portfolia výrobních zdrojů se totiž ČEZ rozhodl podstatně investovat v ČR pouze do rekonstrukce pánevních elektráren, pro které má ČEZ zajištěné uhlí z vlastních zdrojů a tedy bez rizika komerčních sporů o dodávky uhlí. Jedná se o elektrárny v Ledvicích, Tušimicích a Prunéřově, do kterých ČEZ investuje tak, aby splnily veškeré ekologické normy (aby se podstatně zvýšila jejich účinnost a snížily emise CO2 v porovnání s dnešním stavem) a aby byly schopné provozu další desítky let.

Zbylé uhelné elektrárny ČEZ provozuje v souladu se všemi legislativními normami, ale neplánuje do nich investovat srovnatelně velké prostředky, které by přinesly zásadní změny jejich technologických parametrů nebo životnosti. Tyto zdroje plánoval ČEZ postupně utlumovat v závislosti na dostupnosti uhlí, na velikosti investic nutných pro splnění budoucích emisních omezení, na aktuální tržní situaci a na alternativních možnostech zajistit dodávku tepla tam, kde jsou elektrárny ČEZ napojené na systémy CZT. Elektrárny z této skupiny mají v portfoliu ČEZ z uvedených důvodů omezenou strategickou hodnotu. Pro ostatní účastníky trhu ale tyto zdroje mohou mít mnohem vetší význam – jedná se totiž o řádně udržovaná zařízení, která jsou zpravidla schopná provozu dalších 10-15 let a která jsou v atraktivních lokalitách s veškerou infrastrukturou potřebnou pro provozování elektrárny na uhlí, případně i jiné palivo (plyn, biomasa). Jedná se tak o aktiva, která umožní účastníkům trhu okamžitě (tj. bez časově náročného procesu plánování, schvalování a výstavby nutné pro nový zdroj) získat pozici ve výrobě elektřiny a zároveň poskytují různé možnosti, jak dané lokality rozvíjet v budoucnosti.

Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ