Britské referendum o setrvání v EU

Velká Británie je dlouhodobě považována za baštu euroskeptiků a její nelibost k přijímání jakýchkoliv nařízení z Bruselu je velmi dobře známá. Nyní to ovšem vypadá, že ostrovanům došla trpělivost již úplně. David Cameron přislíbil vypsání referenda, ve kterém se budou mít voliči možnost vyjádřit, jestli chtějí zůstat v sedmadvacítce či se ze členství vyvázat.

Tento příslib má však několik háčků. Tím hlavním je, že by se referendum konalo až k roku 2017, ale samotného Camerona čekají parlamentní volby již za dva roky. Vzhledem k tomu, že opozice nesouhlasí s odchodem  z unie, budou již samotné volby jakýmsi referendem. Mimo to, proces, který by umožnil Británii vystoupit z EU, by byl velmi složitý i vzhledem k tomu, že k takovémuto kroku neexistuje žádný historický precedens. Je to tedy obdobná situace, jako úvahy o odchodu Řecka z EZ. I zde platí, že když země do bloku jednou vstoupí, již se nepočítá s jejím možným vystoupením.

Všech zbylých 26 členů EU by muselo být ochotno jednat s Brity o jejich návrhu, což by bylo velmi zdlouhavé a navíc s nejasným výsledkem. Také by bylo potřeba, aby si jednotlivé vlády vybudovaly na domácí politické scéně natolik silnou pozici, aby vůbec s Cameronem mohly vyjednávat.

Hrozba vypsání referenda mi tak spíše přijde jako budování pozice před jednáním o nových podmínkách pro setrvání Británie v Evropské unii.  Od vstupu ostrovanů do EU v roce 1975 byla smlouva o jejím členství přepsána již dvakrát a nové vyhrocení vztahů s unií není zase až takovým překvapením. Otázkou však bude, jestli se na stranu Británie nepřidají i další, v současnosti nespokojené, země a nebudou také požadovat vyšší míru osamostatnění se na Bruselu.

Zajímavou perličkou je také dění ve Skotsku. Tamní politici zvažují odchod země ze samotné Velké Británie, nicméně chtějí zůstat součástí Evropské unie. Do unie ovšem vstoupili jakou součást VB a nyní by museli opět absolvovat všechna kola vstupních jednání a být jednomyslně přijati všemi stávajícími členy EU. Vznikla by tak zajímavá situace, kdy jedna část bývalé Velké Británie se mermomocí snaží z unie vystoupit a druhá část se do ní zase snaží vstoupit.

Trefovat se do fungování Evropské unie je v současné problematické době velmi populární a Cameron se tak snaží získat hlasy mnoha nespokojených voličů. Další příčinu jeho chování lze najít uvnitř jeho vlastní politické strany. Část konzervativců totiž stále hlasitěji volalo po větší přísnosti k bruselským úředníkům. Vše tak může skončit ve smyslu, vlk se nažere, ale koza zůstane celá.

Jiří Šimara, analytik Cyrrus