Sněmovna rozhodne o osudu církevních restitucí

PRAHA (MEDIAFAX) - Zákon by měl odloučit církve od státu a majetkově se vypořádat s těmi, kterým komunisté zabrali majetek. Hrozí však, že záměr, jímž se bude sněmovna zabývat od úterý, nezíská potřebnou podporu, opozice je ostře proti a ani koalice není jednotná.

Církevní restituce se od úterý vrátí zpátky do sněmovny. Zákon, který má narovnat vztahy církve a státu, sem poslalo zpátky zamítnutí od senátorů. Horní komoře se nelíbilo především to, že norma prolamuje 28. únor 1948 a zadluží stát na dalších třicet let.

Opozice se domnívá, že vládní návrh chce vrátit církvi více majetku, než kdy vlastnila. Návrh vychází z dohody vlády s církvemi, že se zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. Hlavní část vráceného majetku tvoří zemědělské nemovitosti. Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.

"Bohužel, to všechno řešíme v době, kdy se česká ekonomika propadá. Vláda, která si říká vláda rozpočtové odpovědnosti, nám tady předkládá další zadlužování státu s dopadem na HDP, na státní rozpočet a na zadlužování příštích generací na třicet let," uvedl Vladimír Dryml (ČSSD) další důvod, proč novelu zamítnout.

Opozice označuje za problematický například počet církví, které jsou v zákoně zahrnuty. Celkem se jedná o 15 církví a náboženských společností. "Ovšem majetkové vyrovnání se týká jen osmi z nich, které spadají do rozhodného období. Sedm vzniklo až po roce 1990 a není jim co vracet, neboť jim žádný majetek nebyl minulým režimem zcizen," řekl Jan Hejda (ČSSD) za hospodářský výbor. Poukázal také na nerovnováhu mezi restitucemi fyzických osob a církví, což podle jeho názoru vyvolá řadu soudních sporů.

Zákon, který má napravit majetkové křivdy a církevním společnostem navrátit majetek zabavený po roce 1948, budí mezi politiky i řadou obyvatel velké emoce. Zatímco vládní koalice normu považuje za jeden ze základních cílů tohoto volebního období, opozice návrh dlouhodobě kritizuje a snaží se jeho přijetí zabránit, nebo ho přinejmenším oddálit. "Rozhodně budeme chtít, aby byly církevní restituce o rok o dva odloženy. Jejich financování je ostatně navázáno na schválení daňového balíčku," uvedl minulý týden Bohuslav Sobotka, předseda ČSSD. Shodně se vyjádřili také lídři KSČM Vojtěch Filip a KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Daňový balíček je přitom v ohrožení. Šestice rebelujících poslanců v ODS odmítá, aby byly obě sazby DPH navýšeny o jeden procentní bod. Pracovní výbor občanských demokratů s nimi teď vyjednává kompromisní variantu. Proti zvyšování daní jsou však i další členové ODS, například Hynek Fajmon nebo Boris Šťastný.

Premiér Petr Nečas vyjádřil minulý týden obavu, že když zákon neprojde ještě letos, mohou se tak zhatit dosažené výsledky jednání s církvemi. "Museli bychom začít nanovo a už by možná všichni nebyli znovu přístupní debatám. Nejde jenom o majetkové vyrovnání, ale o upravení vztahů státu a církve, na který čekáme řadu let. Církve by měly být samohospodařící, nezávislé na státu, " řekl premiér.

Že by zákon nemusel sněmovnou projít, naznačila ve čtvrtek vicepremiéra vlády Karolína Peake (LIDEM). Peake řekla, že pokud se zasáhne do konsolidačního balíčku, který obsahuje i zvýšení daní, nastane propad v rozpočtu a restituce nemusejí získat podporu zákonodárců. "Nejprve by měl být schválen daňový balíček a pak by měly přijít na řadu restituce, " zmínila.

Pokud by zákon prošel hlasováním, začne platit od 1. ledna 2013.