PROFIL: Václav Havel, symbol pádu totality v Československu, by oslavil šestasedmdesátiny

PRAHA (MEDIAFAX) - Vůdčí postava listopadových událostí roku 1989 a bývalý prezident Václav Havel by se v pátek dožil šestasedmdesátých narozenin. Exprezident zemřel v tichosti ve spánku vloni 18. prosince na své chalupě na Hrádečku.

V listopadu 1989 se Václav Havel stal vůdčí osobností politických změn a tváří "sametové revoluce". Jako kandidáta Občanského fóra zvolilo 29. prosince 1989 ještě komunistické Federální shromáždění Havla prvním československým demokratickým prezidentem.

Podruhé byl zvolen prezidentem po prvních svobodných volbách 5. července 1990. Když bylo jasné, že federace se Slovenskem spěje k rozdělení, odstoupil 20. července 1992 ze své funkce a na několik měsíců se z politického života stáhl. Dne 26. ledna 1993 zvolila Poslanecká sněmovna Václava Havla prvním prezidentem České republiky.

V prezidentském úřadě byl vnímán kontroverzně. Jedním z jeho prvních kroků byla rozsáhlá amnestie, při které byly propuštěny dvě třetiny kriminálních vězňů. Političtí vězni se na svobodu dostali ještě před jeho nástupem do funkce. Významná část české veřejnosti nesouhlasila s počtem udělených milostí a s udělením milostí, které zasáhly do soudních procesů proti Havlovým známým.

Havlovu popularitu snížil i sňatek s herečkou Dagmar Veškrnovou, který uzavřel necelý rok po smrti své první ženy Olgy. Političtí oponenti, např. Václav Klaus, Havlovi vytýkali příliš aktivní zasahování do běžné politiky, především do formování vlády (zejména sestavení úřednické vlády v čele s Josefem Tošovským v roce 1997), využívání prezidentského veta a dalších pravomocí. Dalším předmětem kritiky se stalo zákulisní vedení politiky, podpora tzv. hradních stran (KDU-ČSL, Unie svobody) nebo Havlova podpora občanské společnosti.

Zatímco v Česku jeho popularita během doby v prezidentském úřadu klesala, renomé v zahraničí to nijak neovlivnilo. Havel zůstal ikonou boje za svobodu a demokracii. Opakovaně byl navržen na Nobelovu cenu míru. Bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová shrnula jeho charakteristiku do těchto vět: "Prezident Havel učinil český národ hrdým, i já jsem díky němu hrdá na to, že jsem se jako Češka narodila. Myslím si, že bude velmi scházet na mezinárodní scéně. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo 'Havel' a 'Čech' jedno a totéž. Havel položil Prahu a celou Českou republiku na mapu doby po studené válce."

Václav Havel, spisovatel a dramatik, poslední prezident Československa a první prezident České republiky. Narodil se 5. 10. 1936 ve známé pražské podnikatelské rodině. Jeho dědeček postavil pražský Palác Lucerna, strýc založil Filmové studio Barrandov. Rodina byla velmi úzce spjata s kulturním a politickým děním Československa ve dvacátých a čtyřicátých letech.

Zlom nastal po komunistickém puči v roce 1948. Václav Havel nesměl po skončení základní školy dál studovat. Nastoupil proto do čtyřletého učebního oboru chemický laborant a zároveň večerně vystudoval gymnázium. Po skončení základní vojenské služby pracoval jako jevištní technik a po částečném uvolnění poměrů mohl dálkově studovat dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU). V roce 1964 měla premiéru jeho první hra Zahradní slavnost.

Během Pražského jara působil v Klubu nezávislých spisovatelů a Klubu angažovaných nestraníků. S nástupem tzv. normalizace, která následovala po potlačení Pražského jara 1968 vojsky Varšavské smlouvy, musel opustit divadlo. V roce 1975 založil samizdatovou strojopisnou ediční řadu pro nezávislou literaturu Edice Expedice. Soustavně vystupoval proti politické represi. V roce 1975 napsal otevřený dopis prezidentu Gustavu Husákovi. Vyvrcholením politické aktivity v této době bylo publikování Charty 77. Byl jedním ze zakladatelů této iniciativy a jedním z jejích prvních tří mluvčích. V dubnu 1979 se stal spoluzakladatelem Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za všechny tyto aktivity byl třikrát uvězněn a strávil v něm pět let.

Jitka Zadražilová, zadrazilova@mediafax.cz